Dvojjazyčná verze žalmů v českém překladu Viktora Fischla s výběrem Rašiho komentářů. Česko-hebrejské vydání s výborem z Rašiho komentářů. Rašiho komentáře přeložili Ivan Kohout a Jan David Reitschlager.
Povídky odjinud „… se mi často zdají nebýt z tohoto světa. Odehrávají se na Dálném Východě, anebo se zrodily z toho, co o této části světa vím. Přeskakují ze země do země a ze světadílu do světadílu a jejich náměty jsou zrovna tak pestré a rozdílné jako ty země samy.“ Tak charakterizoval 94letý, téměř slepý spisovatel své poslední dílo, které nyní vychází česky. Některé povídky, psané na starém psacím stroji, vznikaly už v dřívějších letech a bylo třeba je „dotáhnout“, ty poslední autor diktoval přímo z hlavy. Škoda, že mnoho dalších příběhů zůstalo ve spisovatelově šlechetné hlavě nedovyprávěných. Povídky ze starého cylindru předkládají čtenáři tragikomické příběhy lidí různých ras, náboženství a politických názorů, které autor nasbíral a dokreslil z doby svých izraelských diplomatických služeb. I z nich – jako z celého Fischlova díla – vyzařuje hlubok á lidskost, snášenlivost a moudrost.
Podtitul: vyprávění Anny Ludmily Langerové Velmi poutavé vzpomínky Anny Langerové, manželky spisovatele a dramatika Františka Langra, které zachytil jejich přítel Viktor Fischl. Doplněno fotografiemi. Viktor Fischl zachytil poutavé vyprávění Anny Langerové, manželky Františka Langra, s kterým žila 26 let. Oba byli jeho přátelé. Najdeme zde rodinné příběhy, vzpomínky na první setkání s manželem, na emigraci v Anglii za 2. světové války, na Jana Masaryka, na poválečná léta, těžkou dobu po únoru 1948 i vzpomínky na přátele F. Langra mezi něž patřili Karel a Josef Čapkové, Zdeněk Štěpánek, Vítězslav Nezval nebo Jan Werich. Fotografická příloha.
Spisy Viktora Fischla. Dalším svazkem edice Spisy Viktora Fischla je autorova próza, Ulice zvaná Mamila, dosud publikovaná jen v hebrejštině - do češtiny ji přeložil sám autor. I v ní se objevují postavy a motivy, prolínající se celým Fischlovým dílem, který čtenář zná z proslulých Dvorních šašků či Jeruzalemských povídek, ať už se jedná o Menachema Salze, majitele kiosku v ulici vedoucí k Jaffské bráně, či obra Mišku, nosiče břemen, podle bláznivé Šulamit praprapravnuka samotného Golema. Vypravěčem je starý hrbatý sudí, rovněž jeden ze čtyř "dvorních šašků", jimž jejich neobvyklé schopnosti či kuriózní zjev pomohl přežít koncentrační tábor - vypravěčem a citlivým pozorovatelem dějů a osudů všech obyvatel ulice zvaná Mamila, nikoli však "soudcem": taláru se vzdal právě po návratu z pekla. Tvář ulice se zcela promění průběhem a vlivem šestidenní války v r. 1967, která fatálně zasáhne do životů všech jejích obyvatel. Ulice zvaná Mamila není jen fascinující mozaikou lidských osudů, nýbrž také básnickým holdem městu měst, věčnému Jeruzalému.
Tématem posledního románu Viktora Fischla je život Sokrata, který se odehrává na pozadí peloponézské války. Čtenář se setká také s vojevůdcem Alkibiadem, Aristofanem, Platónem a řadou dalších historických osob. Hlavní zájem autora se však soustřeďuje na konflikt filosofa hledajícího neúhybně pravdivé odpovědi na své otázky a hájícího právo sdělovat své nálezy spoluobčanům s mocí, která po smrti velkého státníka Perikla a porážce Athén ve vleklé a zbytečné válce postupně rozežírá athénskou demokracii a mění ji krok za krokem v tyranii oligarchů.
"Jednou z mých oblíbených zábav je vymýšlet druhý díl známých románů a čtvrté jednání slavných dramat" píše Viktor Fischl v úvodu k Figarově zlaté svatbě. A právě vášeň Viktora Fischla domýšlet a rozpracovávat staré příběhy spojuje tyto dvě, u nás prozatím nevydané knihy. Apokryfy jsou variacemi na biblické příběhy ze Starého zákona, z nichž Viktora Fischla zajímá, jak to bylo s Kainem a Ábelem, jaké bylo manželství praotce Abraháma či jak to dopadlo s paní Putifarovou. Figarova zlatá svatba (česky vyšlo v roce 1987 v exilovém nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem) je soubor povídek ze současnosti či blízké minulosti a dovíme se v ní, proč Franz K. nenapsal opravenou verzi Proměny, zda skutečně dodnes žije v Seville potomek lazebníka Figara nebo jaký člověk byl vlastně Sancho Panza.
