Jiří Urban Books

Dne 16. září 1817 byl nalezen Rukopis královédvorský, na podzim téhož roku pak Rukopis zelenohorský. Odpověď na otázku, jak staré tyto texty jsou, však nebyla ani po dvou stech letech od jejich objevu nalezena. Hledání této odpovědi je věnována tato kniha. Kromě přepisu textu obou rukopisů pojednává o jejich významu pro českou literaturu a přináší přehled nejnovějších poznatků o jazyku Rukopisů, jejich hmotné stránce, otázkách historických. Zmapována je i historie celého sporu o pravost Rukopisů.

Příručka a zároveň učebnice. 2. aktualizované vydání.

Můj deník pokračuje , zapisuju si už automaticky co jsem prožila. A že to jsou někdy fakt zajímaví věci To byste koukali , co se jedný normální holce jako mě může všechno přihodit , když má vedle sebe takovou príma kámošku jako třeba Ivu která neustále přitahuje stresový situace a hledá nový a nový dobrodružství. Anebo třeba naši dědové, který se v důchodu nuděj a věčně něco studujou, aby se nakonec zjistilo , že je ve skutečnosti všechno jinak. No není to k zbláznění? Naše poslední dobrodružství , který popisuju v tomhle deníku , bylo fakt dost nebezpečný a měly jsme štěstí , že jsme z něj vyvázli živý a zdravý...

Kapela Arakain je na naší hudební scéně úctyhodných čtyřicet let. Začínala v undergroundu, postupně se propracovala mezi českou heavymetalovou elitu a nakonec se stala legendou. Ačkoli prošla mnoha peripetiemi, všechny nepřízně osudu přestála - i díky svým věrným fanouškům. Především jim je určena tato výpravná kniha, která nabízí podrobný a ucelený přehled vývoje skupiny od jejích počátků v roce 1982 až do výročního koncertu ke čtyřiceti letům v pražském O2 universu. Publikace Arakain - History 40 je nabitá fakty. Mapuje minulost a tvorbu skupiny rok po roce, zabývá se jednotlivými alby a významnými koncerty, sleduje okolnosti vzniku nejznámějších písniček. Popisuje milníky kapelní historie, ať už to byly chvíle slávy či propadu, potyčky s politickou mocí nebo příchody a odchody muzikantů. Kniha je vybavena rozsáhlou, často raritní obrazovou fotodokumentací. Také v ní najdete přehlednou diskografii skupiny a profily všech členů, kteří se v ní vystřídali. Kromě toho obsahuje velké množství odkazů na tištěné i webové zdroje informací o Arakainu, jež pravověrní fanoušci jistě ocení.

,,Česká společnost rukopisná, jejímž posláním je řešení sporných otázek kolem Rukopisů, předkládá odborné i laické veřejnosti málo známá stanoviska k hmotnému průzkumu Rukopisů z let 1967 - 1971, prováděnému v Kriminalistickém ústavu. Naše veřejnost sice byla o zkoumání RKZ informována již při zahájení průzkumu z novin, rozhlasu i beletrie, ale výlučně z jednoho informačního zdroje, který zprostředkoval poněkud předčasně spisovatel Ivanov. Jiná stanoviska se zatím na veřejnost nedostala. Když počátkem roku 1994, tedy po více než 20 letech vyšly úřední Protokoly tiskem ve Sborníku Národního muzea, byly okamžitě shledány závažné nedostatky. Ministerstvo kultury jakožto zadavatel hmotného průzkumu bylo upozorněno, že pro řádnou informovanost veřejnosti schází publikování oponentních posudků k Protokolům, které byly oficiálními místy vypracovány v roce 1975 v Kriminalistickém ústavu a posléze v roce 1992 v Národním muzeu. V důsledku těchto připomínek Ministerstvo kultury podpořilo snahu ČSR vydat tyto materiály tiskem společně s kritickými rozbory nezávislých badatelů. Více, než finanční příspěvek, který oficiální místa k přípravě této publikace poskytla, těší nás kladný postoj k dialogu v rukopisné otázce. Věříme, že shromážděné informace budou užitečné nejenom učitelům, studentům a badatelům, ale že jich použijí i pracovníci masmedií." (Z předmluvy)

Knihu, která se věnuje historii místní železniční dráhy Olbramovice – Sedlčany, vydalo občanské sdružení Posázavský Pacifik, jehož členy jsou i oba autoři.

