Österreich - Tschechien. Geteilt - getrennt - vereint
Beitragsband und Katalog der Niederösterreichischen Landesausstellung 2009







Beitragsband und Katalog der Niederösterreichischen Landesausstellung 2009
Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. Komentovaný soubor dokumentů, propagandistických článků apod. publikovaných v průběhu procesu. Obsahuje mj. i texty rezolucí, jimiž občané -- pracovní kolektivy, školní (dětské) kolektivy aj. -- žádaly co nejtvrdší trest pro "zrádce". Mrazivé svědectví o mrazivé době.
Kompletní portrét druhého dělnického prezidenta Antonína ZápotockéhoAntonín Zápotocký byl jednou z nejvýraznějších postav komunistického hnutí. Se stranou byl svázán už od jejích počátků a v nejvyšších patrech KSČ setrval až do své smrti v roce 1957. Veřejnost zná mnoho jeho tváří. Spisovatel budující vlastní obraz v budovatelském románu Rudá záře nad Kladnem. Vězeň v Sachsenhausenu, který v 50. letech sám posílal jiné za mříže. Funkcionář, jenž se pokusil vyměnit Ježíška za Dědu Mráze v beranici a kožichu. Československý prezident, který se stal symbolem měnové reformy roku 1953.Co se skrývá za přežívajícím mýtem „hodného tatíčka pracujících“ a jaký je skutečný odkaz a dílo člověka spjatého s emancipací dělnictva, založením KSČ, její bolševizací na konci 20. let, převzetím moci a následnou diktaturou? Zápotocký: Příliš mnoho životů od historika Michala Stehlíka je komplexní portrét osobnosti plné rozporů.Kniha je doplněna bohatým fotografickým doprovodem.
Kniha je literárním zpracováním jednoho z nejznámějších případů 50. let v Československu. Na vraždy v babické škole v červenci 1951 a následnou perzekuci, včetně poprav, nahlíží především pohledem mladých mužů, kteří se rozhodli zapojit do odboje. Celým příběhem pak prostupuje „šelma“ Ladislava Malého, hybatele a iniciátora tragédie. Příběh začíná symbolicky popravou poslední oběti a postupuje proti proudu času.
České dějiny, symbolicky od Masaryka po Havla. První republika, Mnichov 1938, období protektorátu, únor 1948, srpen 1968, normalizace a sametová revoluce. Autoři úspěšné série Přepište dějiny představují ve dvanácti kapitolách české dějiny 20. století od založení Československa v roce 1918 až po rozpad společného státu v roce 1992. Kromě chronologického popisu přinášejí nové pohledy na dobře známé milníky a rozbíjejí zažité interpretace významných událostí, aby je popsali v souvislostech a bez dobového zabarvení. Nechybí ani historické texty nebo statistická data ilustrující dějinné proměny. Tato kniha je určena nejen maturantům nebo studentům připravujícím se na přijímací zkoušky, ale také široké veřejnosti se zájmem o 20. století. Je tu prostě pro všechny, kteří chtějí poznat a pochopit historický vývoj české společnosti v minulém století s jeho přesahy do dnešních dnů.
NEJISTÉ DĚJINY – ROZHOVOR O HISTORII A PAMĚTI „Hlavní je uvědomit si, že dokumenty a svědectví promlouvají, jen když se jich umíme ptát…” Marc Bloch Nejisté dějiny jsou knihou, kterou se prolínají kritické otázky nejen směrem do historie, ale také k dnešku. Michal Stehlík a Monika Rybová se zamýšlí ve společném rozhovoru nad tématy významnými v minulosti i naší současnosti. Jaké jsou kořeny parlamentní demokracie a přijali jsme ji za svou? Jakou roli hraje v dějinách i dnešku autorita? Vyrovnali jsme se s totalitou nebo – a jakým způsobem – nás ovlivňuje dodnes? A co fenomény jako bohatství nebo chudoba? A proč je zaklínadlem mnoha politiků i dnes slovo “jistota”? Kniha otevírá mnoho důležitých otázek o historii, paměti i dnešním světě.
Oblíbený podcast potřetí v knižní podobě! Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu? Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či „přepsaným“ osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách.
Babický případ z července 1951 otřásl celým tehdejším Československem. Tři mrtví na chodbě babické školy, následně akce bezpečnosti a další dva mrtví v bolíkovickém poli. Rychlý politický proces se sedmi tresty smrti. Další procesy, stovky odsouzených a další čtyři tresty smrti. Druhý příběh Babic pak přinesly hned dva díly seriálu Třicet případů majora Zemana. Kniha podrobně mapuje situaci na Vysočině mezi únorem a srpnem 1951, zejména činnost Ladislava Malého a postupy Státní bezpečnosti. Jsou zde vůbec poprvé publikovány některé archivní materiály a fotografie. Na základě tisíců stran materiálů bezpečnosti, vzpomínek aktérů a dalších dokumentů je vytvořen realistický obraz babického případu.
Kniha mapuje konkrétní rok 1937 v československých dějinách. Jedná se o 37 osobních příběhů roku 1937, od prezidenta T. G. Masaryka, přes spisovatele Karla Čapka, fotbalistu Josefa Bicana, herečku Lídu Baarovou či rodinu právě narozené Madeleine Albright. Nechybí ani Konrad Henlein, Vojtech Tuka či Max Brod. Vedle toho je celý rok rámován měsíc po měsíci dvanácti světovými událostmi, například španělskou válkou, moskevskými procesy, tragédií vzducholodi Hindenburg, úspěchem sovětských letců na severním pólu či nankigským masakrem japonsko-čínské války. To vše vytváří mozaiku konkrétního roku 1937, který byl symbolickým krokem do propasti tragického roku následujícího.
Figurína malířské panny naslouchající Allenu Ginsbergovi, hrající si s bratry Čapky, jako postava obrazu Františka Kupky, společnice Vítězslava Nezvala či Jiřího Koláře, ale také jako Salome nesoucí hlavu svého tvůrce - samotného malíře. Tomáš Císařovský získal pro svůj nejnovější cyklus zdatnou múzu. Navíc věčnou, je totiž nesmrtelná, protože nikdy nebyla ani živá. Císařovský ji objevil ve svém bývalém ateliéru v pražských Dejvicích, který před ním na počátku minulého století užíval malíř a profesor na pražské Akademii výtvarných umění Vlaho Bukovac. A právě této téměř stopadesátileté bezejmenné panně daroval Císařovský vlastní život a nechal ji důvěrně vstoupit do svých děl. V žádném jiném cyklu obrazů Tomáš Císařovský nespojil svůj trvalý zájem o dějinné události a postavy s důsledným ohledáváním všeho lidského i nelidského v nitru člověka i umělce samotného.