Petr Freiwillig Books

Čtvrtý díl unikátní výpravné knižní série o Jizerských horách přináší nový pohled na historii a kulturu regionu. Po třech přírodovědných svazcích se zaměřuje na osídlení, které začalo až ve 13. století, a přitom odhaluje prehistorické archeologické lokality, jako jsou Hruškové skály a neolitický těžební areál v Jistebsku. Kniha se zabývá středověkou kolonizací a hrady Frýdlant, Grabštejn a dalšími, přičemž popisuje i husitské výpady a jejich vliv na Slezsko. Dále se věnuje prolínání gotiky a renesance, reprezentované například libereckou zámeckou kaplí a redernským mauzoleem. Třicetiletá válka a rekatolizace přinesly regionu těžké časy, což vedlo k nespokojenosti a rebelii vedené Ondřejem Stelzigem. Kniha zkoumá příčiny neklidu v Jizerských horách a popisuje zotavení společnosti na počátku 18. století, kdy baroko přineslo nové církevní komplexy. Rozvoj textilního průmyslu se stal klíčovým pro hospodářství, přičemž Liberec se stal významným centrem. Kniha také reflektuje konflikty mezi cechy a manufakturními podnikateli na konci 18. století. Závěrečná kapitola se zaměřuje na vojenské operace v regionu během napoleonských válek. Důraz na širší historické souvislosti poskytuje čtenářům nový pohled na dějiny, podpořený více než tisícem reprodukcí historických památek a dobových dokumentů.

Publikace je výsledkem několikaletého výzkumu v archivech a v terénu. Vůbec poprvé přináší a vyhodnocuje řadu informací týkajících se předprůmyslové a průmyslové výroby na Frýdlantsku. Věnuje se nejen výrobním stavbám – mlýnům, pilám, cihelnám nebo textilkám, ale také vývoji osídlení, proměnám krajiny a hospodářským vztahům. Zvláštní pozornost věnuje konceptu protoindustrializace a jeho použitelnosti na frýdlantské panství. Kniha je opatřena bohatým obrazovým doprovodem v podobě historických stavebních plánů a map, dobových a současných fotografií, grafů a schémat. Patnáct staveb představujících různé typologické skupiny je podrobně představeno ve vedlejších textech. Kniha vychází z disertační práce autora obhájené na katedře architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Dopravní stavby a objekty, cihlářství a cihelny, zámecký pivovar Autor čtenářům předkládá výsledky archivního a terénního průzkumu historických technických objektů ve Frýdlantském výběžku, které shromažďoval několik let. V kapitole o dopravních stavbách přibližuje historii starých obchodních cest, nejstarších silnic, stavbu železnic, mostů a tunelů. Zabývá se také budovami, které dodnes stojí na tamních nádražích. Velká část práce je věnována kdysi hojně rozšířeným cihelnám. Těch na Frýdlantsku v závěru 19. století existovalo několik desítek. Vedle konkrétních staveb jsou podrobně popsány tehdejší postupy výroby cihel, střešních tašek a dalšího cihlářského zboží. K dějinám Frýdlantska po staletí patřilo také vaření piva. Proto se autor věnuje i zámeckému pivovaru a sladovně ve Frýdlantu. Kromě poznatků o jejich pozoruhodném stavebním vývoji se čtenář dozví mnohé o technologii výroby piva. Texty doprovází bohatý obrazový materiál s mnoha dosud nepublikovanými historickými snímky a unikátními stavební plány.

Obnova památek meziválečné vilové architektury má svá mnohá specifika. Jakkoliv pro ni v obecné rovině platí stejná pravidla jako pro jiné segmenty památkového fondu, je třeba právě specifické požadavky zohlednit při aplikaci stávajících metodických postupů. Hlavním cílem této metodické publikace je uvedení do problematiky vilové architektury 20. a 30. let 20. století, zamyšlení nad specifiky této architektury a jejich zohlednění při konkrétních procesech památkové obnovy. Metodika dává konkrétní návod pro stanovení kulturních hodnot, které je třeba chránit, popisuje prostředky památkové obnovy a věnuje se celému jejímu procesu od předprojektové přípravy až po limity při využívání. Interpretační přínos této publikace k tematice meziválečné vilové architektury je obohacen o popis příkladů dobré praxe z nedávné obnovy šesti konkrétních staveb. Tato metodika najde uplatnění při procesu plánování a realizace obnovy památek vilové architektury 20. a 30. let 20. století. Poslouží památkářům Národního památkového ústavu, obcí s rozšířenou působností i krajských úřadů. Stejně dobře ale může pomoci také vlastníkům a správcům meziválečných vil, a to bez ohledu na skutečnost, zda jimi spravované stavby byly prohlášeny kulturními památkami. Užitečné informace mohou v publikaci najít také projektanti a dodavatelé stavebních prací.