Michal Stehlík Books

Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. Komentovaný soubor dokumentů, propagandistických článků apod. publikovaných v průběhu procesu. Obsahuje mj. i texty rezolucí, jimiž občané -- pracovní kolektivy, školní (dětské) kolektivy aj. -- žádaly co nejtvrdší trest pro "zrádce". Mrazivé svědectví o mrazivé době.

Kompletní portrét druhého dělnického prezidenta Antonína ZápotockéhoAntonín Zápotocký byl jednou z nejvýraznějších postav komunistického hnutí. Se stranou byl svázán už od jejích počátků a v nejvyšších patrech KSČ setrval až do své smrti v roce 1957. Veřejnost zná mnoho jeho tváří. Spisovatel budující vlastní obraz v budovatelském románu Rudá záře nad Kladnem. Vězeň v Sachsenhausenu, který v 50. letech sám posílal jiné za mříže. Funkcionář, jenž se pokusil vyměnit Ježíška za Dědu Mráze v beranici a kožichu. Československý prezident, který se stal symbolem měnové reformy roku 1953.Co se skrývá za přežívajícím mýtem „hodného tatíčka pracujících“ a jaký je skutečný odkaz a dílo člověka spjatého s emancipací dělnictva, založením KSČ, její bolševizací na konci 20. let, převzetím moci a následnou diktaturou? Zápotocký: Příliš mnoho životů od historika Michala Stehlíka je komplexní portrét osobnosti plné rozporů.Kniha je doplněna bohatým fotografickým doprovodem.

Kniha je literárním zpracováním jednoho z nejznámějších případů 50. let v Československu. Na vraždy v babické škole v červenci 1951 a následnou perzekuci, včetně poprav, nahlíží především pohledem mladých mužů, kteří se rozhodli zapojit do odboje. Celým příběhem pak prostupuje „šelma“ Ladislava Malého, hybatele a iniciátora tragédie. Příběh začíná symbolicky popravou poslední oběti a postupuje proti proudu času.

České dějiny, symbolicky od Masaryka po Havla. První republika, Mnichov 1938, období protektorátu, únor 1948, srpen 1968, normalizace a sametová revoluce. Autoři úspěšné série Přepište dějiny představují ve dvanácti kapitolách české dějiny 20. století od založení Československa v roce 1918 až po rozpad společného státu v roce 1992. Kromě chronologického popisu přinášejí nové pohledy na dobře známé milníky a rozbíjejí zažité interpretace významných událostí, aby je popsali v souvislostech a bez dobového zabarvení. Nechybí ani historické texty nebo statistická data ilustrující dějinné proměny. Tato kniha je určena nejen maturantům nebo studentům připravujícím se na přijímací zkoušky, ale také široké veřejnosti se zájmem o 20. století. Je tu prostě pro všechny, kteří chtějí poznat a pochopit historický vývoj české společnosti v minulém století s jeho přesahy do dnešních dnů.

NEJISTÉ DĚJINY – ROZHOVOR O HISTORII A PAMĚTI „Hlavní je uvědomit si, že dokumenty a svědectví promlouvají, jen když se jich umíme ptát…” Marc Bloch Nejisté dějiny jsou knihou, kterou se prolínají kritické otázky nejen směrem do historie, ale také k dnešku. Michal Stehlík a Monika Rybová se zamýšlí ve společném rozhovoru nad tématy významnými v minulosti i naší současnosti. Jaké jsou kořeny parlamentní demokracie a přijali jsme ji za svou? Jakou roli hraje v dějinách i dnešku autorita? Vyrovnali jsme se s totalitou nebo – a jakým způsobem – nás ovlivňuje dodnes? A co fenomény jako bohatství nebo chudoba? A proč je zaklínadlem mnoha politiků i dnes slovo “jistota”? Kniha otevírá mnoho důležitých otázek o historii, paměti i dnešním světě.

Oblíbený podcast potřetí v knižní podobě! Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu? Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či „přepsaným“ osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách.

Babický případ z července 1951 otřásl celým tehdejším Československem. Tři mrtví na chodbě babické školy, následně akce bezpečnosti a další dva mrtví v bolíkovickém poli. Rychlý politický proces se sedmi tresty smrti. Další procesy, stovky odsouzených a další čtyři tresty smrti. Druhý příběh Babic pak přinesly hned dva díly seriálu Třicet případů majora Zemana. Kniha podrobně mapuje situaci na Vysočině mezi únorem a srpnem 1951, zejména činnost Ladislava Malého a postupy Státní bezpečnosti. Jsou zde vůbec poprvé publikovány některé archivní materiály a fotografie. Na základě tisíců stran materiálů bezpečnosti, vzpomínek aktérů a dalších dokumentů je vytvořen realistický obraz babického případu.

