Nová kniha Josefa Fouska Pusa na špacír obsahuje fejetony, z nichž mnohé byly odvysílány v Českém rozhlase Plzeň. Autor není příznivcem líbivého optimismu. Zamýšlí se nad neduhy společnosti, ale v jeho větách je nejen varování, ale i víra, že nás komerční bestie neodnaučí lásce k obyčejnému životu. „Píši o době, kterou prožívám! O radostných pocitech i o setkávání s těmi, kterým se Štěstěna vyhýbá. Miluji každý obyčejný den a někdy doufám, že přestaneme být lhostejnými ovcemi!“
Také ve své nové knížce s názvem Deník starého muže zaznamenává Josef Fousek osobní vzpomínky, pocity, setkání a dojmy. Vlastně tedy přibližuje čtenářům formou literární zpovědi svůj život a názory. Z jeho laskavých a přímočarých fejetonů je zcela zřejmé, že autor má vřelý vztah k prostým a poctivým lidem a obdivuje všechny, kteří v životě něco dokázali. Proto je tak oblíbený – přináší potěchu a porozumění.
Podtitul: Na světě je někdy dobře
Ve své druhé prozaické knize vypráví autor laskavé i humorné příběhy ze svého života.
Písničkář a svérázná osobnost nabízí své vzpomínky, zpracované do krátkých kapitol, řazených nikoli chronologicky, ale určených svým lokálně, časově a hlavně tematicky vymezeným záhlavím. Obsahem vzpomínek jsou většinou všednodenní záležitosti, v jejichž zpracování upoutá zejména autentičnost, zralý nadhled a životní optimismus jejich autora. Doplněno fotografiemi.
Nový výbor textů populárního autora ukazuje, že vlídnost, láska a tolerance stále ještě nevymizely. Ano, je čím dál těžší je nalézt, ale když je nalezneme, celý svět se směje s námi. Ať jsou tyto hodnoty zdánlivě omšelé a pozapomenuté, stále nám padnou nejlépe…
Svazek obsahuje soubor autorových písňových textů a básní psaných průběžně od osmdesátých let až do současnosti.
Fouskovy texty jsou psány charakteristickým rukopisem, někdy poněkud hořkým, ale převážně vždy plným naděje a optimismu. V celkovém vyznění působí kniha jako svérázný komentář k politickým a společenským událostem, které svým způsobem ovlivňují všední život každého člověka. Některé texty jsou ale spíše než ostrým výpadem pouhou komunální satirou, která se snaží upozornit na nedostatky soudobé společnosti jen v drobných detailech.
"Charismatický člověk, básník, spisovatel, písničkář vypráví své skoro neuvěřitelné příběhy, které jsou skutečné a proto jejich atmosféra dokáž rozesmát a pobavit stále více posluchačů a čtenářů. Kniha vznikla právě na jejich přání po odvysílání pořadu Nikdo není dokonalý "
Další vzpomínková kniha písničkáře, boxera, trampa, fotografa a hlavně dobrého vypravěče pokračuje ve stejném duchu jako knihy předchozí.
Svým laskavým vyprávěním o lidech známých i neznámých skládá autor ze střípků vzpomínek pestrou mozaiku, do které se jistě rád zahledí každý milovník dobrého čtení. Příběhy zavedou čtenáře do zákulisí známých divadel, do hospod, na toulky po křivoklátských lesích i po dalším kousku světa. Kniha je doplněna fotografiemi z rodinného alba, koncertů, přátelských setkání a toulek světem.
Úsměv je lék, tak nazval svoji další knihu oblíbený Josef Fousek – spisovatel, písničkář a fotograf. Začlenil do ní nejen veselé příhody ze svého rušného života, básně a texty, ale i satirické až ironické pohledy na naši současnost. A opět se v ní prolíná jeho věčná touha po spravedlivém a vlídném světě bez závisti.
