Karel Kaplan Books

Historik Karel Kaplan a spisovatel Pavel Kosatík spojili síly při práci na publikaci, jež přináší biografické portréty významných komunistických pohlavárů, kteří řídili stát po únoru 1948. Jména Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého, Antonína Novotného, Václava Kopeckého, Alexeje Čepičky, Rudolfa Slánského, Viliama Širokého a dalších máme v povědomí všichni. Co o nich však víme skutečně – mimo toho mála, jež kdysi oni sami váhavě svěřili veřejnosti? Byli to zločinci svým založením, nebo naopak „géniové průměrnosti“, kteří zůstávali u moci, neboť se nechávali nést svým osudem? Kniha přinese množství dosud neznámých faktů o pozadí fungování komunistické moci v padesátých a šedesátých letech. Pokouší se zároveň odpovědět na otázku, jaký byl osobní podíl komunistických představitelů na konkrétní podobě režimu..

První historická stať pojednává o ekonomických a strategicko-politických aspektech těžby uranové rudy, druhá o životě vězňů v táborech nucené práce.

Monografie věnovaná poválečným dějinám Československa a vzniku totalitního komunistického režimu.

Sborník desítek životopisných interview s bývalými československými disidenty a předlistopadovými komunistickými funkcionáři. Portréty komunistických prominentů. Exilové vydání. Grafická úprava Věra Držmíšková. Obálku s použitím obrazu Antonína Málka navrhla Barbora Munzarová.

Československá reforma 1968 patřila k důležitým událostem poválečné Evropy. Byla dovršením procesů, které v naší společnosti probíhaly v šedesátých letech. Autor se pokouší popsat kořeny, z nichž reforma vyrůstala. Opírá se o většinou dosud neznámé nebo nezveřejněné dokumenty z československých archivů. První díl publikace se věnuje vztahu Československa k rozporům v sovětském bloku a vývoji československého hospodářství v letech 1957-1967.

Tato publikace navazuje na první díl Kořenů československé reformy 1968 a zabývá se strukturami československé společnosti a komunistické moci v letech 1957-1967.

Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany. Autor analyzuje příčiny rozpadu demokratického systému v Československu a posléze se zaměřuje na detailní rozbor událostí kritických únorových dní. Výklad je hojně doplněn dobovými dokumenty institucionální i osobní povahy, nechybí zprávy informátorů, dopisy a záznamy z rozhovorů klíčových figur politického života, přičemž k těmto materiálům autor nabízí podrobnější komentáře a hodnotí, jakou roli jednotliví aktéři, ať už z řad demokratických stran, či z KSČ, sehráli při nastolení komunistického režimu v Československé republice. Některé dokumenty jsou veřejnosti představeny vůbec poprvé.

Národní fronta ve své padesátileté historii prošla třemi zásadními změnami. Do politiky vstoupila jako mocensky významný faktor a nakonec skončila v postavení bezmocné instituce. Autor tuto cestu sleduje ve třech kapitolách: od formování Národní fronty jako koaličního seskupení politických stran přes vznik akčních výborů v únoru 1948 a jejich působení v politických čistkách na všech úrovních společenského a politického života (včetně tělovýchovy a církví) v letech 1948–1949 až po postupný přechod Národní fronty do role převodové páky komunistické strany v 50. a 60. letech. V poslední, čtvrté kapitole se autor věnuje zvláštní funkci ústředí Národní fronty, které z její rozpočtové kapitoly přidělovalo finanční prostředky všem společenským organizacím a nekomunistickým stranám (vyjma odbory a svaz mládeže) a kontrolovalo jejich využívání.

Fundovaný rozbor politického procesu s M.Horákovou, historické a politické souvislosti doby.

Kniha historika Karla Kaplana nabízí detailní pohled na éru v pořadí třetího komunistického prezidenta ČSSR, Antonína Novotného. Jeho jméno je v historickém povědomí spojováno především s obdobím šedesátých let, kdy docházelo k jistému uvolňování politických poměrů v tehdejším Československu. Autor však připomíná, že Novotný jakožto člen ,,staré gardy" komunistických politiků zastával vysoké funkce již v předešlé dekádě a nesl tak přímou odpovědnost za zločiny 50. let. V souvislosti s prezidentem Novotným se také často hovoří o jeho lidovosti, neeufemisticky řečeno jednoduchosti. Jak se mohl člověk s těmito dispozicemi dokázal tak dlouho udržet v nejvyšších stranických a státních funkcích? Autor pomocí dosud nezveřejněných archivních materiálů předkládá obraz zkostnatělého aparátčíka, beznadějně uvízlého v příručce zjednodušeného marxismu pro rychlovýrobu politických pracovníků. Muže s vizáží i jazykem okresního tajemníka, který však - v rámci možností představitele sovětského satelitu - řídil celé komunistické Československo. Kniha Karla Kaplana je kvalitním studijním materiálem pro každého, kdo se chce dozvědět více o naší, ne až tolik dávné historii.