Kniha mapuje konkrétní rok 1937 v československých dějinách. Jedná se o 37 osobních příběhů roku 1937, od prezidenta T. G. Masaryka, přes spisovatele Karla Čapka, fotbalistu Josefa Bicana, herečku Lídu Baarovou či rodinu právě narozené Madeleine Albright. Nechybí ani Konrad Henlein, Vojtech Tuka či Max Brod. Vedle toho je celý rok rámován měsíc po měsíci dvanácti světovými událostmi, například španělskou válkou, moskevskými procesy, tragédií vzducholodi Hindenburg, úspěchem sovětských letců na severním pólu či nankigským masakrem japonsko-čínské války. To vše vytváří mozaiku konkrétního roku 1937, který byl symbolickým krokem do propasti tragického roku následujícího.

Figurína malířské panny naslouchající Allenu Ginsbergovi, hrající si s bratry Čapky, jako postava obrazu Františka Kupky, společnice Vítězslava Nezvala či Jiřího Koláře, ale také jako Salome nesoucí hlavu svého tvůrce - samotného malíře. Tomáš Císařovský získal pro svůj nejnovější cyklus zdatnou múzu. Navíc věčnou, je totiž nesmrtelná, protože nikdy nebyla ani živá. Císařovský ji objevil ve svém bývalém ateliéru v pražských Dejvicích, který před ním na počátku minulého století užíval malíř a profesor na pražské Akademii výtvarných umění Vlaho Bukovac. A právě této téměř stopadesátileté bezejmenné panně daroval Císařovský vlastní život a nechal ji důvěrně vstoupit do svých děl. V žádném jiném cyklu obrazů Tomáš Císařovský nespojil svůj trvalý zájem o dějinné události a postavy s důsledným ohledáváním všeho lidského i nelidského v nitru člověka i umělce samotného.

Katalog k výstavě věnované životním osudům a rovněž druhému životu T. G. Masaryka. // autoři textu: Milena Běličová, Karolína Heroldová, Marek Junek, Pavel Muchka, Martin Sekera, Michal Stehlík, Miroslava Burianová, Jitka Hanáková, Vítězslav Kuželka, Luděk Navrátil, Dana Přenosilová, Petr Přibyl, Lubomír Sršeň, Eliška Vavříčková // souběžný anglický text

Kniha vychází z podcastu, který se zaměřuje na dějiny ve veřejném prostoru, médiích a výrocích politiků. Mnozí se nevyhnou divokým paralelám a přirovnáním, jež často postrádají reálný historický základ. Přepisovači dějin, využívající sociální sítě a své společenské postavení, se snaží zapojit historii do aktuálních strategií. Například, pokud chcete kritizovat Evropskou unii, můžete ji přirovnat k Třetí říši, nebo oslovit české voliče strachem ze Sudeťáků. Kniha analyzuje tyto zkreslené paralely a ukazuje, jak daleko se skutečná minulost odchyluje od dnešních interpretací. Dokumentarista Dan Moravec označil podcast za veřejnoprávní formát, který spojuje moderní a tradiční prvky a povyšuje je na novou kvalitu. Zajímá ho, zda autoři udrží tempo, protože propojení současnosti s minulostí je nezbytné pro porozumění. Podcast získal ocenění Podcast roku 2020 v kategorii Objev roku. Věříme, že i v knižní podobě na vás čeká řada objevů, i když se témata mohou zdát známá z výuky.

Edice Rudolfa Chmela a Michala Stehlíka s tématem „moje Československo“ nechává promluvit dvaadvacet autorů ze Slovenska a Čech v jakémsi ohlédnutí za Československem. Jde o pohledy odborné – historické či uměnovědné, literární nebo opravdu čistě osobní. Pro českého čtenáře byla zvolena mírná převaha slovenských osobností – historici, politička, nakladatel, spisovatel, filozof i výtvarník, mezi českými osobnostmi nechybí někdejší vrcholný aktivní politik, historici či spisovatelka. Koncept Československa si v roce 2018 připomíná stoleté výročí – texty v knize Moje Československo se na něj snaží nahlížet z mnoha originálních úhlů.

