Pavel Zatloukal Books

Kniha je věnována souboru nejvýznamnějších kroměřížských památek - Arcibiskupskému zámku, Květné a Podzámecké zahradě, k němuž autoři připojili méně známý areál psychiatrické léčebny. V roce 1998 byly zámek i obě zahrady Květná zahrada a Podzámecká zahrada zapsáním na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO povýšeny do nejvyšší kategorie světových kulturních památek. Autoři publikace, prof. PhDr. Pavel Zatloukal, CSc., Mgr. Miroslav Kindl, Ph.D. a Mgr. Ondřej Zatloukal poutavě a zasvěceně provází čtenáře historií těchto výjimečných památek a jejich uměleckého a kulturního bohatství, které se skrývá nejen v řadě nemovitých památek, ale také v bohatství výtvarných sbírek, knihoven o mnoha tisících svazků, bohatství vzácné flóry obou zahrad, její kolonád a pavilonů. Ve stostránkové druhé části publikace potom autoři podrobněji představují 44 objektů zámku a jeho jednotlivých částí jako Trůnní sál, Sněmovní sál, Manský sál, Obrazárna, kaple sv. Štěpána, jednotlivé objekty obou zahrad, v Květné zahradě Kolonádu, Rotundu, fontány a jiné objekty nebo v Podzámecké zahradě Colloredovu kolonádu giardino segreto, Maxův dvůr, Pompejskou kolonádu, Čínský pavilon. V Psychiatrické léčebně pavilony Huberta Gesnera, Správní budovu a Společenský dům, Kostel sv. Cyrila a Metoděje a jiné. Publikace na svých 248 stranách ilustruje toto mimořádné kulturní bohatství a krásu stovkami obrazů a současných snímků.

Brněnské vily procházejí renesancí po letech stagnace. Vznikaly jako letohrádky a později jako rodinné vily v blízkosti městského centra a v oblastech jako Černá Pole a Pisárky. Letohrádek Mitrovských, dokončený v roce 1794, měl rozsáhlou zahradu s oranžerií a skleníkem na ananasy. Další významnou vilou je romantický objekt Herminy Ripkové v Pisárkách, postavený téměř o sto let později. Chleboradova vila ve Veveří čerpá inspiraci z antické architektury. Nejznámější éra brněnských vil nastala v meziválečném období, kdy vznikla funkcionalistická osada Nový dům v Žabovřeskách a další vilové soubory v Masarykově čtvrti, Černých Polích a Králově Poli. Nové architektonické počiny v brněnské vilové architektuře jsou součástí rozšířeného vydání, které také reflektuje změny v péči o historické památky jako Jurkovičova vila či vila Tugendhat. Závěrečná kapitola slouží jako miniprůvodce s mapami a seznamem vil podle brněnských čtvrtí, což usnadňuje čtenářům procházky městem a ukazuje na úspěšnost této služby v minulosti.

Osada Háj u Mohelnice leží v lužní krajině, kterou meandruje řeka Morava a kde stával od středověku mlýn. Dnes je proslulá především díky dvěma kulturním památkám, vodní elektrárně a vile. Podle návrhu architektů Bohuslava Fuchse (1895–1972) a Josefa Štěpánka (1889–1964) si je nechali v letech 1920-1924 postavit Ellen, Karel a Radomír Plhákovi. Jak u elektrárny, tak u vily se oba umělci - každý přitom jinak - pokusili ztvárnit architektonickými prostředky ovidiovské motivy transformace, proměny. V prvním případě proměnu vodní energie v elektrickou, u vily zase proces předávání životadárné energie čerpané z matky země, která napájí a spíná celou stavbu včetně jejích obyvatel. U obou budov architekti zcela osobitě reagovali na podněty českého kubismu s jeho snahou rozhýbat hmotu, rondokubismu s dekorativními sklony, stejně jako německého expresionismu s jeho dynamickými, skulpturálními či přímo organickými tendencemi. Kniha o vile a elektrárně však také připomíná dramatické osudy členů Plhákovy rodiny ve 20. století.

Příběhy o architektuře let 1750 - 1918 na Moravě a ve Slezsku. Knihy byla oceněna jako absolutně nejlepší titul vydaný v roce 2002 cenou Magnesia Litera.