Rozsáhlý výbor dvaačtyřiceti próz sleduje tři základní tematické okruhy Singerova díla: život zaniklého světa židovské diaspory na polském venkově a varšavské periferii počátkem 20. století, intelektuální prostředí ve Varšavě 20. let a osudy polských uprchlíků a vystěhovalců ve Spojených státech v druhé třetině našeho století. 2. vydání
Hlavním posláním a celoživotní autorovou snahou bylo uchovávat v umělých životních podmínkách civilizací ohrožené zvířecí druhy a tomuto cíli podřídil celý svůj život. Vypráví řadu úsměvných historek o svých exotických chovancích i o potížích, s nimiž se při jejich získávání a ošetřování setkal Prosté vyprávění anglického přírodovědce a beletristy o tom, jak založil na anglickém ostrově New Jersey vlastní zoologickou zahradu
Nová, do značné míry autobiografická hra, děj se odehrává v mysli ústřední postavy, v jejích myšlenkách. Na scénu staví asi čtyřicetiletého právníka, jenž se rozborem nejvýznamnějších skutečností svého života snaží dopátrat se pravdy o své vině na tom, co udělal on i společnostkolem něho. Přeložili Luba a Rudolf Pellarovi za jazykové spolupráce Hildy Lassové.
Radioservis ve spolupráci s Českým rozhlasem vydal v listopadu minulého roku vzpomínkovou knihu herce, zpěváka, skladatele a překladatele Rudolfa Pellara. Paměti, nazvané podle Kainarovy básně, obsahují lakonické vzpomínky na přibližně sto stran, doplněné fotografiemi z osobního archivu a soupisem Pellarovy herecké, autorské a překladatelské činnosti. Memoáry umožňují autorovi tematizovat proces vzpomínání a zachycují jeho rané dětství, které je protkáno místopisnými a historickými prvky, jako je dvojjazyčnost. Vzpomínky plynou chronologicky a odhalují, jak velká historie ovlivnila Pellarovu cestu k divadlu a překládání. Po maturitě, kdy byly univerzity zavřené, se přihlásil na brněnskou konzervatoř a začal svou kariéru v jihlavském Horáckém divadle. Spolu se svou ženou se věnoval překladům americké literatury, včetně Salingerova románu. Kniha také přináší pohled do překladatelské práce Pellarových, jejich metody a zkušenosti s angličtinou v padesátých letech. Fenomén normalizace je rovněž přítomen, neboť Pellar nesměl vystupovat v televizi a jeho překlady byly publikovány pod cizími jmény. Vzpomínková knížka je protkána humorem a laskavostí.
La storia di un uomo che forse non ha letto tutti i libri, ma che tutti li conosce. Il sovrano di un mondo parallelo – un mondo di carta.
Kishons beste Reisegeschichten - bk491; Ullstein Verlag; Ephraim Kishon; pocket_book; 1985
"Presents nine short stories by twentieth-century American author J.D. Salinger, most shadowed by the legacy of war." *** "This collection of stories deals mainly with sensitive and troubled adolescents and children."
Hailed as a masterpiece of American travel writing, Blue Highways is an unforgettable journey along our nation's backroads. William Least-Heat-Moon set out with little more than the need to put home behind him and a sense of curiosity about "those little towns that get on the map--if they get on at all--only because some cartographer has a blank space to fill: Remote, Oregon; Simplicity, Virginia; New Freedom, Pennsylvania; New Hope, Tennessee; Why, Arizona; Whynot Mississippi." His adventures, his discoveries, and his recollections of the extraordinary people he encountered along the way amount to a revelation of the true American experience
Dobrodružné až detektivní povídky, jejich námětem je oslava mužnosti, statečnosti a spravedlnosti: Plantážník z Malaty, Společník, Hostinec u dvou čarodějnic, Kvůli dolarům.
The author writes: The two long pieces in this book originally came out in The New Yorker Raise High the Roof Beam, Carpenters in 1955, Seymour: An Introduction in 1959. Whatever their differences in mood or effect, they are both very much concerned with Seymour Glass, who is the main character in my still-uncompleted series about the Glass family. It struck me that they had better be collected together, if not deliberately paired off, in something of a hurry, if I mean them to avoid unduly or undesirably close contact with new material in the series. There is only my word for it, granted, but I have several new Glass stories coming along--waxing, dilating--each in its own way, but I suspect the less said about them, in mixed company, the better. Oddly, the joys and satisfactions of working on the Glass family peculiarly increase and deepen for me with the years. I can't say why, though. Not, at least, outside the casino proper of my fiction.