Myšlenky, historky, básně a texty písní v pořadech Českého rozhlasu 2 Praha nedělní Dobré jitro Známý spisovatel, vypravěč, písničkář, textař a básník uspořádal do nové knížky to nejlepší ze svých vystoupení v Nedělních dobrých jitrech, aby se mohl podělit se čtenáři stejně jako předtím s posluchači o kousek svého života, o naději i pochyby, a především o víru v člověka a lásku k životu. S laskavým humorem sobě vlastním nás provází svými vzpomínkami a v jeho historkách, úvahách a textech se odráží motto celé knížky, že vlídnost a láska jsou nade vše. Kniha je vyzdobena množstvím autorových fotografií
Kniha Josefa Fouska je pestrým souborem drobných epizod, vzpomínek i fejetonů, které jsou prokládány autorovými verši a písňovými texty, jež se pokoušejí nahlédnout do jeho vnitřního světa i do duše dnešní společnosti. Stejně jako ve všech svých knihách, i v této se Josef Fousek dotýká prožívané skutečnosti, nemíjí neduhy nás lidí a společnosti, ale především hledá laskavost a naději. Ačkoli autor tvrdí, že čím více stárne, tím méně světu rozumí, z jeho textů vyzařuje láska k životu prožitému plnými doušky. Svěřování se jeho čtyřnohé psí kamarádce Fíbí posouvá vyprávění napříč časem - rodina, práce, životopisné momenty, písně, přátelé z divadla, kumštýři, cesty po Evropě i za oceány, láska ke křivoklátskému kraji... Nakladatelská anotace.
Výbor obsahuje proslulé texty, které zhudebnili a zpívali například Petr Spálený, Eva Pilarová či Miluška Voborníková. Kniha je doplněna černobílými fotografiemi z autorovy dílny.
Josef Fousek DOBRÉ JITRO, ČLOVĚČE Úvahy, myšlenky, fejetony, básně, texty z pořadů nedělních Dobrých jiter ČRo2 Praha JOSEF FOUSEK, nevyléčitelný romantik, kráčí po obyčejné a překrásné silnici života se svým zjizveným srdcem, setkává se s lidmi, s jejich radostmi i trápením, míjí velký svět pozlátka slávy, hledá a nachází vlídnost, ve kterou věří uprostřed nečasu v domnění, že zastaví mlýny s lidskou malostí, zlobou a nenávistí. Stále o sobě pochybující, neustále hledající pokoru sám říká: "Úsměv a nikoli výsměch. Maminka Boženka říkávala, abych nevěřil všem lidem. Maminko, zůstal jsem stejný. Věřím dál, občas se zklamu, ale často nalézám lidi, kteří mi dávají sílu nemávnout nad světem rukou. A tatínek Bohuslav přece tvrdil: ,Kdo nevěří nikomu, nevěří ani sobě.'" Fousek je nazýván naivním snílkem, don Quijotem, "obchodníkem" s deštěm, a přesto má tisíce čtenářů, posluchačů a diváků. "Je to nejcennější dar," říká, "žít s vědomím, že nejsem sám, že jsou lidé, kteří, tak jako já, mají v sobě upřímnost a lásku a nesnaží se ji skrývat. Co více si mohu přát? V poslední čtvrtině života jsem našel dobré lidi a oni našli mne." (Ukázka z úvodu ke knize)
Nová kniha populárního autora fejetonů. O životě, láskách, strastech, událostech smutných i radostných. S nezaměnitelným nadhledem a citem pro výjimečnost okamžiku. Kniha obsahuje rozhlasové fejetony pro Český rozhlas Plzeň z let 2011 až 2016.
Kniha Od srdce představuje autora Josefa Fouska v jiném světle, než jak jsme jej dosud znali. Oproti minulým knihám, které zčásti byly naplněny optimismem a humorem, předkládá autor sbírku fejetonů, básní, textů, které vznikaly celou řadu let (1965–2016). Kniha dává čtenářům nahlédnout do koutů autorovy duše. Přes občasnou dávku melancholie a skepticismu má J. F. stále dostatek čtenářů, rozhlasových posluchačů a diváků svých recitálů.
Velkou řádku fejetonů a básní z této knihy představil J. F. v ČRo Plzeň v minibloku Fouskův svět.
„Je to krásný pocit,“ říká autor, „když dostávám dopisy, kde mi lidé píší: Buďte tady dlouho, pane Fousku, mluvíte mi z duše!“
Autor aforismů a humorných románů, tentokrát vypráví svým laskavým humorem neuvěřitelné pohádky, určené dětem i dospělým. On sám o svém díle říká: Svým dětem a vnukům jsem vyprávěl a vyprávím své vlastní pohádky, neboť na pohádky, které jsem slyšel v dětství jsem z velké části zapomněl."
Podtitul: Nemám čas lhát
Kniha zachycuje zpověď autora, v níž se promítají jeho osobní zážitky z cest po světě, divadelnický život, sny i názory na současný svět.
