Jiří Petráš Books

Nový pohled na okupační každodennost jihočeské metropole Tato unikátní publikace nabízí širokému okruhu čtenářů objevný popis každodenního života (nejen) občanů protektorátních Českých Budějovic. Mnohé napovídají již názvy jednotlivých kapitol: Politický život, Veřejná správa, Čeští fašisté a aktivistické (kolaborantské) organizace, Židé, Pomníky a názvy ulic, Školství, Zásobování a sociální situace obyvatel, Bombardování města či Osvobození. Populárně laděný text s bohatým obrazovým doprovodem vytvořil na základě mnohaletého archivního studia, průzkumu terénu a rozhovoru s pamětníky kolektiv zkušených autorů, tvořený pracovníky českobudějovických vědeckých institucí (Jihočeského muzea, Státního okresního archivu a Jihočeské univerzity) a amatérskými historiky. Výsledkem je plastický obraz života jihočeské metropole v nelehkém období našich dějin v letech 1939–1945.

Předjařím obvykle nazýváme období, které následuje po zimě, jež nás sužuje nevlídnými podmínkami, veskrze nepříjemným mrazem a nepohodou. S předjařím naopak přichází naděje a optimismus. Šestou dekádu dvacátého století si nejčastěji spojujeme s pražským jarem roku 1968, to ovšem bylo vyvrcholením déle trvajících procesů, které tak můžeme analogicky nazývat „předjařím“ a jež se snaží alespoň částečně zmapovat a interpretovat tato publikace. Kolektivní monografie Předjaří. Československo 1963–1967 navazuje na knihy Osm let po válce. Rok 1953 v Československu a Československo v letech 1954–1962. Je rozčleněna do kapitol Kultura, Regiony – Společnost – Církev, Průmysl a Politika a mezinárodní vztahy.

Kolektivní monografie je rámcově rozčleněna do pěti oddílů: 1. Kultura, věda, školství, 2. Politika, 3. Hospodářství, 4. Církev, 5. Regiony. Příspěvky přibližují dané časové období z různých úhlů pohledu. Tematicky jsou vcelku vyvážené, zájemce se dozví řadu zajímavých a inspirujících informací z různých oblastí lidského života, života společnosti či vědních oborů. Opět se podařilo zachovat mezinárodní ráz publikace, což je vždy podnětné a pomáhá to odkrývat témata pohledem zvenčí. Publikace navazuje na předchozí (Osm let po válce. Rok 1953 v Československu; Československo v letech 1954–1962; Předjaří. Československo 1963–1967; Jaro 68 a nástup normalizace. Československo v letech 1968–1971; Bezčasí. Československo v letech 1972–1977), které čtenáře provázejí našimi poválečnými dějinami. Přispívá tím k dalšímu poznání naší moderní historie a jejích častých a mnohdy záludných zákrutů.

sou malé dějiny v době bezčasí skutečně malými? Bezčasím můžeme chápat období strnulosti a nehybné těžkopádnosti. Období, kdy staronové elity dusily slibně se rozvíjející občanskou společnost. Období, kdy o kariéře člověka rozhodovala jeho odpověď na otázku, zda 21. srpen 1968 znamenal internacionální pomoc. Období, kdy výrazní oponenti režimu byli upozaďováni, umlčováni, odstraňováni na periferii společnosti či sami raději volili emigraci – nebo k ní byli nuceni. Období, kdy na politické šachovnici působila pouze jedna strana. Většina obyvatel tehdejšího Československa se v reakci na nové poměry stáhla do soukromí, na své chalupy a ke svým koníčkům – což režimu vlastně vyhovovalo. Vládnoucí komunistická strana sice po lidech požadovala účast na oficiálních slavnostech a akcích, jako byly oslavy různých výročí nebo „volby“, případně deklarativně vyslovenou podporu (Anticharta apod.) – o skutečně angažované občany však zájem neměla. A přece pozvolna vznikaly ostrůvky svobody. Vedle oficiální literatury se začal šířit samizdat a filmová tvorba, na počátku 70. let tak zoufalá, se postupně osmělovala. Připravovala se helsinská konference, která poté otevřela prostor obraně lidských práv a Chartě 77. Malé, zdánlivě dílčí dějiny vstoupily na mezinárodní scénu, aby připravily změnu dějin velkých.

Předkládaná publikace je zaměřena na popis a výklad událostí posledních týdnů a dnů existence komunistického režimu v Československu na různých místech republiky, ve velkých centrech i na „venkově“. Seznamuje nás s místními elitami na obou stranách barikády, s lidmi, kteří se do učebnic dějepisu nikdy nedostanou a o většině z nichž dnes ví už pouze hrstka zájemců o regionální historii. Jednotlivé studie přelomového období našich nejnovějších dějin, kdy jedna etapa končila a druhá se teprve začínala tvořit, jsou řazeny za sebou podle „zemí“ – Slovensko (tři příspěvky) – Morava a Slezsko (tři) a Čechy (pět) a jednotlivých regionů (Morava, Slezsko, Vysočina, západní Čechy, jižní Čechy. Zachycují situaci ve velkých centrech (Bratislava), krajských (Ostrava), ale i okresních (Pelhřimov, Tábor).