Prstoklady jsou literárně krásným jazykem napsaná osobní zpověď, v níž se prolínají zamyšlení nad tématy věčnými se vzpomínkami na události, kterých byl autor během svého bohatého literárního a diplomatického života přímým svědkem.
Povídky a drobné prózy zachycující charakteristické i tajemné postavy jeruzalémské ulice a jejich všední i neobvyklé příběhy. Kultivovaným jazykem a se smyslem pro genia loci líčí autor neopakovatelnou atmosféru místa, které se stalo posvátným pro miliony lidí různých ras, kultur i víry. Druhou část knihy tvoří povídkový soubor Kafka v Jeruzalémě z roku 1996. Společným jmenovatelem je neskrývané okouzlení historií a barvitostí města, v němž autor žije už dlouhou řadu let. Vydání 2.
Spisy Viktora Fischla. V knize, která vychází česky poprvé, vypráví Viktor Fischl příběhy osob, které svedly dohromady jejich rozmanité osudy za druhé světové války. Pod střechou žlutého londýnského domu žijí až do chvíle, kdy jej rozmetá letecká puma, brněnský rodák židovského původu, kterého omylem ponechané rakouské občanství málem stálo život, bulharský básník, polský pár, jejichž syn slouží v ponorce, holandský houslista, litevská hraběnka a další. Osou příběhu je však milostný vztah vypravěče, Čecha pracujícího v Londýně jako novinář, k majitelce domu Gwen.
Spisy Viktora Fischla. Poprvé vydáná kniha Viktora Fischla s názvem Obžalovací spis obsahuje pět povídek Obžalovací spis, Státní pohřeb, Past, Slepýš a Samota soudružky Prokopové, odehrávajících se na počátku padesátých let. Všech pět příběhů úzce souvisí s politickými procesy či pronásledováním ze strany Státní bezpečnosti a dokazuje nezlomnost přesvědčení i nemilosrdnost osudu v případě lidí, kteří se domnívali, že jsou před ním ukryti za štítem moci.
Spisy Viktora Fischla. Doposud nevydaná próza bratří Fischlů z období světové války a koncentračního tábora.
Kniha obsahuje původní překlady starozákonní poezie, kterým spisovatel Viktor Fischl dokázal vdechnout krásu jazyka, na jaký jsme z jeho knih zvyklí. Šest biblických knih v jednom svazku: Kniha Job, Kniha žalmů, Kniha Přísloví, Kniha Kazatel, Píseň písní a Nářek Jeremiášův vychází u příležitosti devadesátých narozenin Viktora Fischla.
Knihy vypráví životní příběh českého spisovatele a izraelského diplomata Viktora Fischla, který zde vzpomíná na své královéhradecké dětství, na dobu studií, okouzlení poetismem a první básnické pokusy, a také na období londýnského exilu (1939-1945) po boku Jana Masaryka. Po únorovém převratu roku 1948 odešel autor do Jeruzaléma, přijal hebrejské jméno Avigdor Dagan a téměř třicet let působil v izraelských diplomatických službách. Kniha je zároveň velkým zamyšlením devadesátiletého autora nad tématy věčnými, které Viktor Fischl vystihl moudrým a literárně krásným jazykem - kapitola o psaní, Židech, stáří, holocaustu, lidských kořenech a další.
Historie autorova rodného domu na pražském předměstí je živou galerií jeho obyvatel a jejich osudů, vnímaných očima dorůstajícího chlapce. Hlavně je ale láskyplnou evokací dětství a zároveň kronikou přátelství dvou chlapců „mušketýrů“, jejich heslem je „jeden za oba, oba za jednoho“…
Kouzelná pohádka o zakletém princi a víle, kteří vysvobodí kamarády z modrého kolotoče a laskavostí změní i zlého čaroděje. Princ proměněný v dřevěného koně sice dokáže vyvést své kamarády z moci principála, ale pak už pomohou jen kouzla. A cesta ke kouzelnému proutku a živé vodě vede přes řadu překážek. Ale na konci snad čeká krásná víla.
Kniha je souborem tří povídek ve formě bajek, ve kterých se autor zamýšlí nad některými otázkami lidské existence. V první vypráví pes o osudu svého pána bankéře a jejím hlavním tématem je vztah lidských pánů k jejich jedinému pánu, Bohu. Druhá bajka je deníkem kocoura, milovníka a dobyvatele, jako paralela k životu Džingischána. Ve třetí hrdina vyhnání z ráje, had, filozofuje nad tím, proč i jeho Bůh nevyhnal z ráje. Dobře napsaná kniha o hledání obecných lidských pravd zaujme nejen svojí zajímavou formou,ale i svým filosofickým obsahem.
