Svět hloupne!
- 256 pages
- 9 hours of reading
Další publikace české kinantropoložky, filosofky a profesorky působící na českých vysokých školách.







Další publikace české kinantropoložky, filosofky a profesorky působící na českých vysokých školách.
Zbierka krátkych filozofických esejí, epigramov a mystickej lyriky. KNIŽNÝ UNIKÁT Pevnú väzbu knihy s purpurovým textilným povrchom a ražbou zahaľuje tmavomodrý prebal s výrezom, ktorý umožňuje vidieť maľbu vsadenú do obalu. Purpur je súzvukom textov dvoch autorov. Jedným z nich je významná mysliteľka z Čiech, profesorka filozofie Anna Hogenová. Kniha je ilustrovaná farebnými akvarelovými maľbami umelca a filozofa Tibora Eliota Rostasa. PURPUR „Purpur je stav. Stav nanajvýš povznášajúcej blaženosti. Snúbi sa s prapočiatkom a nanebovstúpením duší našich. Purpur tmavý, fialovou čerňou pretkaný je svetom, čo zjavuje sa na viečkach očí zahĺbených do trbletu plnosti prázdnoty."
Kniha Tělo a čas vznikla jako výstup grantu GAUK na PedF UK a představuje nový typ filosofické publikace, která čtenáře uvádí do problematiky času a filosofie těla. Nejde o encyklopedický výčet myšlenek různých filosofů, ale o podněcování čtenářova vlastního prožitku a fenomenalizaci obsažených idejí. Recenzenti ocenili originálnost a inspirativnost díla, které přináší nové pohledy na témata těla, tělesnosti, času a prostoru. Dle Oborného kniha prolíná tradiční antropologické, kineziologické a kosmologické problémy se současným poznáním. Hurych dodává, že publikace je hodnotným příspěvkem k diskusi o časovosti a tělesnosti, a díky své interdisciplinárnosti nabízí nový pohled na propojení těchto dvou oblastí. Text, i když náročný, poskytuje cenné poznatky a inspiraci pro další studium. Autoři věnovali knize velkou pečlivost, aby byla srozumitelná a podnítila zájem o danou problematiku. Doufají, že čtení bude pro každého potěšením.
Nejnovější dílo české filosofky a fenomenoložky o technologickém pokroku, víře v pokrok, odcizenosti a korektním myšlení.
Kniha zkoumá ontologické a gnozeologické předpoklady k fenomému zdraví a fenoménu těla, a to z hlediska fenomenologického - na základě myšlení Edmunda Husserla, Martina Heideggera, M. Merleau-Pontyho, Jana Patočky a dalších myslitelů.
Filosofický rozhovor s fenomenology, mezi které patří Edmund Husserl, Jan Patočka, Martin Heidegger a další.
Rozhovor publicistky a spisovatelky Báry Nesvadbové s profesorkou Annou Hogenovou, filozofkou a fenomenoložkou. Dvě ženy si povídají o podstatě ženství, roli žen v dnešní společnosti, o tom, jak těžké je prosadit se jako žena v mužském světě a skloubit přitom rodinu s kariérou, o současné rodině, o lásce i zrádné kráse. Nezůstávají ale jen u takzvaně ženských témat, jejich rozhovor přesahuje do filozofie, mluví o současném světě a jeho nejistotách, odpovědnosti, o tom, jak svět proměnila pandemie covidu-19, ale i o nemocích a o tom, jak těžké je naučit se sebelásce. Rozhovor, kde na každou otázku existuje odpověď, ale jehož otázky i odpovědi nutí čtenáře přemýšlet a vyvolávají v nich další otázky, na ty už si ale musí každý odpovědět sám.
Dnešní svět je planetární, zodpovědnost za něj musí být také planetární, jde o zodpovědnost za celek, který nemá přesné ohraničení, tj. margo. Celky takového druhu se ukazují jen z napětí bytostného tázání,v tomto napětí se tyto vhledy rodí, nikoliv konstruují. Současní vládci světa jsou spíše konstruktéři, než lidé, kteří mají vhled do celku bez marga. To ukázala nejlépe koronavirová krize, jak málo lidí pochopilo podstatu této krize z hlediska zodpovědnosti za celek.