Taky vás někdy napadlo, že máme mezi kategoriemi “domov” a “zahraničí” ještě Slovensko? Nejen srdeční záležitost, okouzlení Tatrami, přírodou a srdečnými lidmi, ale i prostor pro sebereflexi a inspiraci? Pak by vás mohla zaujmout tato kniha se 100 černobílými obrázky. Dalších 401 barevných fotografií seřazených podle knihy do sedmnácti kapitol najdete na webu autora.
Před více než deseti lety našel Libor Michalec na půdě dědečkova domu bednu s „pokladem“ – dopisy z první světové války. Posílal je praděda František Michalec své ženě Anně v letech 1914–1918 téměř denně. František Michalec velel zásobovacímu oddílu a bojů se přímo nezúčastnil. O to zajímavější jsou jeho postřehy z týla. Kvůli cenzuře nazývá palbu dělostřelectva „muzikou“, píše, jak připravit koně na veterinární prohlídku, jak se chovat při setkání s vlky nebo o schopnostech kuchařů. Popisuje válečné Vánoce i dvě manželčiny návštěvy za frontovou linií. „Svou“ válku také fotografoval. Na snímcích defilují zásobovací kolony v krkolomných kopcích, koně, civilní obyvatelstvo a vojáci – jak se holí, vaří v polní kuchyni nebo koupou v řece Sávě. Výběr z korespondence a fotografií doplnil Libor Michalec vlastními postřehy z putování v pradědových stopách a obohatil připomínkou některých ikonických momentů první světové války.
Byl jedním z nejlepších reportérů prvního českého luxusního magazínu o cestování, vzniklého po sametové revoluci z nadšení pár kamarádů. Navštívil přes čtyřicet zemí světa, oženil se se svou studentskou láskou, zrekonstruoval rodinný dům, stal se zástupcem šéfredaktora i otcem dvou dcer. Pak přišel pád. Měl podobu schizofrenie – Sametového Heroda škrtícího plyšovou prackou a nemilosrdně ničícího identitu, sny, plány a naděje. Dva pokusy o sebevraždu, ztrátu prestižní práce i kus sebe samého, pochyby o smyslu existence, zápas o udržení důstojnosti a rodiny, život na sinusoidě euforických vrcholků a propadů do nejhlubší deprese popisuje Libor Michalec s mrazivou věcností a bolestnou upřímností jazykem hovorovým a nic nezastírajícím. Syrovost výpovědi vybízí ke srovnání s hollywoodským zpracováním příběhu loni zesnulého amerického matematika Johna Forbese Nashe mladšího, držitele Nobelovy ceny za přínos k teorii her, rovněž bojujícího se schizofrenií (film o jeho osudu se jmenuje Čistá duše). Konfrontace s hýřivým bohatstvím autorova vnitřního světa a originalitou jeho myšlenek jako produktů chorého – podle našich měřítek – mozku pak může zvlášť kreativně založeného čtenáře upomenout na výrok z Matoušova evangelia: Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské.
Kniha přibližuje čtenářům známé osobnosti, jejich názory a postoje k různým věcem formou rozhovorů. Rozhovory českého novináře se známými osobnostmi, s herci, spisovateli a skladateli, např. s Jiřím Bartoškou, Gabrielou Deméterovou, Ludvíkem Vaculíkem aj. Ti ve svých odpovědích prozrazují své životní postoje, co mají rádi či neradi, dále jaký mají vztah ke své rodině, práci, koníčkům a zálibám apod.
Vraždy, které vzbuzují hrůzu a zděšení, páchají většinou zločinci, kteří své bestiální znamení nemají bohužel vypálené na čele. Kriminální příběhy o zabijácích ukazují, že se jim dařilo překvapit svou oběť a unikat spravedlnosti hlavně díky tomu, že vypadali normálně.
Výběr fotografií publikovaných během šestileté existence časopisu Koktejl.
Částečně autobiografický příběh mladého reportéra z atraktivního novinářského prostředí. Martin a Jan jsou kamarádi z vojny. Jan se chce věnovat novinářství a začít u regionálního tisku a Martin, rodák z Ústí nad Labem mu poskytne byt. Jan se přes případy současné kriminality vypracuje, stává se mediální hvězdou a zakládá vlastní časopis Globus, kam k němu přechází i Martin. Nedořešené případy z éry v předchozích novinách, ne zcela čisté kontakty s podsvětím a především nenávist některých mocných - to vše se obrací proti Janovi a způsobí vytunelování Globusu. Majitel časopisu se zhroutí a nastupuje Martin, aby bývalému kamarádovi pomohl a očistil ho.