V knize Druhý proces se renomovaný historik Karel Kaplan vrací k jednomu ze svých celoživotních témat a zároveň k snad nejsledovanějšímu politickému procesu v novodobých českých dějinách - soudu s Miladou Horákovou a dalšími nekomunistickými politiky. Tématem práce, založené na rozsáhlém archivním výzkumu a na bohaté osobní zkušenosti autora, který měl v 60. letech coby konzultant pro historii v aparátu ÚV KSČ a také člen rehabilitačních komisí přístup k tajným dokumentům, však tentokrát nejsou samotné kritické události vykonstruovaného procesu, ale jeho další osudy. Počínaje amnestií a prvním rehabilitačním řízením v roce 1963 se odvíjí vyčerpávající dokument o peripetiích hlavního i následných procesů, jejichž aktéry se staly desítky odsouzených, svědků, členů komisí a příslušníků STB. Výpovědi těchto osob tvoří jednu ze dvou částí knihy, doplňují je další přílohy (statistiky a dobové dokumenty). Těžiště knihy spočívá v událostech druhé poloviny šedesátých let a první poloviny let sedmdesátých, přináší však také bilanci z perspektivy dneška, kdy se opět ukazuje vysoká aktuálnost klíčové tragédie naší poválečné historie.

Práce našeho předního historika se zabývá poúnorovou emigrací a českým i československým politickým exilem. Omezuje se na dva roky (1948-1949), tedy období od odchodu do emigrace po komunistickém státním převratu po ustavení Rady svobodného Československa. Zaměření jednotlivých exilových proudů autor rozlišuje podle programových cílů - vztahu k Československé republice. Studie je doplněna obrazovou přílohou obsahující dosud neznámé dokumenty. Vhodná pomůcka k ilustraci našich novodobých dějin na středních školách.

Studie o vztazích Československa a Izraele v letech 1947 až 1953.

Kniha o politických motivech a způsobech přípravy politických procesů v 50. letech, zejména s Rudolfem Stránským a dalšími funkcionáři KSČ.

Historický přehled o vztahu státu a církve v uvedeném období doplněný rozsáhlým dokumentačním materiálem.

Dosud neuveřejněné materiály z historických archivů.

Tématem této knihy je vztah společnosti a moci. Zabývá se zejména hlavními zdroji rozporů a jejich vývojem ve společenskou krizi, z níž vyrostla reforma 1968. Omezuje se na ty oblasti společenského dění, kde se odehrávaly nejostřejší rozpory a ústily v závažné politické konflikty. V textu se vyskytuje množství citací z dobových dokumentů ve větším rozsahu, než bývá obvyklé. Vedla k tomu snaha poskytnout barvitější obraz o rozporuplné situaci, o dramatických událostech a o jejich účastnících.

Osudy sociální demokracie a jejích členů po únoru 1948 a po sloučení s KSČ mapuje nová kniha uznávaného historika Karla Kaplana. Zachycuje naděje na obnovu strany i pokusy o pokračování její činnosti v ilegalitě, přičemž samozřejmě neopomíjí ani roli exilu. Stěžejním se v poúnorovém období stává úsilí Státní bezpečnosti proniknout do domnělých ilegálních struktur sociální demokracie a připravit monstrproces s jejími aktéry. Sociální demokracie je totiž pro vládnoucí stranu v této době nepřítelem číslo jedna. Autor ve své publikaci uvádí jména desítek známých i už pozapomenutých obětí represí estébáckého tažení proti sociáldemokratismu. Kniha je vybavena obsáhlým poznámkovým aparátem a cituje množství autentických dokumentů.

