Lucía Puenzo delves into themes of identity and maturation, often focusing on the psychological complexity of her characters. Her works explore the boundaries between reality and illusion, employing a suggestive and atmospheric style that draws readers into the depths of human experience. Puenzo examines intricate relationships and the inner lives of her characters with a touch that is both sensitive and incisive. Her approach blends cinematic storytelling techniques with literary depth, crafting narratives that are visually rich and emotionally resonant.
In "Die man nicht sieht" von Lucía Puenzo folgt die Geschichte einem Teenagerpärchen und einem kleinen Jungen, die als unsichtbare Einbrecher in Buenos Aires agieren. Sie werden in ein gefährliches Komplott verwickelt, während sie die Abgründe der privilegierten Gesellschaft erkunden. Ein spannender Roman über Außenseiter und ihre Herausforderungen.
Patagonie, rok 1960. Po útěku z rodného Německa se José usadil v Argentině, kde chce pokračovat v práci lékaře. V malé vesnici Chacharramendi se setkává s dívenkou Lilith, která ho okamžitě fascinuje, ale zároveň odpuzuje. Lilith má totiž růstovou vadu a neúměrnost jejích rysů představuje vše, co se José snaží z lidstva vyhladit. Ještě více ho však zaujme skutečnost, že její sourozenci jsou dokonalým příkladem árijské rasy: vysocí, silně stavění a spravedliví. Když José zjistí, že Lilithina matka je těhotná, neodolá touze do těhotenství zasahovat, a tak se vmanipuluje do přízně celé rodiny, a především mladé Lilith. José je totiž ve skutečnosti jeden z nejchladnokrevnějších vrahů v dějinách lidstva: Josef Mengele, nacistický lékař posedlý rasovou čistotou a proslulý prováděním hrůzných pokusů na lidech v Osvětimi.