Záznam čtveřice rozprav z konference Evropa a Česko 2113, kterou Knihovna Václava Havla uspořádala spolu s Ace Academy v prostorách Amerického kulturního centra v Praze v květnu 2013.

Oblíbený podcast podruhé v knižní podobě!Dějiny jsou přepisovány odjakživa a vlastně stále. A tak není divu, že autoři podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman po úspěšné první knize přicházejí s jejím pokračováním. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války?Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách.V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty. Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.

Knižní rozhovor Michala Stehlíka s Rudolfem Chmelem Střed Evropy mezi ideou a realitou vznikal na dálku během koronavirové krize. Zblízka se ovšem věnuje především posledním třiceti letům zemí dnešní Visegrádské čtyřky. Dvojice angažovaných intelektuálů, z nichž hlavně slovakista Rudolf Chmel se opakovaně ocital doslova uprostřed dějinných událostí jako jeden z jejich aktérů, zasvěceně reflektuje mnohá neuralgická témata a působení klíčových osobností novodobých dějin Slovenska, Polska, Maďarska i Česka. Ve čtivé, česko-slovensky psané publikaci se autoři noří pod povrch událostí, jež bude mít řada čtenářů ještě v živé paměti, a sledují historické pozadí a nejrůznější hlubinné společenské trendy, které se přímým účastníkům dějin i dobovým médiím často skrývají pod příslovečnou „pěnou dní“.

Kniha se snaží zachytit pohled na všední život lidí na česko rakouské hranici ve dvacátém století. (20. století v zrcadle středoevropského regionu : Das 20 Jahrhundert im Spiegel einer mitteleuropäischen Region)

Známá matematička v rozhovoru o disentu a společné životní cestě s jejím manželem. Matematička Kamila Bendová v rozhovoru s historikem Michalem Stehlíkem vzpomíná především na své působení v disentu, po boku svého muže Václava Bendy. V zasvěceném rozhovoru ožívá společenství kolem Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), které sjednocovalo lidi velice odlišných názorů, spojených ale obhajobou svobody projevu a vyjádření proti represivnímu normalizačnímu režimu. Můžeme sledovat pozoruhodný rozsah aktivit disidentského prostředí, například pořádání přednášek významných zahraničních myslitelů jako byli teolog Hans Küng či filosof Paul Ricoeur. Knihu doprovázejí fotografie z archivu K. Bendové.

Všechno, co potřebujete vědět o válce na Ukrajině. Vpád ruských invazních vojsk na Ukrajinu šokoval celý svět. Kde leží společenské a historické příčiny tohoto konfliktu? Jak do událostí zapadá politická kariéra prezidentů Putina a Zelenského? A jak bude vypadat budoucnost Evropy? Na tyto otázky v rozhovorech s Petrem Horkým hledají odpovědi bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, expertka na jadernou energii Dana Drábová, válečná novinářka Lenka Klicperová a řada dalších významných osobností.

Češi a Slováci před rokem 1914 žili v rozdílných světech rakouského a uherského prostředí. Tématem publikace jsou především vzájemné vztahy a míra povědomí jednoho národa o druhém před vstupem do společného státu. Situace v letech 1882–1914 stála především na několika výrazných osobnostech, z české strany to byla jen úzká skupina slovakofilů či profesor T. G. Masaryk, na straně slovenské šlo naopak o širokou paletu osobností, mezi nimiž vynikali slovenští studenti v Praze, např. Vavro Šrobar či později M. R. Štefánik. Poměrně neznámou kapitolou jsou vztahy na poli katolické církve, zejména role Andreje Hlinky v letech 1906–1914. Jednoznačně lze říci, že vzájemný vztah byl od počátku silně nevyrovnaný. Partnery pro slovenské politiky byli na české straně novináři, učitelé, kněží. České politické strany slovenskou otázku do roku 1914 prakticky nevnímaly.

Existuje ještě český underground? Jak mnohotvárný či "mnohotvářný" dokáže být? Publikace představuje fenomén českého undergroundu na základě osudů jeho klíčových osobností. Unikátní rozhovory s deseti představiteli různých undergroundových generací (narozených v rozmezí let 1938-1983) jsou doplněny o historický kontext, doposud nezveřejněné fotografie a dobové dokumenty. Kniha volně vychází z pořadu Z historie undergroundu, který vysílal ČRo 6 v rámci cyklu Hovory o hledání. Tváře undergroundu - to jsou "podzemní celebrity" stojící mimo mediální hledáček. Seznamte se s Binnym Laneyem, Alfrédem, Londýnem, Skalákem, Silvou, Chmelákem, Mauglím, Lábusem, Davidem Puchernou a Rogem.