Tato publikace navazuje na čtvrtý díl Kroniky komunistického Československa– Doba tání. Obsahuje portréty dvou předních komunistických politiků. Neklade si za cíl podat jejich životopis, je pouze příspěvkem k obrazu,který byl o nich již vytvořen. Snaží se zaznamenat jejich názory, postoje a počínání ve více či méně důležitých událostech, hlavně v jejich poválečném politickém životě, a zachytit vrchol i pád jejich kariéry. Stejně jako „Doba tání“ není odbornou studií. Chce jen připomenout dobu těm, kteří ji prožívali, doplnit poznatky a představy jejich dětí a vnuků o padesátých a šedesátých letech minulého století. Také způsob zpracování je stejný jako v „Době tání“. Mnohem víc, než je obvyklé, se v textu nacházejí citáty i rozsáhlé pasáže z dokumentů. Přímé a velmi obsáhlé pasáže z dokumentů vykreslují přesněji obraz osob a jejich vzájemné vztahy. Tyto vztahy potvrzují, že vedoucí představitelé komunistického režimu nebyli jednotní v úsilí o udržení moci a naopak každý bojoval o vlastní účast na moci. Citované dokumenty pocházejí z různých archivních fondů, nejvíce z Národního archivu, z archivu ministerstva vnitra, Slovenského národního archivu, Národního muzea, Archivu Kanceláře prezidenta republiky, Archivu armády ČR a jiných. Jestliže kniha oživí paměť a vzpomínky tehdejších současníků a mladším zájemcům doplní obraz komunistického režimu, bude autorův záměr splněn...

Podnázev: Vznik, vývoj, organizace a činnost. Publikace obsahuje dvě studie a řadu dokumentů věnovaných masové perzekuci v padesátých letech.

Podtitul: 1945-1948 : historie vzniku a působení STB jako mocenského nástroje KSČ. Kniha renomovaného historika Karla Kaplana nabízí detailní pohled na poválečnou éru, během které KSČ na své cestě za absolutní mocí ve státě budovala své pozice v bezpečnostních složkách, až je zcela ovládla. Komunisté vytvářeli v letech 1945 až 1948 sítě agentů, informátorů a tajných členů KSČ v ostatních stranách Národní fronty s cílem je ovládnout. Z dlouho utajených archivních materiálů vytvořil autor mozaiku dosud neznámých faktů o pozadí fungování StB a stěžejních událostí té doby. Publikaci z velké části tvoří unikátní přepisy rozhovorů mezi jednotlivými aktéry tehdejšího dění, záznamy z vyšetřovacích protokolů a další dokumentace. O Státní bezpečnosti, bylo již zveřejněno mnoho poznatků, o zločinech StB podaly svědectví její oběti, literatura faktu i odborné studie. Dosud však zůstávala stranou svědectví, která o své práci a o poměrech v StB vydávali její příslušníci, jedni z hlavních aktérů oné zločinné činnost, a zejména tyto dokumenty jsou zastoupeny v nezvykle velkém rozsahu. Publikace je doplněna obsáhlým poznámkovým aparátem

Historie vzniku a působení StB jako mocenského nástroje KSČ Kniha renomovaného historika Karla Kaplana nabízí detailní pohled na poválečnou éru, během které KSČ na své cestě za absolutní mocí ve státě budovala své pozice v bezpečnostních složkách, až je zcela ovládla. Komunisté vytvářeli v letech 1945 až 1948 sítě agentů, informátorů a tajných členů KSČ v ostatních stranách Národní fronty s cílem je ovládnout. Z dlouho utajených archivních materiálů vytvořil autor mozaiku dosud neznámých faktů o pozadí fungování StB a stěžejních událostí té doby. Publikaci z velké části tvoří unikátní přepisy rozhovorů mezi jednotlivými aktéry tehdejšího dění, záznamy z vyšetřovacích protokolů a další dokumentace.

4. část série Československo v letech... Text popisuje historické dění v letech 1967 až 1969. Informuje o odchodu Antonína Novotného a nástupu reformního hnutí. Seznamuje s programem československé reformy a proměnami politického života, včetně politických stran. Věnuje se politické diferenciaci, vnějším hrozbám, i konci reformy.

:Část 3. Společenská krize a kořeny reformy Autor zkoumá kořeny celospolečenské krize v 50. letech a následný pokus o reformní kroky v 1. pol. 60. let.

: (pomocný studijní text pro gymnázia); Část 2. Zakladatelské období komunistického režimu Politický vývoj Československa v r. 1948-1953, kdy se tvořily základy nového mocensko-politického a ekonomického systému.

Postavení a úloha sovětských poradců v mocenském mechanismu, bezpečnosti, hospodářství a v armádě Československa v letech 1949–1956.

