Pavel Zatloukal Books

Brněnské vily procházejí renesancí po letech stagnace. Vznikaly jako letohrádky a později jako rodinné vily v blízkosti městského centra a v oblastech jako Černá Pole a Pisárky. Letohrádek Mitrovských, dokončený v roce 1794, měl rozsáhlou zahradu s oranžerií a skleníkem na ananasy. Další významnou vilou je romantický objekt Herminy Ripkové v Pisárkách, postavený téměř o sto let později. Chleboradova vila ve Veveří čerpá inspiraci z antické architektury. Nejznámější éra brněnských vil nastala v meziválečném období, kdy vznikla funkcionalistická osada Nový dům v Žabovřeskách a další vilové soubory v Masarykově čtvrti, Černých Polích a Králově Poli. Nové architektonické počiny v brněnské vilové architektuře jsou součástí rozšířeného vydání, které také reflektuje změny v péči o historické památky jako Jurkovičova vila či vila Tugendhat. Závěrečná kapitola slouží jako miniprůvodce s mapami a seznamem vil podle brněnských čtvrtí, což usnadňuje čtenářům procházky městem a ukazuje na úspěšnost této služby v minulosti.

Osada Háj u Mohelnice leží v lužní krajině, kterou meandruje řeka Morava a kde stával od středověku mlýn. Dnes je proslulá především díky dvěma kulturním památkám, vodní elektrárně a vile. Podle návrhu architektů Bohuslava Fuchse (1895–1972) a Josefa Štěpánka (1889–1964) si je nechali v letech 1920-1924 postavit Ellen, Karel a Radomír Plhákovi. Jak u elektrárny, tak u vily se oba umělci - každý přitom jinak - pokusili ztvárnit architektonickými prostředky ovidiovské motivy transformace, proměny. V prvním případě proměnu vodní energie v elektrickou, u vily zase proces předávání životadárné energie čerpané z matky země, která napájí a spíná celou stavbu včetně jejích obyvatel. U obou budov architekti zcela osobitě reagovali na podněty českého kubismu s jeho snahou rozhýbat hmotu, rondokubismu s dekorativními sklony, stejně jako německého expresionismu s jeho dynamickými, skulpturálními či přímo organickými tendencemi. Kniha o vile a elektrárně však také připomíná dramatické osudy členů Plhákovy rodiny ve 20. století.

Příběhy o architektuře let 1750 - 1918 na Moravě a ve Slezsku. Knihy byla oceněna jako absolutně nejlepší titul vydaný v roce 2002 cenou Magnesia Litera.

Průvodce po moderní architektuře Moravy a Slezska mapuje dědictví stavební kultury 20. století od secese a rané moderny přes funkcionalismus a meziválečnou avantgardu až po nejvýznamnější stavby druhé poloviny století včetně oživení architektonické tvorby po roce 1990.