Pavel Landovský, Jiří Gruša, Sláva Volný, Jiří Němec, Zdeněk Mlynář, Otta Bednářová. Šest jmen reprezentujících tisíce osudů statečných lidí, které od jejich blízkých oddělily ostnaté dráty železné opony. Ivana Denčevová a Michal Stehlík, autoři cyklu Rozděleni železnou oponou, který vznikl na stanici Český rozhlas Plus, právě na jejich příkladu podávají podrobné svědectví o životních peripetiích lidí v konfliktu s minulým režimem. Byli připraveni nejen o domov, ale také o kontakt s těmi nebližšími. O tom v knize mluví ti, jejichž dětství a dospívání formovala zkušenost „dítěte třídního nepřítele – emigranta“. Publikaci doplňuje množství unikátních fotografií, poznámek a doprovodných studií dalších spolupracovníků, jež se zaměřují například na aktivity Státní bezpečnosti.

Československé dějiny 20. století v osmičkových předělech. Autoři se v jednotlivých kapitolách věnují vybraným událostem osmičkových roků 20.století (od roku 1908 do roku 1988), které nějak zasáhly do dějin našeho státu. projevy T.G.M, E.Beneše, K.Gottwalda, A.Novotného, A.Dubčeka, V- Remka, vysílání Československého rozhlasu z 21.8.1968 aj. Cca 70 min.

Tato kniha je všestranným pohledem na osobnost zpěváka, básníka, výtvarníka, rozhlasového redaktora a glosátora Karla Kryla, jehož nedožité sedmdesátiny a dvacáté výročí úmrtí si letos připomínáme. Český rozhlas Plus odvysílal cyklus pořadů Fenomén KK, na jehož základě tato publikace vznikla. Obsahuje rozhovory Ivany Denčevové s lidmi, kteří Kryla dobře znali, jako jsou Jiří Černý, Miloš Zapletal, manželé Rakušanovi, písničkářka Dáša Vokatá, Krylův přítel z emigrace Stanislav Gilán či Vojtěch Klimt, předseda Klubu Karla Kryla. Do historicko-společenského kontextu vřazuje Krylovo dílo Michal Stehlík a Krylovy písně fundovaně rozebírá muzikolog Aleš Opekar. Obraz Karla Kryla doplňují texty Terezy Pavlíčkové Karel Kryl v hledáčku Státní bezpečnosti a zamyšlení hudebního publicisty Jana Petrička o Krylově básnické tvorbě.

Konec první světové války zásadně změnil politickou mapu střední Evropy. Československý stát, jehož hranice byly potvrzeny mírovými smlouvami, zdědil složité národnostní složení obyvatelstva. Téměř třetina obyvatel, zejména Němci, Maďaři a Poláci, se s novým domovem obtížně identifikovala. Před prvními parlamentními volbami v únoru 1920 přijal Revoluční Národní shromáždění základní zákony, včetně ústavní listiny a jazykového zákona, které definovaly Němce, Maďary a Poláky jako národnostní menšiny. Tyto normy zaručovaly rozsáhlá práva téměř 30 procent obyvatelstva, avšak otázka, zda byla tato práva dostatečně zajištěna, zůstávala sporná po celou dobu existence první republiky. Monografie se zaměřuje na klíčové problémy, s nimiž se republika potýkala, jako je integrace menšin do státního fungování, přístup státní správy a samosprávy k zástupcům menšin a jejich identifikace s novým státem. Kniha analyzuje, jak úspěšně se nový stát, menší než monarchie, vyrovnal s postavením menšin v rámci moderní občanské společnosti s důrazem na individuální práva.

Za jaké situace vstoupily tehdejší Horní Uhry roku 1918 do Československa? Jakou roli a představy měli američtí Slováci? Významnou úlohu pro postavení Slovenska měla bezesporu Slovenská ľudová strana a osobnost Andreje Hlinky. První republika přinesla slovenské společnosti rozvoj v oblasti hospodářství, sociální infrastruktury, vzdělání, kultury a umění. Od třicátých let nastoupila nová slovenská generace hlásící se o slovo při správě státu. To vše zasazuje publikace s bohatým obrazovým doprovodem, ilustrujícím slovenskou realitu let 1918–1938, do kontextu dramatické mezinárodní situace.