Kniha českého písničkáře, textaře, básníka a spisovatele Josefa Fouska, známého širokému okruhu příznivců z rozhlasu, televize i z pódií divadel a hudebních klubů, navazuje na předchozí autorovy texty. Je koláží příběhů, pocitů, radostí i zklamání, které jej provázely při jeho pouti životem. Se svým osobitým humorem, ironií a nadhledem vzpomíná autor na to, jak prošel světem přes Evropu, Ameriku i Austrálii. Ve svých myšlenkách se vrací na místa svého působení s kytarou a s básněmi. Vzpomíná i na svá setkání s řadou známých populárních osobností, např. s Evou Pilarovou, Waldemarem Matuškou, Helenou Růžičkovou, Miloslavem Šimkem, Jiřím Suchým a dalšími. Přes léta opomíjení, znevažování a pomlouvání zůstal Josef Fousek životním optimistou i romantickým snílkem. Publikace je proložena básnickými texty a barevnými fotografiemi.
Podtitul: Aforismy-epigramy-myšlenky
Již třetí autorova kniha aforismů, epigramů a originálních úvah.
Známý spisovatel, písničkář a fotograf reflektuje dění kolem sebe a s nadhledem a laskavou ironií předává čtenářům své postřehy ze setkání s nejrůznějšími lidmi. Knížka je doprovázena zajímavými fotografiemi anonymních lidí, které autor vytvořil v 70. letech minulého století.
Epigramy, aforismy a myšlenky Josefa Fouska představují osobní zmapování uplynulých desetiletí. Autorova tvorba literární i písničkářská má stále své čtenáře a posluchače, neboť je aktuální a přináší satiru, často hořkou a bez jinotajů. Mnohé texty Fouskovi příznivci dobře znají, vždyť už před několika desetiletími zaznívaly v autorských blocích v divadle Semafor, později v Divadle Jiřího Grossmanna, v klubech, na rozhlasových stanicích i na pódiích naší vlasti i za hranicemi u krajanů. Umělec měl od roku 1965 přes padesát fotografických výstav.
Nová kniha Josefa Fouska Bezstarostné cesty obsahuje autorovy příběhy z tuláckých cest křivoklátským krajem, krásné vzpomínky na kamarády, tuláky, místní rodáky, trampy a chataře v údolní osadě Děče u Staré řeky Berounky. „Se svým přítelem Vladimírem Skleničkou (Bobem) jsme potěšili mnohé, s kterými jsme se setkávali při našich toulkách. Byly to útěky z města za chvílemi svobody…“
Josef Fousek měl odjakživa toulavé boty. A každá cesta, i ta nejkratší, třeba jen z Kladna na Křivoklát, byla pro něj takovým dobrodružstvím jako pro jiné cesta kolem světa. Na každém kroku, i tam, kde jiní vnímali jen šedou nudu, zažíval pestrobarevné příběhy, o kterých pak vyprávěl všude, kde se našel alespoň jeden posluchač. Ve zralém věku se mu splnily sny o cestách po Evropě i za oceány. V nové knížce píše o svém putování životem a světem, o příhodách, které zažíval, a o lidech, které potkával. Jeho anděly na cestách jsou všichni ti, kteří neubližují, nezávidí a mají dobrá srdce.
Příznačným rysem knížek Josefa Fouska - stejně jako veškerého jeho působení - je laskavost, autorovo pochopení pro obyčejné lidi a vlídnost k bližním. Z jeho vyprávění dýchá smysl pro romantiku a lidskost, v níž nemá místo pouhá hra čtenáře. Populární je také díky nedělním Dobrým jitrům - na vlnách Českého rozhlasu 2 nalézá tisíce posluchačů a na jeho na uměleckou světovost. Fouskovy knihy si získaly své věrné recitály stále chodí spousty diváků. "Lidé si tě sami našli," řekl autorovi Jan Vodňanský. "Neztratil jsem víru v dobrého člověka... a víc si nemůžu přát," prohlašuje sám Josef Fousek a uvádí: "Cestou za nadějí je pro mě každé vykročení za těmi, kteří jako já věří, že slušnost a laskavost si zaslouží úctu a že vyhrají nad arogancí a zpupností nás samotných i mocných nemocných. Nechci a nemůžu vymýšlet něco, co jsem sám neprožil. Vážím si toho, že jsem v České republice i za hranicemi našel čtenáře, kteří jsou se mnou na životní lodi - ta s pokorou pluje na moři našeho krátkého času za lidskou nadějí."
Humoristické vyprávění o starších vesnických manželích, kteří se potýkají s nástrahami současné doby.
Román, který je naplněn laskavým humorem, je protkán nitěmi skutečných životních okamžiků dvou prostoduchých vesnických lidí Kornélie a Emana, jejichž prostřednictvím sděluje autor své pohledy na naivní i záměrnou hloupost, kariérismus, závist i věčnou hodnotu lásky, úsměvu a laskavosti.
