Kniha se zaměřuje na otázky, které před více než půl stoletím formuloval Ralf Dahrendorf, a to zejména na zjednodušené představy o člověku v sociálních vědách. Dahrendorf spojil tuto představu se sociální rolí, kterou kritizoval. V první kapitole autoři sledují proměny myšlení o jedinci v sociologii od jejích počátků, přičemž se věnují významným postavám 19. a 20. století a ukazují napětí mezi svobodou a determinovaností. Druhá kapitola se zaměřuje na Talcotta Parsonse, který rozvinul teoretické otázky aktéra a sociálních rolí. Třetí kapitola představuje současnou analytickou sociologii jako alternativu k Parsonsovu přístupu. Čtvrtá kapitola se vrací k pojmu sociální role a zkoumá jeho historický kontext a teoretické koncepce, přičemž ukazuje, že návrat k tomuto pojmu může být užitečný pro řešení protikladu mezi individualismem a holismem. Poslední kapitola se věnuje vztahu jedince a společnosti, přičemž kriticky zkoumá koncepci P. L. Bergera a T. Luckmanna. J. Šubrt zde navrhuje novou koncepci aktéra, inspirovanou Durkheimem a Parsonsem. Kniha klade otázky o tom, co znamená „homo sociologicus“ a zda současná sociologie dokáže adekvátně zachytit lidské jednání a vztah jedince a společnosti.
Marek Německý Book order (chronological)


Co drží společnost pohromadě?
- 198 pages
- 7 hours of reading
V současném sociálněvědním diskursu nepatří otázky společenské integrace a sociálního řádu obecně k výrazně akcentovaným tématům. Důraz se klade na výzkum spíše dílčích segmentů společnosti, přičemž jsou její problémy pojednávány pouze fragmentárním způsobem. Kniha Marka Německého se pokouší překročit tyto rámce a pokládá si otázku: "Jakou povahu má společnost jako taková a co ji drží pohromadě?" Odpověď hledá s použitím teoretického aparátu Talcotta Parsonse, konkrétně jeho pojmu "societální komunity". Koncept je v knize vysvětlen a zasazen do kontextu obecných teorií sociálního řádu a sociálního jednání. K dalšímu hlubšímu rozpracování tohoto konceptu autor využívá teoretického instrumentária autorů, jako jsou Jeffrey Alexander, Richard Münch, ale také David Lockwood, Stein Rokkan, John Rawls a další. Výsledkem je pokus o obohacení pojmu societální komunity o aspekty právního řádu, popis role konfliktů a integrační funkce politické kultury v liberálně demokratické společnosti.