Průvodce výstavou | Exhibition guideFotografická publikace k výstavě "1989 - Pád železné opony" v Královském letohrádku a v Královské zahradě na Pražském hradě, která představuje rozsáhlé fotografické svědectví o zlomovém roku 1989 ve střední Evropě. Průvodce výstavou představuje výběr fotografií různých autorů jak z bývalého Československa, tak z ostatních států střední Evropy.Photographic publication for the exhibition "1989 - The Fall of the Iron Curtain" in the Royal Summer Palace and in the Royal Garden at Prague Castle, which presents extensive photographic evidence of the turning point in 1989 in Central Europe. The guide to the exhibition presents a selection of photographs by various authors from both the former Czechoslovakia and other Central European countries.

Padesátá léta představují jedno konkrétní desetiletí v dějinách této země. Desetiletí počátku komunistické diktatury, která zásadně změnila charakter společnosti. Desetiletí perzekucí, procesů, obětí, železné opony. Ale i desetiletí nadšení, mládí, budování a víry v nový, lepší svět. Ten se však měl vědomě budovat za cenu nesvobody. Tehdejší Československo prošlo asi největší společenskou změnou za poslední století. Změna se dotkla společenské struktury, ekonomiky, kultury, politiky i zahraničního zakotvení. To vše chce tato kniha, vycházející u příležitosti výstavy konané v Národním muzeu od června 2023, ilustrovat a přispět snad k pochopení období mezi lety 1948 a 1960.

Proč nastal po roce 1945 český „rozvod“ se Západem? Jaký byl život za „železnou oponou“? Hrozí nám opět rozdělení světa a nová „studená válka“? Stojíme před novým rozkolem Evropy? A jak nás dnes může inspirovat Winston Churchill? I na takové otázky hledá odpověď kniha „Rozdělený svět?“, která vznikla u příležitosti 70. výročí dvou slavných řečí Winstona Churchilla proslovených roku 1946 – ve Fultonu o „železné oponě“ a v Curychu o Spojených státech evropských. Vedle odborných studií, reflektujících vznik „železné opony“ a její vliv na život v tehdejším Československu, obsahuje kniha i eseje k aktuální situaci v Evropě a Česku, jejichž autory jsou Johann P. Arnason, Václav Bělohradský, Petr Drulák, Roman Joch, Olga Lomová, Stanislav Komárek, Jiří Pehe, Petr Pithart, Jiří Přibáň, Tomáš Sedláček a Milan Znoj.

Katalog k výstavě Parlament! nabízí čtenářům různé pohledy na moderní parlamentní kulturu v českých zemích a Československu. Zaměřuje se nejen na činnost dobových parlamentů, ale také na roli občanů a jejich participaci v parlamentním systému. Mimo historického přehledu soustředícího se především na období 1848–1992 jsou v katalogu představeny také výrazné osobnosti parlamentních komor nebo autentické předměty zasazené do dobového kontextu. Součástí katalogu jsou také nadčasové citáty k souvisejícím tématům svobody, demokracie či totality.

Není malých dějin! Michal Stehlík a Martin Groman ukazují proměny krajiny, paměti i lidí na originálních příbězích z regionální historie. Mezi různými kouty Čech, Moravy a Slezska lze najít nečekané rozdíly a podobnosti. Propojení „velkých“ dějiny s historií konkrétních měst a regionů odhaluje souvislosti, které často zůstávají skryté. Autoři úspěšné série Přepište dějiny se s vámi vydají na cestu po známých i zapomenutých místech České republiky a ukážou, jak se v průběhu času proměňovala – nejen krajina, ale i paměť, příběhy a lidé. Dozvíte se o osudech zapomenutých osobností před rokem 1918, o šlechtických rodech, o změnách po roce 1945 i to, jaké skutečnosti měly vliv na ekonomický vývoj regionů. Historie se již nejeví jen jako sled událostí, ale jako živý příběh, který se stále vyvíjí. Moravský Krumlov – Velké Meziříčí – Náchod – Karlovy Vary – Cheb – Chomutov – Jesenicko – Liberec – Slavonice – Jihlava – Svitavy – Žďár nad Sázavou – Zlín a Slušovice – Třinec – Karviná – Most – Třebíč a Dukovany – Kladno – Brno – Uherské Hradiště – Bílá Voda – Hejnice – Želiv – Prostějov – Lutín – Vimperk Schwarzenberg – Ottendorfer – Czernin – Valdštejn – Mensdorff-Pouilly – Fiedor – Dalberg – Sigmund – Sternberg – Wichterle – Steinbrener – Schicht