Vydání obrazové monografie o životě a díle tohoto nejvýznamnějšího představitele figurativního malířství druhé poloviny 20. století bylo dlouho očekáváno odbornou veřejností i milovníky výtvarného umění. Nyní tuto knihu vydalo naše nakladatelství JAKURA díky podpoře firmy Zentiva. Na knize spolupracovali známí kunsthistorici PhDr.Jan Baleka, Prof. Jiří Šetlík, PhDr.Jiří Mašín, PhDr.Jan Kříž, když hlavní text napsal Jiří Urban, který je také autorem koncepce knihy. Úvodní text ke knize napsal Ronovského dlouholetý přítel onkolog Prof. MuDr. Josef Koutecký, který také zahajoval jeho poslední výstavu v roce 2005. Grafickou úpravu navrhl Prof. Doc. Rostislav Vaněk. František Ronovský se narodil v roce 1929 a zemřel právě v době, kdy jsme společně začali na knize spolupracovat - v březnu 2006. Do dějin českého umění vstoupil na přelomu 50.a 60.let v období vzniku tvůrčích skupin, zakládaných mladými umělci k zápasu o novou svobodu výtvarného projevu. Byl nejznámějším představitelem tvůrčí skupiny Etapa. Záhy proslul rozměrnými figurálními obrazy malovanými starodávnou technikou enkaustiky. Jeho práce byly vystavovány v souborech československého umění doma i v zahraničí - např.na Biennale v Benátkách v roce 1968 a v Sao Paulo v 1969. V 70. a 80.letech ovlivňovala jeho tvorba řadu figurativně orientovaných malířů mladé generace (Sozanský, Rittstein, Šmaha atd.). Byl také členem uměleckého spolku Mánes.

Díky činnosti dvou badatelů jsme v Deníku Baltazara Iks měli možnost se podrobně seznámit s dosud neznámou civilizací žijící hluboko v podzemí. Ve druhém sešitě deníkových záznamů Baltazar Iks vypráví o dobrodružstvích, která zažil při hledání dvou vzácných desek, jejichž tajemství baltazaři odnepaměti střeží. V sázce je nejen říše Přízraků, ale i život na povrchu. Do podzemí sestupuje také Hedvika, Baltazarova kamarádka ze světa lidí, vzápětí je však obviněna z krádeže jedné z desek a vše se tak zamotává. Vstupte společně s Hedvikou za Baltazarem do říše přízraků a sledujte, jak se její obyvatelé vypořádají s ukradeným tajemstvím!

Česko-anglický katalog k výstavě Rozkulačeno! Půlstoletí perzekuce selského stavu, kterou ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem a dalšími institucemi připravil Ústav pro studium totalitních režimů, zachycuje vývoj selského stavu na českém území od Rakouska-Uherska přes první republiku, protektorát a socialismus až do současnosti. Největší pozornost je věnována období druhé světové války a komunismu.