Vlídná slova jsou výborem z díla populárního autora, který přináší právě to, co slibuje – vlídnost a radost ze života, který sice přináší i to zlé, ale přesto je v něm dobra a dobrého dost a dost. Jen se na chvíli v naší uspěchané době zastavit, rozhlédnout a to dobré chtít vidět.
Tak jak to dělá už dlouhá léta právě Josef Fousek a sním i jeho posluchači a čtenáři!
Josef Fousek oslavil 75. narozeniny a rozhodl se při této příležitosti předložit čtenářům ucelenější zprávu o svém pobytu na tomto světě. Je to vlastně kniha o klukovi, který se z kladenské ulice, jako dělník z hutí, dostal ve zralém věku na pódia klubů, divadel, stal se textařem, fotografem, básníkem a spisovatelem. Provázen úspěchy i neúspěchy a různými životními překážkami se těší z pomoci své rodiny, neztrácí naději a dokáže se radovat z každého dne.
Chronologicky zabírá tento výbor období od roku 1967 až prakticky do současnosti. Středem jeho zájmu je glosování událostí na naší společenské a politické scéně s ironií a nadhledem, vtipem i sarkasmem.
Nové vydání úspěšné knihy oblíbeného autora, který zaujal čtenáře již svými předchozími knížkami. Lidé rádi poslouchají jeho vyprávění v rozhlase a fanoušci si nenechají ujít jeho divadelní vystoupení, s nimiž objíždí republiku. A tak se zrodil nápad shromáždit výběr z autorovy celoživotní tvorby do knihy, která obsahuje satiry, texty, aforismy, básně, parafráze, epitafy, zkrátka to nejlepší. Knížka je doprovázena fotografiemi, které vznikly při Fouskových setkáváních s diváky a čtenáři.
Humorná četba bývá mnohdy podceňována, a přece dokáže zpestřit život provázený každodenními povinnostmi i často i smutnými chvílemi. Obzvlášť to platí, když své laskavé příběhy předkládá čtenářům oblíbený Josef Fousek, který prožil zajímavý vývoj: až ve zralém věku se dostal na pódia klubů a divadel, stal se textařem, fotografem, básníkem a spisovatelem. A sám dodává: „Humor je živá voda, která je zdarma, ač je nejdražší. Proto jsem vybral jen ty příběhy, které nezarmoutí, ale potěší.“
Eva Pilarová, právem vysoce oceňovaná zpěvačka, našla další zdroj své neutuchající inspirace ve fotografování a v dalším zpracovávání snímků počítačovou technikou, které tak získávají poněkud jiný tvar, prostor, barevné kompozice a uměleckou hodnotu. Eva Pilarová si velmi skromně nechávala tuto zálibu zatím jen pro sebe. Byla by velká škoda pro veřejnost, aby její dílo nespatřila. V době, kdy se kniha připravuje, dostala Eva nabídku vystavovat svá díla ve Vídni. Její tvorba je umocněna verši Josefa Fouska, který se nechal každým jejím snímkem inspirovat k jejich vytvoření. Oba autoři, každý trochu jiný, našli formu vzájemného prolínání své individuální tvorby.
„Myšlenky nahlas“ jsou vlastně deníky Fouskova života. Autorovy myšlenky prostupují celou touto knihou, která se vrací do dětství, k nejrůznějším vzpomínkám a především k pravému domovu, jímž je Kladno. Josef Fousek seznamuje čtenáře se svými pocity, setkáními a dojmy – jde tedy o osobní zpověď. Laskavé a přímočaré fejetony se vždy svým obsahem přiklánějí k vítězství dobra nad věčným zlem, které prostupuje stále více naši dobu. Přes laskavost a nadsázku je v autorově vyjádření kritický náboj – Fousek je vždy na straně obyčejných lidí, kterým rozumí. Z jeho tvorby čtenáři čerpají naději a víru.
Fouskovy fejetony jsou, tak jako ostatní autorova díla, svérázné, emotivní, satirické, hořké i vlídné zároveň. Je na čtenáři, aby poznal hranici humoru a spravedlivého "naštvání" na fauly, které provázejí naši českou demokracii. Fejetony vznikaly v rozmezí let 1991 až 2001. Některé byly publikovány v Mladém světě ve sloupci Forbína, další v Středočeské příloze Mladé fronty Dnes, v Polygonu a v dalších periodikách. Zazněly i na stanicích rozhlasu. Části některých fejetonů se objevují v knihách "Andělů". Zde, v této sbírce jsou fejetony v té podobě, ve které byly prezentovány v médiích. Některé z fejetonů jsou i součástí Fouskových recitálů Nemám čas lhát a Setkání s Fouskem. Jsou to pocitové reakce na dění, které nás "totalitní děti" zasahovalo a stále zasahuje.
