Čestmír Pelikán Books

Dva soubory kubisticko-expresionistických povídek.

Dentro de la filosofía mundial, el movimiento filosófico francés, influenciado por figuras como Bataille y Klossowski, y con representantes como Foucault, Derrida y Deleuze, se destaca como una de las corrientes más ricas y estimulantes. Su contexto cultural permite una reflexión que une la fenomenología con Heidegger, los avances en ciencias humanas (marxismo, psicoanálisis, estructuralismo), y la vanguardia en literatura y arte, además de la influencia de escritores considerados "locos" o "malditos", como Nietzsche, Artaud y Roussel. Aunque hasta ahora se habían realizado reflexiones sectoriales, las obras de Derrida y, especialmente, "Lógica del sentido" y "Repetición y diferencia" de Deleuze, establecen una filosofía renovadora que cuestiona los fundamentos platónicos y hegelianos. Esta nueva filosofía se basa en conceptos derivados de Nietzsche, como la diferencia, la diversidad y la repetición. La lectura de Nietzsche y la obra de Deleuze son esenciales para comprender esta filosofía. El libro representa un intento audaz de reinterpretar a Nietzsche, desafiando el mito del "Nietzsche prefascista" y revalorizando su pensamiento, lo que se profundiza en el trabajo de Klossowski. A través de un estilo claro y pedagógico, el texto ofrece una nueva imagen de Nietzsche y resalta la relevancia de su pensamiento en las cuestiones contemporáneas.

První český knižní překlad z díla velmi pozoruhodného francouzského filosofa 20. století náleží k sérii prací, v nichž Bachelard sonduje podstatné zdroje lidské imaginace. V této studii si pro svou "konkrétní estetiku" zvolil intimní plameny svíce a lampy, aby sledoval v linii snění jejichpoezii a dobral se "půvabů duše". Ukazuje na četných literárních obrazech rozpětí duchovního zážitku při splývání imaginace a paměti, které jsou podněcovány důvěrným zářením malého světla a poodkrývají ontologii osamělého bytí.

Za jakých podmínek by mohla ekologie organizovat celkovou politiku a stát se více než jen okrajovým protestním hnutím? Může se postavit vedle liberalismu, socialismu, neoliberalismu a vzrůstajících neliberálních či neofašistických stran? Bruno Latour a Nikolaj Schultz ve svém textu, složeném ze sedmdesáti šesti bodů, argumentují, že environmentální hnutí musí získat ideologickou konzistenci a autonomii tím, že nabídne politický narativ, který uznává a efektivně představuje jeho projekt v kontextu sociálního konfliktu. Politická ekologie se musí smířit s nevyhnutelným rozdělením a poskytnout přesvědčivou kartografii konfliktů, které vytváří, aby definovala společný horizont kolektivního jednání. Latour a Schultz navrhují znovu použít termíny „třída“ a „třídní boj“, přičemž jim dávají nový význam v souladu s ekologickými zájmy současného klimatického režimu. Prosazují myšlenku nové ekologické třídy, která se sjednocuje na základě kolektivních zájmů v boji proti produktivismu a za ochranu obyvatelných podmínek planety. Kladou otázku, jak může vzniknout hrdá a sebevědomá ekologická třída, která podnikne účinné kroky k utváření naší společné budoucnosti?

Librarian note: an alternate cover for this edition can be found here. Madness, sexuality, power, knowledge—are these facts of life or simply parts of speech? In a series of works of astonishing brilliance, historian Michel Foucault excavated the hidden assumptions that govern the way we live and the way we think. The Archaeology of Knowledge begins at the level of “things aid” and moves quickly to illuminate the connections between knowledge, language, and action in a style at once profound and personal. A summing up of Foucault’s own methodological assumptions, this book is also a first step toward a genealogy of the way we live now. Challenging, at times infuriating, it is an absolutely indispensable guide to one of the most innovative thinkers of our time.

Výbor z Foucaultových článků a rozhovorů, který dokládá proměny jeho myšlení od 60. let až do jeho smrti. Zahrnuje tedy i rané statě věnované literatuře a těm spisovatelům, kteří inspirovali jeho generaci (Bataille, Blanchot), důkladnou recenzi dvou knih Gillese Deleuze, ale stejně tak i články a rozhovory, v nichž Foucault stručně shrnuje své pojetí politického rozumu, moci a moderní racionality. V posledním rozhovoru se pak dotýká i svého nedokončeného projektu "dějin sexuality".

Traditional Chinese edition of Who Rules the World?

Die Geschichte, in der versehentlich ein Ehepaar ermordet wird, das etwas ungewöhnliche sexuelle Praktiken ausübt, ist eine Parodie auf den perversen Thriller.

The present ecological mutation has organized the whole political landscape for the last thirty years. This could explain the deadly cocktail of exploding inequalities, massive deregulation, and conversion of the dream of globalization into a nightmare for most people. What holds these three phenomena together is the conviction, shared by some powerful people, that the ecological threat is real and that the only way for them to survive is to abandon any pretense at sharing a common future with the rest of the world. Hence their flight offshore and their massive investment in climate change denial. The Left has been slow to turn its attention to this new situation. It is still organized along an axis that goes from investment in local values to the hope of globalization and just at the time when, everywhere, people dissatisfied with the ideal of modernity are turning back to the protection of national or even ethnic borders. This is why it is urgent to shift sideways and to define politics as what leads toward the Earth and not toward the global or the national. Belonging to a territory is the phenomenon most in need of rethinking and careful redescription; learning new ways to inhabit the Earth is our biggest challenge. Bringing us down to earth is the task of politics today.