Stopadesáté výročí narození Františka Udržala, jež připadalo na 3. ledna 2016, je vhodnou příležitostí k ohlédnutí za životními osudy a dílem význačného českého politika a sedláka. Tento státník první republiky, blízký prezidentu Masarykovi, dlouholetý ministr národní obrany a v letech 1929–1932 předseda vlády ČSR, se po květnu 1945 vytratil z veřejného povědomí, ačkoliv se podstatně zasloužil o „budování státu“. Udržal zemřel v kritickém roce Mnichova. Nacistická a komunistická historiografie v něm spatřovala nejen prominenta zostouzené první republiky, ale i čelní osobnost agrární strany, která byla hlavní státotvornou stranou meziválečného Československa. Kolektivní monografie věcně, kriticky a bez předsudků představuje a hodnotí život a dílo Františka Udržala v proměnách doby. Jednotlivé kapitoly se věnují Udržalově hospodářské a zemědělské práci, jeho působení v křesle poslance zemského sněmu a říšské rady, jako ministra obrany a premiéra, ve vztahu k agrární straně i k jeho rodné obci a kraji, jejichž zvelebování věnoval nemalé úsilí. Práce sestavená historiky Jaroslavem Rokoským a Jiřím Urbanem zaplňuje mezeru v české historiografii.

Ve čtvrtém dílu Deníku malé blondýnky zachycuje třináctiletá Šárka první měsíce po narození svých bratříčků-dvojčátek. Mámin manžel Mirek jezdí každou volnou chvíli opravovat „barák“ po babičce a po návratu zbytku rodinky z porodnice už nic nebrání úplnému stěhování z města. Šárka se musí rozloučit se svým starým pokojem i kamarádkami ze školy. Vtipně komentuje život na vesnici, kterého se dost obává, ale pak se seznamuje s vnučkou místního kronikáře a zjišťuje, že to na venkově možná nakonec nebude tak nudné. Při společné výpravě na zpustlý hřbitov zažijí dobrodružství, na které jen tak nezapomenou. Na jeho konci totiž narazí na velké tajemství… Čtenáře jistě potěší ilustrace Tany Tanko, které Šárčino vyprávění opět doprovázejí.

Ve třetím dílu Deníku malé blondýnky se čtenáři dozví, jaké výhody a nevýhody přináší z pohledu jeho třináctileté hrdinky život s těhotnou mámou a jejím přítelem. U Šárky doma se všechno chystá na příchod nového sourozence, nakupuje se výbavička a kočárek, a dojde i na svatbu! Šárka se s humorem sobě vlastním svěřuje svému deníku i s dalšími novinkami, kamarádka Nikola se bude stěhovat, a blížící se pololetní vysvědčení dá zabrat i Martině. Kromě toho se k Šárce do paneláku nastěhuje nový kluk a oba se do sebe se Šárkou zakoukají. S příchodem nového přírůstku do rodiny bude ale nakonec největším problémem, kde bude mít pokojíček… Deníkové záznamy opět doprovází svými obrázky Tana Tanko.

Dnes začínam písať tento denník. Niežeby to bol môj nápad, nepadla som predsa na hlavu. V dnešnej dobe blogov si píše papierový denník len TB (totálny blázon) a HB (Homo blbec) . Ale chce to moja mama, tak jej urobím radosť. "Denníček si písala už moja mamička, mamička mojej mamičky i mamička mamičky mojej mamičky," hovorí mi, keď vidí, že čumím ako pero z gauča po babičke.

Každý vraví, že písanie denníka v dnešnej dobe je dobré len asi pre ódéčka = OD = obmedzené debže. Myslela som si to tiež, než som zistila, že to má veľké výhody. Môže to poslúžiť na oblafnutie neskorších generácií. Keď si v ňom budú listovať, povedia si, že tá ich praprababička (= ja) bola asi šibnutá, keď si vtedy v dobe blogov a FB písala denník. A vôbec nebudú tušiť, že bola vlastne prefíkaná, pretože to robila kvôli prapraprababičke (= moja mama), aby mala pokoj. Ak niektorú z vás tiež nútia do písania denníka, radím vám dobre, choďte do toho, nech to máte s rodičmi v pohode! Nechám vás do svojho denníka nakuknúť. Ale to vám vravím, mojej mame ani muk!

