Etel bylo deset, když do jejího života vtrhla válka. Netušila, že se právě stala úhlavním nepřítelem člověka, který hlásal cosi o čistotě rasy. Netušila, že i ona by měla být zodpovědná za všechno špatné, co se ve světě dělo, a že by za to měla zaplatit cenu nejvyšší. Etel všakpřežila – přežila Osvětim, Dachau i čtrnáctidenní pochod smrti. Přežila, protože měla to, co bylo základem přežití: štěstí. A kromě toho potkala člověka, který rozhodl, že jejím osudem nebude smrt, ale život.
Výsadkářky 2. čs. samostatné paradesantní brigády v SSSR.
Mezi vojáky 2. čs. samostatné paradesantní brigády působilo několik desítek žen, z nichž mnohé absolvovaly i výsadkový výcvik. Řada z nich se zúčastnila bojů v Karpatech v září 1944, leteckého přesunu na pomoc Slovenskému národnímu povstání a bojů v Nízkých Tatrách za kruté zimy na přelomu let 1944 a 1945. Jejich statečnost, skromnost, obětavost a houževnatost by neměly zmizet pod nánosem času, už pouze proto, že v době druhé světové války byl – s výjimkou Rudé armády – výskyt většího počtu žen mezi výsadkáři pravidelných jednotek naprostým unikátem.
Kniha popisuje nejen činnost ženských příslušnic na pozadí historie 2. čs. parabrigády, ale obsahuje i jejich životopisné medailonky, bohatě ilustrované většinou dosud nepublikovanými fotografiemi, reprodukcemi dokumentů a snímky dobových artefaktů. Autoři se také pokusili uvést na pravou míru mnohé legendy a vysvětlit i některé dosud nevyřešené otazníky, mnohdy spojené s osudy celé parabrigády.
Celobarevná publikace „Ždírec nad Doubravou včera a dnes" zachycuje na historických i současných fotografiích město v okrese Havlíčkův Brod. Snímky doplňuje poutavý text, který popisuje jednotlivá místa ve městě, ale i v jeho místních částech. Čtenáři tak mají možnost nejen vidět lokalitu, jak vypadala dříve i její současnou podobu, ale také se dozvědět spoustu zajímavých informací.
Bojovou cestu jednotek 1. čs. armádního sboru v SSSR popisují mnoha způsoby stovky a možná i tisíce nejrůznějších knih, počínaje memoáry a odbornými studiemi konče. Můžeme se tak seznámit s osudy pěšáků, výsadkářů, tankistů, dělostřelců i průzkumníků. Méně publikací se věnuje těm druhům vojska, jejichž činnost v poli už není tolik patrná, jako například ženistům, zdravotníkům a spojařům. Ale pokud je autorovi známo, dosud nevznikla žádná specializovaná práce o automobilových jednotkách československé zahraniční armády v SSSR a proto se rozhodl připravit alespoň skromnou sondu do této problematiky. Vždyť bez munice, proviantu, paliva, zdravotnického a intendančního materiálu, dodaného včas na správné místo by českoslovenští vojáci těžko mohli uskutečnit jakoukoli etapu svého pochodu „z Buzuluku do Prahy“. Je třeba mít též na zřeteli, že v rámci 1. československého armádního sboru armádního sboru sloužilo více než 2000 řidičů, automechaniků a dalších vojáků, kteří se svou činností přispívali k tomu, aby všechna vozidla sboru mohla podávat stále potřebný výkon.
Svědectví dokumentů, fotografií a věcných exponátů o vzniku a bojové činnosti 1. čs. armádního sboru v SSSR.
Publikace zachycuje vedle vzniku, vývoje a bojového nasazení čs. jednotek na východě zejména osudy řady jejich příslušníků – můžu i žen. Někteří z nich se stali legendárními, další jsou téměř neznámí, většina z nich však postupně a z různých důvodů upadla v zapomnění. Pomocí fotografií, reprodukcí válečných dokumentů a vzácných dobových předmětů z archivů i soukromých sbírek, z nichž významná část nebyla nikdy předtím publikována, je jejich osud opět vynesen na světlo, u některých pak zcela poprvé. Kniha je tak unikátním příspěvkem k poznání našeho vojenského odboje za 2. světové války a zároveň snahou o oživení odkazu našich hrdinů. V pátek 6. října vstoupili čs. vojáci Dukelským průsmykem na půdu vlasti. Kniha vychází u příležitosti 75. výročí této významné události.
Publikace obsahuje přehled identifikačních čísel všech tanků, které obdržela 1. Čs. samostatná brigáda v SSSR. S některými se vrátila do Československa, kde později dostaly nová evidenční čísla poválečné Československé armády.
Formát A4, měkká vazba, 112 stránek v anglickém a českém jazyce obsahuje více než 140 dobových fotografií a 41 barevný bokorysů.
Monografie z pera autorské dvojice Milan Kopecký a Petr Sehnálek seznamuje čtenáře s bližšími podrobnostmi o bojích 1. československého armádního sboru v SSSR na území Moravy. Existuje sice celá řada prací o kompletním tažení 1. čs. armádního sboru od září 1944 do konce války, kterému věnovali pozornost historici a publicisté především do roku 1989, nicméně naprostá většina těchto prací byla poznamenána dobou svého vzniku. A bohužel, všechny knihy mají společného jmenovatele, kterým je minimální prostor věnovaný bojům na Moravě.
V díle Poslední výstřely autoři využili všech dostupných pramenů a popisují události co nejplastičtěji a snad i co nejvěrněji. Zároveň připomínají alespoň jména všech těch, kteří do Prahy s 1. čs. armádním sborem nedošli či nedojeli.