Kaplan popisuje poslední rok Edvarda Beneše ve funkci prezidenta Československa, jeho jednání a rozhodování v průběhu únorové krize roku 1948 i jeho abdikaci a smrt.

Kniha hlavně na základě materiálů z archivů Ústředního výboru KSČ, Úřadu předsednictva vlády, ministerstva spravedlnosti a dalších čs. úřadů a institucí, které se podařilo vyvést na západ (přičinil se o to hlavně Karel Kaplan, historik, jež v šedesátých létech pracoval ve stranických komisích vyšetřujících kriminální pozadí procesů padesátých let) mapuje tu nejčernější historii socialistického Československa s Komunistickou stranou Československa coby vúdčí pozicí ve společnosti od roku 1945 do konce let šedesátých.... celý text

Kniha Karla Kaplana a Pavla Palečka je první populární prací, která se snaží podat souhrnný obraz o praxi komunistického režimu, popsat jím inscenované politické procesy, známé i zapomenuté, a připomenout osudy jejich konkrétních obětí. Autoři zaznamenávají cestu, kterou českoslovenští komunisté urazili na cestě k procesům: jejich motivaci, kořeny perzekuce a likvidaci politické opozice. Během trvání komunistického režimu vystupují výrazně dvě vlny procesů: první v letech 1948 - 1954 a druhá po roce 1969. První vlna se vyznačovala nesrovnatelně větší krutostí trestů, provokativními nezákonnostmi a používáním brutálního psychického a fyzického násilí ve velkém rozsahu. Po roce 1969 se organizátoři procesů již neodvážili takové vyšetřovací praktiky používat, ačkoliv je ještě definitivně neopustili. Přesný počet postižených již nelze zjistit. Jen podle rehabilitačního zákona z roku 1990 však české a slovenské soudy přezkoumaly případy 264 429 občanů. Zprostily je absurdních obvinění, která by v demokratické společnosti nemohla být kriminalizována. Kniha vychází ze studia pramenů uložených v archivech ministerstev vnitra a spravedlnosti a bývalého archivu Ústředního výboru KSČ. Studium různých způsobů politické perzekuce a nezákonných procesů je důležité i dnes: změnily totiž tvář československé společnosti na několik dalších desetiletí.

Soudní proces s Miladou Horákovou a spol. patřil k závažným událostem v dějinách Československa a představoval zlomový bod v historii politických procesů, jehož výsledkem byly čtyři justiční vraždy, na nichž se podílely komunistická strana, bezpečnost, justice i tehdejší hromadné sdělovací prostředky, jejichž úkolem bylo vylíčit obžalované jako zločince nejhoršího zrna. Příčiny, okolnosti a průběh vykonstruovaného procesu jsou představeny na základě archivních materiálů, přičemž některé z nich dosud nebyly publikovány. Pozornost je věnována především na dokumenty ilustrující mechanismus „výroby“ procesu v justici a na to, jak mimořádný význam a péči mu přisuzovalo komunistické vedení a klíčové složky bezpečnostního aparátu. Cenným materiálem jsou též výpovědi spoluvězeňkyně Dr. Horákové, Věry Hložkové, kterou k ní do cely nasadila Státní bezpečnost. Zmíněné dokumenty umožňují alespoň částečně nahlédnout do myšlenkového světa Milady Horákové a vykreslují snahu nového režimu zbavit se oponentů nikoliv jen jako justiční a politický zločin, nýbrž také jako osobní tragédii těch, kteří uvízli v soukolí vykonstruovaného procesu.

Dokument obsahuje výpověď vyšetřovatele StB, který byl obviněn z používání nezákonných metod při vyšetřovaní politických odpůrců režimu v 50. letech. Neprodejné.

Rozsáhlá publikace o únoru 1948 čerpá také z archivů zpřístupněných až po roce 1989 - archivu ministerstva vnitra a v něm uložených agenturních zpráv od informátorů zpravodajských služeb. Popisuje práci komunistických agentů v ostatních předúnorových stranách, činnost komunistů v bezpečnosti a dramatické události únorového převratu s jeho málo známým zákulisím i mezinárodními souvislostmi.

