Alena Křížová Book order (chronological)

Kniha mapuje historii fenoménu zvaného Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV a Ú'LUV) v Čechách, na Moravě a na Slovensku v letech 1945 - 1989. Podílelo se na ní 28 autorů z obou států.

V evropském prostředí se šperk stal nezbytnou součástí aristokratického i měšťanského odívání a lze předpokládat, že touha po ozvláštnění vzhledu pronikala i do nižších společenských vrstev. Absence písemných, obrazových i hmotných pramenů ke starším obdobím nám však nedovoluje rekonstruovat souvislý vývoj odívání a zdobení venkovského obyvatelstva, sledovat jej můžeme teprve od druhé poloviny 18. století. Podobné jednoduché ozdoby byly dílem krejčích, kovářů, klempířů i pastýřů a byly určeny pro místní komunitu, takže měly charakter skutečného lidového šperku. Další doplňky a šperky se však nakupovaly na jarmarcích a poutích, případně od podomních obchodníků nabízejících galanterní zboží, později i v městských krámech. Tyto výrobky zahrnujeme do kategorie zlidovělého umění, tovární produkce pak vykazuje charakter produktů masové kultury, která má shodné rysy v městském i venkovském prostředí.

Integrální součástí kulturního dědictví středoevropských národů se staly jevy tradiční lidové kultury. Na Národopisné výstavě českoslovanské (1895) byly položeny základy jevu označeného jako folklorismus, dále rozvíjeného a zapojovaného do společenského a kulturního života. Ve 20. století se v důsledku politického vývoje v Československu přístup k lidové kultuře měnil a česká společnosti k němu zaujímala různé, často ambivalentní postoje. Publikace provádí analýzu různých forem využívání (a zneužívání) lidové kultury od doby konce 19. století po současnost, a to ve sféře folklorní (scénický folklorismus), v oblasti lidové umělecké výroby (svéráz, ULUV) a v souvislosti se stavebními projevy zahrnujícími zejména lidovou architekturu a její ochranu a revitalizaci.

Šperk od antiky po současnost. Kniha z edice Dějiny odívání.

"Věříte, že nic se neděje nahodilou náhodou? Věříte, že vše svůj smysl má? Že si vše přitahujeme sami do svých životů, do své reality, že si vše vytváříme sami? Pak ProČtěte si úvahy, jež jsou v této knize obsaženy a které si Vaši pozornost přitáhly."

Ikonografické prameny do roku 1850 Publikace by měla nabídnoutpotřebný materiál k poznání historické podoby lidového oděvu a jeho komparativnímu studiu, což jistě ocení domácí a vzhledem k anglickému překladu i zahraniční badatelé. - Přehled bádání o okonografických pramenech lidového oděvu na Moravě a ve Slezsku - Obrazové prameny k lidovému oděvu na Moravě a ve Slezsku a jejich autoři - katalog vyobrazení

Ikonografické doklady tvoří integrální součást pramenné základny řady společenskovědních oborů. Pro studium tradiční kultury ve středověku a raném novověku jsou zvláště významné, neboť etnologie pracuje s písemnými prameny a hmotnými doklady pocházejícími až z 18. a 19. století. Z obrazových zdrojů získává informace především o hmotné kultuře: stavitelství, zemědělství, řemeslech, oděvu a zdobení, které napomáhají k utváření představy o genezi mnoha jevů známých až z nové doby. I k těmto cenným pramenům je však třeba přistupovat kriticky a posuzovat jejich informační hodnotu v širších souvislostech.

Publikace se zaměřuje na archaické jevy lidové kultury na Moravě, jejichž počátky lze odhalit už ve středověku. Ve stavitelství byla zachována starobylá dispozice domu a použití primitivních stavebních technologií, pro výrobu předmětů každodenní potřeby se využívaly přírodní suroviny, v odívání se uchovaly až do nedávné doby funkční oděvní součástky jednoduchého střihu. Ve zvykosloví a lidové religiozitě lze vysledovat předkřesťanské prvky, které byly překrývány novějšími náboženskými idejemi. Specifické geografické podmínky, historický vývoj a kolonizace cizími etniky, které determinovaly obchodní i kulturní kontakty se sousedními regiony, minimalizovaly vliv měst a působení internacionálních uměleckých slohů, způsobily zakonzervování některých jevů, jež jsou předmětem studia etnologie ve spolupráci s dalšími příbuznými obory.