Výpravná publikace poprvé zachycuje celých 1100 let dějin Pražského hradu a přináší řadu nových historických a uměleckohistorických interpretací. Editoři Jan Novák a Petr Kroupa soustředili odborné příspěvky 23 autorů do čtyř oddílů – Hrad knížecí, Hrad královský, Hrad císařský a Hrad republikánský. Reprezentativnost dodávají publikaci četné barevné fotografie a kresby, včetně rekonstrukcí podoby sv. Václava. Samostatnou přílohu tvoří kreslené rekonstrukce Hradu v průběhu dějin.
Výpravná publikace vydaná u příležitosti výstavy konané v roce 700. výročí narození Karla IV. v Jízdárně Pražského hradu představuje katedrálu jako mimořádné architektonické dílo, korunovační a pohřební chrám i duchovní centrum českého státu.
Fotografická publikace zaměřená na umělecko-historický význam chrličů, umístěných na katedrále sv. Víta v Praze. Text pojednává o vnějším vzhledu, funkci, době vzniku a umístění chrličů.
Autor několika skript fakulty dopravní ČVUT se rozhodl přiblížit dva vědní obory - techniku a umění - a napsal pro své studenty dějiny Pražského hradu a jeho architektonických památek. Formou zůstává u vysokoškolských skript, takže práce je určena ke studiu, nikoliv k počtení. Začíná nejstaršími dějinami Prahy a pokračuje vznikem přemyslovského hradiště v 9. století. V dalších kapitolách nás autor provází jednotlivými památkami na Hradě (katedrála sv.Víta, Míčovna, Belvedér atd.) Zvláštní kapitoly jsou věnovány zahradám, kašnám a fontánám, opevnění a věžím. Najdeme i oddíl Pražský hrad v nejstarších vyobrazeních. V závěru jsou přiloženy vzpomínky a úvahy architekta a památkáře na Pražském hradě Viktora Procházky. Skripta jsou vybavena rozsáhlým seznamem literatury a pramenů.
Třetí díl moderně pojednané, bohatě ilustrované encyklopedie, která vyplňuje bílé místo v nabídce odborné a populárně naučné literatury zaměřené na sídla nižší šlechty. Třetí svazek zahrnuje katalog tvrzí (včetně nákresů a stavebních plánů), podrobněji seznamuje čtenáře s vybranými stavbami jak notoricky známými, tak i se stavbami donedávna považovanými za zmizelé. Součástí je i terminologický slovníček, rejstřík a kompletní seznam dosud publikované literatury.
Sborník příspěvků z I. konference stavebně historického průzkumu, konané 4. - 6. června 2002 na zámku v Zahrádkách u České Lípy, obsahuje různé studie zaměřené na historické otopné systémy a jejich vývoj. Roman Kursa se věnuje historii otopných zařízení od paleolitu po novověk. Ludvík Skružný analyzuje funkce a vývoj těchto zařízení. Další příspěvky se zaměřují na specifické příklady, jako je římské hypokaustum, teplovzdušné vytápění ve středověku a otopné systémy v dřevohliněných domech ze 13. století.
Miroslava Cejpová zkoumá dochovaná topeniště v hradních kuchyních, zatímco Jiří Škabrada a Pavel Bolina se zaměřují na architektonické detaily hradů. Michael Rykl a Michal Panáček přinášejí příklady vytápění ve stavbách 14. století a na hradě Kost. Zdeněk Hazlbauer se věnuje vývoji kachlových kamen a jejich umístění v různých prostorách.
Další příspěvky se zabývají atypickými kachlovými kamny, významem komínů, a úpravami otopných systémů v 19. století. Hana Hanzlíková zkoumá způsoby vytápění zámeckých objektů v tomto období. Celkově sborník přináší cenné poznatky o historických otopných systémech a jejich vývoji v různých obdobích a regionech.
Okna . Edice Fragmenty přináší soubor fotografických publikací přibližujících architekturu Pražského hradu v jednotlivých detailech. Každá kniha z této řady nabízí neobvyklé pohledy do známých i běžně nedostupných částí hradního areálu.