Kniha renomovaného historika Karla Kaplana přináší řadu nových informací o jednom z nejobávanějších politiků padesátých let, Alexeji Čepičkovi. Jméno zetě „prvního dělnického prezidenta“ Klementa Gottwalda bývá nejčastěji spojováno s funkcí ministra obrany a zřízením nechvalně proslulých Pomocných technických praporů, nástroje zotročení desetitisíců politicky nepohodlných či nespolehlivých občanů tehdejšího Československa. Jaká však byla jeho přímá odpovědnost za další nezákonnosti padesátých let, včetně perzekuce církví či vykonstruovaných politických procesů? Nakolik Čepičkovi při strmém vzestupu do pozice de facto nejmocnějšího muže komunistického státu pomohl jeho příbuzenský vztah s Gottwaldem a jaké byly okolnosti jeho stejně rychlého pádu?

Historická studie, věnovaná poválečnému politickému vývoji Československa do r. 1948, je dílem čs. odborníka žijícího od r. 1976 v exilu.

Předkládaná kniha obsahuje čtyři studie, které přibližují rozmanité aspekty společenského vývoje v letech 1945 až 1989. Věnuje se trojjedinému vztahu opozice, společnosti a moci, přičemž prvním dvěma je věnována hlavní pozornost. Květa Jechová se ve své studii o mateřství v reálném socialismu zabývá problematikou respektování mateřské role ženy při budování socialismu, přibližuje práci interrupčních a státních populačních komisí, sleduje činnost ženských organizací i každodenní problémy žen-matek v období tzv. normalizace. Karel Kaplan přispěl studií, která analyzuje důvody, průběh a dopady sloučení sociální demokracie s Komunistickou stranou Československa. Milan Otáhal předkládá – na základě orálně-historického výzkumu pracoviště – interpretační studii o životě dělníků v normalizačním období. Vztahu opozice a společnosti, vzájemné reflexi a společenskému zakotvení opozičního postoje se věnuje studie Tomáše Vilímka, který se opírá o samizdatové texty, oficiální i nezávislé výzkumy veřejného mínění před rokem 1989 a v neposlední řadě i o vlastní rozhovory a výsledky jiných projektů orální historie.

Státní bezpečnost byla klíčovým pilířem komunistického režimu, jejíž úkoly a metody se v průběhu času měnily, ale vždy sloužila k ochraně stávající moci. V období, které kniha pokrývá, dosáhly aktivity StB vrcholu, tragicky zasahující do osudů statisíců občanů a ovlivňující všechny oblasti života společnosti. Oběti StB podávaly svědectví o jejích nezákonnostech již v letech 1968–1969 a od roku 1990 se začaly zpřístupňovat utajené archivy, které přinesly nové poznatky. Od původního vydání knihy uplynulo téměř čtvrt století, ale její přínos zůstává aktuální. V posledních desetiletích vyšlo mnoho publikací a studií o činnosti StB, přičemž další fakta byla odhalena díky novému zpřístupnění archivů. Publikace uznávaného badatele Karla Kaplana je stále relevantní, zejména v době, kdy se zkreslují historická fakta a relativizuje etický odkaz moderní historie. Je morální povinností předávat znalosti o našich dějinách dalším generacím. Citace hlavních aktérů StB ilustrují její brutalitu a metody, například vyjádření sovětského poradce Lichačova o ochotě obětovat jiné, či Baudyšova slova o bezohlednosti vůči mocným. Tyto výpovědi podtrhují temnou stránku činnosti StB a její vliv na společnost.

Kniha uznávaného badatele v archivních pramenech mapuje nejbouřlivější období vzniku a mechanismus neslavného fungování Státní bezpečnosti v letech 1948 až 1956. Popisuje způsob "výroby" politických procesů a příčiny i důsledky role, kterou tato instituce sehrála v dějinách naší země.

Detailně pojatá publikace líčí zaměření, organizaci a výsledky činnosti RVHP v letech 1957-1967. Kromě podrobných zpráv ze zasedání delegátů členských zemí se autor zabývá základními problémy ekonomiky socialistického bloku v 50. a 60. letech - nevyrovnaností klíčových průmyslových odvětví, deficitem v surovinové základně, energetice a zahraničním obchodu. Text je doplněn rozsáhlým poznámkovým aparátem, který přináší číselné údaje o těžbě, průmyslové produkci a finančních zdrojích členských států.

Kniha nazvaná podle posledních slov Rudolfa Slánského před popravou detailně a poutavě pojednává o politických motivech a způsobech přípravy politických procesů v padesátých letech, věnuje se se zejména procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem v čele s R. Slánským. Díky možnostem přístupu do archivů KSČ se stal autor jedním z nemnoha historiků přesně obeznámených s temným pozadím politiky KSČ v prvních poúnorových letech a jeho knihy patří stále k zásadním pramenům.

