Jiří Hrala Book order

Dokumentace záchranného archeologického výzkumu raně středověkého pohřebiště na jižním okraji areálu Fakultní nemocnice s poliklinikou v Praze 5 (Motole). První svazek nové řady Claves Archaeologicae. V dnešním areálu motolské nemocnice probíhal archeologický průzkum již v roce 1935, kdy došlo k odkrytí prvních slovanských hrobů z 9. a 10. století. Důkladný průzkum se uskutečnil v polovině 70. let 20. století, kdy došlo k průzkumu 204 hrobů. Archeologové zde našli kostrové pozůstatky a inventář v podobě keramiky, železných nožů, věder, křesacích kamenů, šperků (záušnice, náušnice, závěsy, perlové náhrdelníky, prsteny, perly z jantaru a polodrahokamů). Zpráva o výzkumu obsahuje množství tabulek, plánků, nákresů, fotografií a podrobných přehledů o nálezech v jednotlivých hrobech.

Po knize Březno, osada z mladší doby kamenné v severozápadních Čechách, nabízí čtenářům vedoucí výzkumu této lokality dr. Ivana Pleinerová spolu s dr. Jiřím Hralou studii o stejné osadě, ale jiného období, mladší doby bronzové. Do problematiky tohoto období, reprezentovaného v severozápadních Čechách knovízskou kulturou, uvádí čtenáře přehled vývoje poznání a nejnovějších poznatků o knovízské kultuře. Kniha se dělí na dvě části. V první jsou shrnuty základní informace o dějinách výzkumu v Březně, ekologickém prostředí lokality, o nálezové situaci. Doplňují je rozbory a hodnocení odborníků pomocných věd - geologa, antropologa, zoologa a botanika. Druhá část studie obsahuje rozbor nálezů hmotné kultury, zejména keramiky, její zařazení do celkového vývoje knovízské kultury, určení funkce jednotlivých druhů předmětů a rozbor terénní situace a funkce sídlištních objektů. Studie zaujme stylistickou věčností a jasností, které ji činí srozumitelnou a čtivou nejen pro odborníky, ale i pro širší veřejnost, jíž podává komplexní obraz osídlení v mladší době bronzové v Březně a okolí.

Obsahuje přes 600 abecedně uspořádaných hesel o jednotlivých epochách, kulturách a nálezech z pravěku a rané doby dějinné v Evropě a zejména v Československu. Zmínky o vzdálenějších oblastech jsou pouze okrajové, vedle údajů o známých nalezištích, nálezech, kulturách, kmenech, výrobních technikách apod. přináší heslář i životopisné údaje o významných vědcích, kteří přispěli k pokroku archeologie.

Podtitul knihy „Drsné i něžné příběhy z Podkrkonoší“ zcela vystihuje charakter práce mladého autora – místního patriota, který má ke kraji opravdu vřelý vztah. Jak sám říká, s pokorou převyprávěl regionální pověsti a lokální historii do podoby přístupné dnešnímu čtenáři, a to především pro lásku k podkrkonošskému kraji a jeho kulturním únikům. Příběhy uspořádal tak, aby obsáhly postupně celé území od Hradce Králové až kamsi po horní Labe, kde začínají skutečné hory, a čtenář tak mohl celé území jejich prostřednictvím jakoby procestovat. Dočteme se například, jak to bylo s Holovousem a jeho jablíčky, o Chodovi z Chodovic, o bleďoučké Aničce Bergerové, o hořickém smrtonosném portálu, a spoustu dalších legend, vystihujících místní kolorit.