Okolnosti „příkladného“ politického procesu v okrese Nová Paka. Autor zpracovává téma násilné kolektivizace zemědělství v obci Svatojanský Újezd. Předkládá obraz přeměny základních vztahů na vesnici a přerodu v myšlení od hospodářů k družstevníkům. Činí tak pomocí lidských příběhů, charakterizujících rysy donucovacího a násilného rázu kolektivizačního úsilí. Pozoruje sílící tlak na pozice zemědělců, kteří se zdráhali přistoupit na myšlenku socialistického hospodaření a vstoupit do JZD a popisuje, jakými metodami byli zemědělci „motivováni“ k podvolení se kolektivizačnímu projektu.

Odnepaměti kolují mezi lidmi legendy o bájné říši, ukryté hluboko v podzemí, kdesi uvnitř země. Podle těchto mýtů jsou obrovské dutiny obývány zvláštní lidskou rasou, jejíž historie se začala datovat již před více jak šedesáti tisíci lety. Informace o životě v podzemní říši jsou zahalena hlubokým tajemstvím, a pokud se k nám přeci jen některé dostanou, bývají obvykle velmi kusé a jsou tak neuvěřitelné, že je zaregistrují snad jen bláhoví snílci. Vědci dosud odmítali spekulovat o pravdivosti podobných zpráv. Průlom nastává až ve chvíli, kdy autoři této knihy podali pravdivou zprávu o životě v říši Přízraků. Svědectví italského vědce s českými kořeny a jeho kolegy odborného ilustrátora, je šokujícím odhalením života hluboko pod zemí, kam denní světlo nemá šanci nikdy dopadnout...

Hlavním hrdinou příběhu je muž ve středních letech, přezdívaný Žíla. Ze směsice veselých střípků z jeho života, se dozvíte o tom, jak přišel ke své ženě Simoně i jak mu umřela. Po Simonině smrti nechá rodina, která je věčně bez prostředků, mladou ženu zpopelnit a urnu postaví doma na "kredenc". Žílova matka však věří, že když pozůstalí neuloží urnu na hřbitov, kam patří, vrací se zemřelý v podobě smrti a přináší rodině utrpení. Jednoho dne dojde mezi matkou a synem k hádce a Žíla odchází z domova za svým bratrem. Zde, v cizím prostředí, potkává ženu, která jako by z oka vypadla jeho zemřelé Simoně. Zamiluje se do ní nejen on, ale i jeho bratr. Ani jeden z nich ovšem netuší, že je to jen přízrak...

Katalog výstavy doprovází monografii Jiřího Urbana ,,František Ronovský“, vydanou nakladatelstvím Jakura v Praze v roce 2007, na jejímž základě vznikla koncepce první retrospektivní výstavy celoživotního díla Františka Ronovského. Výstava se uskutečnila v Jízdárně Pražského hradu ve dnech 6.5. – 9.8.2009.

Československá společnost procházela po komunistickém převratu v únoru 1948 velmi obtížnou etapou, v níž probíhala, rozsáhlá sociální transformace, celková přestavba ekonomiky a instalace pevné diktatury jedné strany. Kolektivizace venkova představuje jednu z charakteristických událostí tohoto období. Autor zpracovává téma v regionálním rozměru horního Polabí, v prostoru mezi Hradcem Králové a Krkonošemi. Nahlíží jej z mikrohistorické perspektívy-zajímá se především o aktéry a jejich motivace. Zkoumá, jak byla myšlenka kolektivního obdělávání púdy v letech 1945-1953 ve společnosti přijímána, jaké reakce kolektivizační úsilí vyvolávalo, jaké pohnutky a okolnosti za těmito reakcemi stály a jaké sociální souvislosti , vztahy a vzorce chování se skrývaly za konkrétním jednáním aktérú. Ve třech hlavních oddílech knížky sleduje fenomény odporu, dobrovolnosti a spolupráce při prosazování kolektivního hospodaření.

Publikace o životě a díle výtvarníka Pavla Lašky.