Příběh líčí zdánlivě všední a přece neopakovatelný osud člověka, odehrávající se na moravské vesnici. Životní příběh truhláře Josefa a jeho osudové lásky Oliny je koncipován jako rozhovor s jabloní, které se svěřuje se svými radostmi, starostmi i celoživotní bolestí. Je to příběh o lidské soudržnosti, obětavosti i smyslu pro rodinu, ale i příběh nepochopitelných lidských zábran a překážek, neschopnosti vyjádřit své city a touhy. Proto se Josef svěřuje jablůňce, jako pradávnému lidskému archetypu, uctívání stromů a přírody.
Píseň písní, též Píseň Šalomounova je původem sbírka židovských „svatebních“ písní, nám dochovaná v tóře/starém zákoně Bible. Přestože se jedná o milostnou poezii, jde podle teologické výkladu alegorii vztahu mezi Bohem a lidem. Pro svůj erotický obsah byla v minulosti odmítána či upravována, ale dnes je obecně přijímána jako součást historie.
Česká verze žalmů pochází od Viktora Fischla, jehož překlad je zároveň velmi poetický a přesný.
Pohádkový příběh s půvabem světa arabských pohádek. V tomto světě procitl k životu hliněný panáček, kterému začali říkat Sefi. Byl to chytrý a veselý klouček, jenže nerostl, byl pořád tak maličký, jak ho hrnčír Kalifa uhnětl. Zato ale rozuměl řeči zvířat a ptáků. A toto umění bylo jeho jedinou výhodou v nerovném boji s čáry a kouzly zlého vezíra.
Román, napsaný jako rodinná kronika židovské rodiny působí svou životní moudrostí a nadhledem. Román je rozdělen do pěti částí, jejichž hlavním protagonistou je vždy jeden člen jeruzalémské židovské rodiny a vypravěčem nejmladší člen rodiny, vnuk Jigal. Rodina prochází mnoha zvraty i neštěstími, staří i mladí jsou však k sobě poutáni pevnými vazbami, důraz je kladen na stálost a úctu k bližním a tradicím. Nositeli moudrosti, pevných svazků a tradic jsou dědeček Michael a babička Tamar, kteří navzdory tragické dimenzi života působí jako výrazné metafory naděje, stálosti a víry v život. www.mlp.cz
Deset povídek a epilog představuje jakýsi lyrický vzpomínkový zeměpis spisovatelovy diplomatické éry. Dlouhá léta strávená v československých zastupitelských úřadech na celém světě, a to i v zemích exotických, poskytla dostatek látky k zajímavým příběhům. Podobně jako v jiných autorových prózách je zde židovství povýšeno nad střetávání ras, národností a náboženských tradic a nade vším převládá obecně lidské nazírání světa, přirozená snášenlivost, tolerance a jakési souručenství lidského druhu.
Loučení, smrt, láska, politika, minulost koncentračního tábora, přítomnost konfliktu mezi Židy a Palestinci, tajemství věštby a banalita všedního dne - a především lidský osud, který se stane svou touhou, životním smířením a konečným vyzněním blízký každému čtenáři.
Kompletní soubor všech autorových básnických sbírek vydaných před únorem 1948. Ústřední sbírky – Hebrejské melodie a Evropské žalmy – daly knize název. Kniha je určena zájemcům o novodobou českou poezii, v níž Fischl představuje nepřeslechnutelný hlas, stejně jako všem, kdo se zajímají o celek díla autora Hovorů s Janem Masarykem, dnes v Izraeli žijící legendy české literatury.
Ironická hříčka s faustovským rámcem, v níž autor doslovně karnevalizuje úskalí prudkého civilizačního rozvoje za současného přetrvávání kulturních schémat.
Devět povídek pozoruhodného českého autora, žijícího dnes v Jeruzalémě.
Soubor vzpomínek, úvah a letmých postřehů o lidech, se kterými se autor ve svém životě spisovatele a diplomata setkal.
Kouzelný strýček Bosko vede dětského i dospělého čtenáře na výpravu do krajiny osvobozené obraznosti, kde se odehrává, co by jinde připadalo neuvěřitelné.
Verše izraelského autora českého původu tematicky čerpají z pražských motivů, válečných událostí a zamýšlejí se také nad stavem stárnutí. Po formální stránce je autor nejblíže klasické seifertovské linii, jeho verše jsou prosté a moudré jako samotná životní pravda. Převážná část sbírky je napsána formou sonetů.
Hrdinou románu s výraznými autobiografickými rysy je židovský obchodník a hodinář Victor Blum.
Rodinná kronika je osou poklidného vyprávění maloměstských historií z českého městečka v letech 1890-1910.
Poetický příběh z pražského židovského města je založen na pátrání po neznámém žháři, jehož čin odpykal nevinný člověk.