: (pomocný studijní text pro gymnázia); Část 1 Politický vývoj Československa v letech 1945-8 v mezinárodním kontextu a jeho vyústění do únorových událostí v r. 1948.

První část díla obsahuje článek Václava Pavlíčka Dekrety prezidenta republiky, Archeografický úvod Karla Jecha a dekrety prezidenta republiky vydané v letech 1940 - 1945.

Edice obsahuje text 44 (z celkového počtu 144) dekretů prezidenta republiky z let 1940 - 1945 a doprovodné archivní dokumenty. Jedná se o dekrety, které měly zásadní význam pro konstituování a fungování čs. státních orgánů v zahraničí v období 2. světové války, pro zajištění kontinuity právního řádu ČSR a zabezpečení řádného chodu všech oblastí života společnosti po válce. Jsou řazeny chronologicky podle data jejich podpisu. U všech 44 dekretů je uveden jejich právní stav (prováděcí a související předpisy, změny, popřípadě úplný či částečný zánik platnosti). Úvodní stať V. Pavlíčka je věnována právní charakteristice dekretů, historickým okolnostem jejich vzniku a jejich postavení v rámci čs. právního řádu.

Druhé, opravené a doplněné vydání publikace Dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Autentické znění 44 dekretů doplňují archivní dokumenty vypovídající o nejpodstatnějších okolnostech jejich vzniku, obsáhlý poznámkový aparát, jmenný rejstřík a množství dalších příloh. K vydání knihu připravili K. Jech a K. Kaplan.

Publikace rozebírá program znárodnění a jeho průběh v roce 1945. Dále analyzuje československou společnost a stav politického myšlení, jakož i představy o socialismu v programech jednotlivých politických stran té doby, odborů a prezidenta Beneše.

K ústavnímu vývoji v českých zemích a na Slovensku v letech 1938–1948. Studie, komentované dokumenty.

Karel Kaplan je mimořádnou osobností české historiografie moderních dějin. Jeho výjimečnost nespočívá pouze v obsáhlosti jeho díla, počtu vydaných prací a faktu, že je v cizině nejznámějším českým historikem 20. století, ale především v tom, že je bezkonkurenčním znalcem československých dějin v období, na které se specializuje, tedy mezi koncem druhé světové války a Pražským jarem. Každý, kdo chce provádět výzkum na libovolné téma spadající do tohoto období, musí začít studiem jeho prací. Přesto ale u nás dosud chybí ucelené vydání Kaplanova rozsáhlého díla. Cílem nové edice je znovu vydat nejdůležitější autorovy práce o dějinách komunistického Československa, a to již od roku 1945, kdy komunisté připravovali svoji cestu k moci, až do Pražského jara a událostí po něm bezprostředně následujících. Edice bude zahrnovat jak díla nová, dosud nevydaná, tak reedice prací starších, znovu pečlivě zredigovaných a utříděných. Všechny knihy budou aktualizované o nové výsledky bádání, vybaveny podrobným rejstříkem a krátkými životopisnými medailony všech zmiňovaných osobností.

Publikace pojednává o mezinárodních vztazích Československa mezi koncem druhé světové války a komunistickým převratem v roce 1948. Autor se na základě detailního studia československých archivních materiálů věnuje především poválečné konsolidaci vztahů ČSR k jednotlivým státům střední Evropy, otázce poválečného odsunu německého a maďarského obyvatelstva a vlivu nových mocenských poměrů spojených s poválečným vzestupem SSSR na ČSR. Jedná se o významný příspěvek k poznání a pochopení názorů a postojů tehdejších československých politiků a diplomatů.

Studie vznikla v rámci výzkumného projektu Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR „Česká společnost 1948–1989“ se zaměřením na sociální dějiny. Zevrubná studie se omezuje na období největších změn v sociální struktuře (1948–1960) za čtyřicetiletého trvání komunistického režimu. Autor se pokusil postihnout téma v širším rozsahu a zejména spojit je s politickým a ekonomickým vývojem a analyzovat vnitřní struktury jednotlivých společenských vrstev. V této první části se věnuje dělnictvu.

Sborník archivních dokumentů, které se týkají formování československé zahraniční politiky od května 1945 až do konce roku 1947.

Studie o podobě cenzury v Československu v letech 1945 až 1956.

První část díla obsahuje článek Václava Pavlíčka Dekrety prezidenta republiky, Archeografický úvod Karla Jecha a dekrety prezidenta republiky vydané v letech 1940 - 1945.