Mihailo Lalić Books

Černá Hora je země u nás i jinde známá pro svůj statečný, několik staletí trvající odboj proti tureckým uchvatitelům. Málokdo však zná tuto divoce romantickou zemi i z jiných stránek. Význačný soudobý srbský spisovatel Mihailo Lalić seznamuje nás s Černou Horou v době počátků druhésvětové války, kdy její lid tonul v materiální bídě a duševní zanedbanosti; uvádí nás do prostředí plného primitivních pověr a patriarchálních i náboženských předsudků, v němž podle zákona krevní msty a podle surových hajduckých zákonů se loupí, mučí a vraždí, kde snad nejvědšímí trpitelkami jsou feudální morálkou zotročené ženy. I zde však narůstají v lidu nové síly, staví se proti vlastním zrádcům a zahajuje vítězný boj proti fašistickým vetřelcům. V Zlém jaru přivádí nás Lalić i do rozbouřené atmosféry na bělehradské universitě v době slavných studentských demonstrací jugoslávských studentů proti Mnichovu a proti zrádné politice tehdejší jugoslávské královské vlády a přibližuje nám i kruté dny počátků německého útoku na Jugoslávii.

Povídky a novely z Černé Hory z doby před a v druhé světové válce.

Do široka rozvinutý román soudobého srbského spisovatele. Je časově i místně krajně soustředěn, neboť se odehrává v jednom jediném únorovém dni roku 1943 uprostřed hor a lesů Černé Hory. Líčí zničující úder proti partyzánům, k němuž své síly spojili četníci, muslimští obyvatelé a italští okupanti.

Obraz Černé Hory v době revoluce, v letech národněosvobozeneckého boje za poslední světové války.

Román má formu denníkových zápiskov hlavného hrdinu Peja Grujoviča, jedného zo zakladateľov hnutia čiernohorskej mládeže študujúcej v Belehrade v rokoch 1905 - 1910, organizovanej v Klube, ktorého úlohou bolo bojovať proti tyranii čiernohorského kráľa Nikolu. Grujovič sa emigráciou zachránil pred popravou alebo úkladnou vraždou, ktorými si kráľ Nikola vybojovať účty s politickými odporcami. Dlhé roky žil vo vyhnanstve, stratil veľkú životnú lásku, a keď sa napokon vrátil do vlasti, stal sa očitým svedkom porážky juhoslovanskej armády na albánskych hraniciach a zrodu ľudového oslobodzovacieho boja