Po roce 1953 pozvolna docházelo (zpočátku téměř nepozorovaně) k uvolňování mezinárodního napětí a začalo dlouhé období koexistence dvou systémů. Československo tento vývoj víceméně kopírovalo. Lidem se začalo „volněji dýchat“. V mnoha oborech a odvětvích byly položeny základy budoucího rozmachu šedesátých let, nicméně i v letech 1954–1962 se mnoha lidem nežilo lehce. Vrcholila kolektivizace se všemi svými stinnými stránkami, Státní bezpečnost stále pronásledovala velké skupiny „nepřátelských elementů“, lidé v sobě nesli pocit křivdy a zlost z peněžní reformy realizované náhle v roce 1953… Tato kolektivní monografie předkládá téměř pět desítek příspěvků, jejichž autorky a autoři nahlížejí na léta 1954–1962 z různých úhlů. Vznikla tak mozaika života československé společnosti.

Monografie Jaro '68 a nástup normalizace. Československo v letech 1968–1971 je rozčleněna do čtyř oddílů: Kultura, věda a sport, Regiony, Církev a bezpečnost a Politika a ekonomika. Jednotlivé příspěvky mapují dané období z různých úhlů pohledu. Podstatnou část tvoří témata z regionů. Nechybí ale ani studie obecnější povahy. Zajímavé jsou slovenské pohledy a pak také názor zvenčí – to od polského historika. A právě toto propojení regionů, národního celku a mezinárodního rozměru tvoří jedinečnost této publikace. Pozorný čtenář pak bude obohacen o „malé“ lokální dějiny, které jsou malé pouze zdánlivě. Publikace navazuje na tři předchozí počiny: Osm let po válce. Rok 1953 v Československu; Československo v letech 1954–1962; Předjaří. Československo 1963–1967. Doufáme, že si kniha najde své čtenáře, kteří na jejím základě budou historii promýšlet a současně se dozví i něco nového, co je obohatí.

Sborník příspěvků z konference konané v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 2009.

Publikace byla vydána u příležžitosti 100. výročí otevření muzejní budovy veřejnosti, seznamuje s historií i současností muzea a sbírkami v Jihočeském muzeu. Publikace obsahuje 200 barevných fotografií, přibližžující činnost muzea a jednotlivé sbírky.

Sborník příspěvků z konference konané v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 15. května 2009: • Josef Kašpar – Činnost velitelů, štábů a pozemních vojsk po skončení války • Bohumil Jiroušek – Hodnocení německého fašismu komunistou Pavlem Reimanem v roce 1946 • Leoš Nikrmajer – Českobudějovický tisk na konci 2. světové války • Martin Krsek – Pokus o odstřel a záchrana Masarykova zdymadla v Ústí nad Labem a osud aktérů dramatu • Erik Hieke - Tereza Horká – Ukazatelé k protileteckým civilním krytům v Českých Budějovicích v době druhé světové války • Dalibor Státník – Poslední týdny druhé světové války a první dny míru na Mělnicku. Nálety, povstání, odškodnění • Vlasta Mádlová – Poslední dny války na Sedlčansku • Jan Jirák – Konec venkovní služebny gestapa v Klatovech • Miloš Blažek – Vzpomínky na akci „B“ na Slovensku v červnu až září 1947 • Pavel Holát – Konec války ve vzpomínkách František a Ondřej Roubíkovi (edice) Sestavil Jiří Petráš.

Sborník příspěvků z konference konané v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 16. května 2008: • Josef Kašpar – Fronta a týl • Dalibor Státník – Protektorátní domácnost jako frontová linie • Vlasta Mádlová – Život v zabraném. Vystěhování Sedlčanska 1943-1945 • Jiří Veselý – Fronta a týl na českokrumlovsku v létech 1938-1945 • Bohumil Jiroušek – Historik Jaroslav Charvát a druhá světová válka • Pavel Holát – František Roubík, člověk v temnotách okupace • Jan Jirák – Osudy třech důstojníků od klatovských dragounů (Josef Dostál, Ladislav Nedbal, Jaroslav Eminger) • Jiří Petráš – Konec války v koncentračním táboře Mauthausen z pohledu českého komunisty Leopolda Hofmana • Stanislav Motl – Pacient doktora Rittera

Sborník příspěvků z konference konané v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 4. května 2007 / [sestavil Jiří Petráš]: Martin Zahálka: Válka končí, strach trvá Bohumil Jiroušek: Jaroslav Charvát a Vančurovi obrazy z dějin národa Českého Martina Halamová: Působení Viktora Fischla v anglickém exilu Leoš Nikrmajer: Příběh českobudějovického německého okresního školního inspektora Františka Oppelta Jan Jirák: Září 1938 na Šumavě a České Lese z pohledu příslušníků praporů SOS č.8 Stříbro, č.9 Domažlice, č.10 Strakonice Petr Skala: Stalo se na podzim 1944 Jiří Dvořák: K válečné tragedii u Zdíků aneb o hrdinství, statečnosti a strachu Vlasta Mádlová: Osudy tří letců ze Sedlčanska za druhé světové války Jiří Petráš: Z deníku válečného pilota