Tomáš Petráček Books

Historie jako zdroj porozumění naší současné situaci. Kniha rozhovorů se známým historikem, teologem a katolickým knězem Tomášem Petráčkem propojuje řadu světů. Petráčkovy úvahy o dějinách a dějinnosti se proplétají s jeho reflexí současného křesťanství a katolické církve, stejně jako celé společnosti.

Publikace přináší zamyšlení nad životem a činy patnácti starozákonních postav, které jsou určitými předobrazy Krista. Některé úvahy se týkají tradičních postav (Abrahám, Samson, David atd.), jiné si všímají neobvyklých osudů postav méně známých (Abigail, Tobiáš, Levitova žena atd.). Autor tak čtenářům pomáhá najít cestu k pokladům ukrytým na stránkách Starého zákona.

Život a dílo Vincenta Zapletala OP (1867-1938). P. Vincent Zapletal OP (1867-1938), jeden z prvních absolventů Biblické školy v Jeruzalémě, se právem řadí mezi nejvýznamnější průkopníky moderní, vědecké katolické biblistiky. Jeho pohnuté životní osudy ilustrují proměny katolické církve a celé společnosti na přelomu 19. a 20. století.

Kniha Tomáše Petráčka představuje jedinečný pokus o nový vhled do sociálních dějin české společnosti 10–12. století. Autor na základě dochovaných pramenů zkoumá problematiku proměn osobní svobody venkovského obyvatelstva, nově analyzuje roli nevolnictví a otroctví v raně přemyslovských Čechách či proměny vlastnictví půdy a majetku a dispozice s nimi. Spolu s tím originálním způsobem analyzuje vznik knížecích a církevních velkostatků, rozvoj hradské správy či vliv služebné organizace na rozvoj osobní svobody původně závislých řemeslníků. Provokativní závěry, k nimž autorův výzkum dospěl, tak vrhají na nejstarší české dějiny zcela nové světlo.

Životopis zakladatele moderní katolické biblistiky M.-J. Lagrange (1855-1938), muže, kterému se za cenu osobního heroického nasazení podařilo smířit vědu s biblickým poselstvím. Doplněno překlady základních textů (Prameny Pentateuchu, Historická metoda).

Kniha nastiňuje několik klíčových témat pro porozumění současné pozici, postojům a konfliktům katolické církve v globálním a českém kontextu. Církev si v druhé polovině 19. století konstruovala novou institucionální podobu a identitu a tento proces ji vrhá do stále nových konfliktů se společností a kulturou moderní éry. Těžištěm knihy je otázka hodnot, na kterou se církev v (post)moderní době velmi upnula. Podrobněji analyzuje tři zásadní výzvy: otázku těla a tělesnosti, kněžství a synodalitu, které souvisejí s otázkou moci. Detailní vhled nabízí i do vývoje papežství v 21. století a do proměn české církve po roce 1989. Nakonec jsou pojednány hlavní výzvy pro budoucí vývoj církve a její působení v kontextu rozdělené společnosti, včetně varianty postinstitucionálního křesťanství.

Při výročí uzavření Druhého vatikánského koncilu se specialista na církevní, kulturní a sociální dějiny zamýšlí nad řadou otázek, včetně té základní, jaké je místo koncilu v dějinách církve a západní společnosti druhého milénia. Jak je to s otázkou změny, vývoje, kontinuity a diskontinuity v dějinách církve? Opravdu byl koncil „jenom“ pastorální, nikoliv doktrinální? Co znamenal program hermeneutiky kontinuity a reforma reformy přelomu první a druhé dekády třetího tisíciletí? Kdo, proč a jak připravil a uskutečnil koncil? Jak je to doopravdy s „problematickým“ učením koncilu, například náboženskou svobodou? A kde ve všech těch často velmi lidsky vedených zápasech a sporech hledat vanutí a řízení Ducha a je v možnostech historické vědy se o to pokusit? Jaká jsou měřítka a znamení „úspěšnosti“ církve či „zdravého vývoje“ a může i velká a stabilní církev odumřít a zaniknout? Diskuze o koncilu nabízí možnost dotknout se řady zásadních životních otázek existence církevního společenství a antropologicky univerzálních problémů náboženského života vůbec s přesahy do mnoha dalších disciplín a oborů.