Zaorálkova Lidová rčení byla poprvé vydána těsně před autorovou smrtí v roce 1947. Jaroslav Zaorálek (1896-1947) byl do té doby znám především jako překladatel, jehož rozsáhlá činnost nemá v české literatuře obdoby. Přivedl k nám moderní francouzskou literaturu, včetně autorů jako Balzak, Flaubert, Proust a Apollinaire, a překládal také z italštiny, němčiny a španělštiny. Jeho překlady, například Chevallierovy Zvonokosy, se staly populárními. Zaorálek se při překládání řídil zásadou, že překlad musí vyvolat stejné dojmy jako originál, což se mu díky jeho mistrovství v češtině podařilo. Kromě překladatelské činnosti vytvořil unikátní sbírku Lidových rčení, která obohatila českou literární tradici. Lidová rčení byla dosud vydána třikrát – poprvé v roce 1947, podruhé v roce 1963 a potřetí v roce 1996, kdy se oslavovalo 100. výročí Zaorálkova narození. Čtvrté vydání, které je rovněž reprintem prvního vydání, opět přináší jeho cenný příspěvek české kultuře.
Slavomír Utěšený Books




Realistické drama z vesnického života. Divadelní hra. Titulní hrdinka dramatu je dcera sedláka Lízala; miluje chudého čeledína Francka. Francek musí na vojnu a mezitím provdají rodiče Maryšu za vdovce, mlynáře Vávru. Manželství, uzavřené jen pro peníze, je nešťastné. Když se Francek vrátí z vojny, dochází za Maryšou a vybízí ji, aby s ním utekla do Brna. Ale Maryša odmítá – jsou v ní zakořeněny mravní zásady vesnice. Poté co však Vávra Francka postřelí, Maryša svého muže otráví.
Její pastorkyňa: V jednom mlýně pracuje pohledná Jenůfa s Lacem a Števou. Ti tři tvoří milostný trojúhelník. Jenůfa je zamilovaná do Števy, s nímž pak čeká dítě. Laco Jenůfu skutečně miluje, ale ví, že Števu k Jenůfě přitahuje jen její krása. Proto jí v zoufalství pořeže tvář... Gazdina roba: Příběh "krajčířky" Evy a její nešťastné lásky patří k stále živému odkazu českého realistického dramatu.