Explore the latest books of this year!
Bookbot

Čestmír Pelikán

    Nietzsche e la filosofia e altri testi
    Myšlení vnějšku
    The archaeology of knowledge and the discourse on language
    Memorandum o nové ekologické třídě
    Plamen svíce
    Lelio. Pro delfína
    • První český knižní překlad z díla velmi pozoruhodného francouzského filosofa 20. století náleží k sérii prací, v nichž Bachelard sonduje podstatné zdroje lidské imaginace. V této studii si pro svou "konkrétní estetiku" zvolil intimní plameny svíce a lampy, aby sledoval v linii snění jejichpoezii a dobral se "půvabů duše". Ukazuje na četných literárních obrazech rozpětí duchovního zážitku při splývání imaginace a paměti, které jsou podněcovány důvěrným zářením malého světla a poodkrývají ontologii osamělého bytí.

      Plamen svíce
    • Za jakých podmínek by mohla ekologie organizovat celkovou politiku a stát se více než jen okrajovým protestním hnutím? Může se postavit vedle liberalismu, socialismu, neoliberalismu a vzrůstajících neliberálních či neofašistických stran? Bruno Latour a Nikolaj Schultz ve svém textu, složeném ze sedmdesáti šesti bodů, argumentují, že environmentální hnutí musí získat ideologickou konzistenci a autonomii tím, že nabídne politický narativ, který uznává a efektivně představuje jeho projekt v kontextu sociálního konfliktu. Politická ekologie se musí smířit s nevyhnutelným rozdělením a poskytnout přesvědčivou kartografii konfliktů, které vytváří, aby definovala společný horizont kolektivního jednání. Latour a Schultz navrhují znovu použít termíny „třída“ a „třídní boj“, přičemž jim dávají nový význam v souladu s ekologickými zájmy současného klimatického režimu. Prosazují myšlenku nové ekologické třídy, která se sjednocuje na základě kolektivních zájmů v boji proti produktivismu a za ochranu obyvatelných podmínek planety. Kladou otázku, jak může vzniknout hrdá a sebevědomá ekologická třída, která podnikne účinné kroky k utváření naší společné budoucnosti?

      Memorandum o nové ekologické třídě
    • Madness, sexuality, power, knowledge-are these facts of life or simply parts of speech? In a series of works of astonishing brilliance, historian Michel Foucault excavated the hidden assumptions that govern the way we live and the way we think. The Archaeology of Knowledge begins at the level of 'things said' and moves quickly to illuminate the connections between knowledge, language, and action in a style at once profound and personal.

      The archaeology of knowledge and the discourse on language
    • Výbor z Foucaultových článků a rozhovorů, který dokládá proměny jeho myšlení od 60. let až do jeho smrti. Zahrnuje tedy i rané statě věnované literatuře a těm spisovatelům, kteří inspirovali jeho generaci (Bataille, Blanchot), důkladnou recenzi dvou knih Gillese Deleuze, ale stejně tak i články a rozhovory, v nichž Foucault stručně shrnuje své pojetí politického rozumu, moci a moderní racionality. V posledním rozhovoru se pak dotýká i svého nedokončeného projektu „dějin sexuality“.... celý text

      Myšlení vnějšku
    • Ekologická proměna, jíž jsme dnes svědky, už celých posledních třicet let ovlivňuje naši politickou krajinu. To vysvětluje i vražedný koktejl prudce narůstajících nerovností, masivní deregulace a přeměny snu o globalizujícím se světě do noční můry pro většinu lidí na světě. Tyto tři fenomény spojuje přesvědčení mnoha mocných lidí. Nepopírají, že ekologická hrozba je reálná. Patrně ale došli k závěru, že nejlépe bude přestat předstírat, že sdílejí společnou budoucnost se zbytkem světa. A tak se stěhují do daňových rájů a masivně investují do popírání klimatické změny. Levice k této nové situaci obrací svoji pozornost s velkým zpožděním. V převážné míře se stále organizuje podle osy, která začíná od investice do lokálních hodnot a jde vstříc naději v globalizaci. V momentě, kdy lidé po celém světě začínají být nespokojení s ideálem modernity, se vrací zpátky k obraně národních a etnických hranic. Toto je důvod, proč je naléhavě potřeba udělat krok stranou a definovat politiku, která bude směřovat k Zemi a nikoli ke globální nebo národní perspektivě. Je potřeba znovu promýšlet a pečlivě popsat, co obnáší přináležet k určitému teritoriu. Naší největší výzvou ovšem je naučit se nově obývat Zemi. Úkolem současné politiky je dostat nás zpátky na zem.

      Zpátky na zem: Jak se vyznat v politice Nového klimatického režimu