Vypravěčem působivého příběhu pomsty, krutosti a utrpení je soudce, jemuž hrb, jímž je poznamenaný, umožní přežít peklo koncentračního tábora. Stane se totiž jedním z „dvorních šašků“ na dvoře velitele tábora, sloužících jako atrakce a rozptýlení při jeho četných večírcích. Filmová práva k této knize zakoupil Miloš Forman.
Spisovatel V. Fischl se v této knize zabývá a literárně zpracovává život doktora Karla Steinbacha. Čím si tuhle pozornost dr. Karel Steinbach zasloužil? Faktorů je víc. Jedním z nich je nepochybně ta skutečnost, že byl nablízku lidem, o nichž podává v knize svědectví - Karel Čapek, Jan Masaryk, Ferdinand Peroutka a další.
Komorní vyprávění o rodinné sounáležitosti příslušníků rozvětvené židovské rodiny na počátku století.
Soubor povídek a drobných próz, zachycujících atmosféru Jeruzaléma a život jeho obyvatel. Hrdiny nostalgických i humorných povídek jsou jeruzalémské postavičky židů.
Zralý muž se vrací do krajiny dětství na moravsko-slovenském pomezí. Vzpomínka mu vybaví nejen čas sucha a bídy jako předzvěst blížící se válečné pohromy, ale zpřítomní i chlapcovo první setkání s několika osudovými podobami lásky: s podobou pustošivou, ničivou, svůdnou, klamavou — i s prázdnotou po zániku lásky. Nad její zákon klade autor poznání, že lidé, kteří nikdy nebudou vědět a ve své ubohosti budou bloudit jako děti ve tmě, musí být „plni lítosti k druhým, k těm, kteří jsou stejně ubozí“. Podle tohoto románu byl natočen stejnojmenný film (režie Dušan Klein, 1998). Román Píseň o lítosti zvítězil těsně před únorem 1948 v soutěži Evropského literárního klubu, nesměl však už být vytištěn. Byl vydán hebrejsky v Tel Avivu v roce 1951 a česky až v roce 1982 v Sixty-Eight Publishers.
V Hracích hodinách se Viktor Fischl vrací k dětství strávenému v městečku ve východních Čechách. Líbezný svět, jemuž vévodí tatínek prudce střídající zájmy a maminka nadaná schopností harmonizovat konflikty, přiznává i tragické rysy života, ale vyplňuje jej spisovatelova celoživotní sběratelská vášeň ke krásným okamžikům, které stačí dát smysl lidské existenci. Autor na záložku napsal: „I když to není autobiografie, jsou Hrací hodiny nejintimnější z mých knih. Složil jsem do ní všechnu svou lásku synovskou i lásku k rodnému městu. Snad v ní je aspoň něco z onoho pokojného rodinného tepla, v němž mi bylo dopřáno vyrůstat...“
Kuropění, jásavý hlas kohouta Pedra, věrného průvodce starého venkovského doktora a jeho partnera při nekončících dialozích o lásce, zániku, vášni a nenávisti, o podivném požáru a osudovém pádu potulného provazochodce, o životech všech doktorových sousedů a pacientů. Kuropění, kohoutí zpěv, jímž i doktor vítá naději nového dne po noci smutku a deprese z neoželené ztráty milované ženy, únavy i pokory, které si odnáší z marných zápasů se smrtí, melancholie z ubíhajícího času. Kuropění, poeticky křehká kniha autora, jenž se plným právem řadí k představitelům tzv. Pražské školy, do níž shrnul vlastní filozofické a teologické krédo. Vnímavému čtenáři tu předává hlubší sdělení o smyslu lidského bytí a snažení, o pravých hodnotách života plného a pravdivého. Kniha, která poprvé vyšla v r. 1975 v nakladatelství Konfrontation v Curychu a byla již přeložena do mnoha cizích jazyků, je doprovázena lyrickými ilustracemi.
Záznamy se týkají Jana Masaryka, syna zakladatele československého státu, který tragicky zahynul za záhadných a dodnes nevysvětlených okolností dne 10.3.1948, tedy krátce po komunistickém puči. Viktoru Fischlovi se podařilo při svém odchodu z Československa v roce 1949 zachránit řadu materiálů, mezi nimi právě i písemné notace svých rozhovorů s Janem Masarykem, a dopravit je do Izraele. Tam je utřídil a vydal poprvé v roce 1952. Za rok následovalo vydání v USA, ale obě vydání byla neúplná, protože autor musel mnohé informace vypustit, aby neohrozil osoby, tenkrát ještě žijící v Československu. Toto vydání vychází z třetí, doplněné a podstatně rozšířené verze, která vyšla v roce 1982 v curyšské Galerii Krause a kterou lze považovat za definitivní.
