Život a doba knížete Boleslava I.
Celá staletí naši historici nebyli schopni opustit křesťanskými legendami ovlivněný názor na nejstarší dějiny naší země, zejména na osobu knížete Boleslava I. zvaného ukrutný. Práce Michala Lutovského, fundovaného českého archeologa, bezesporu tato vžitá tabu prolamuje. Předností knihy je mimořádná čtivost při zachování historických a archeologických fakt.
Práce představuje na 250 pravěkých až raně středověkých opevněných míst hradišť známých z území Čech. V rámci jednotlivých hesel je věnována pozornost popisu terénního umístění i dodnes viditelných pozůstatků fortifikací, u nalezišť archeologicky zkoumaných jsou do textu zahrnuty i výsledky terénních výzkumů. Výkladovým heslům o jednotlivých lokalitách předcházejí kapitoly přibližující způsob stavby pravěkých opevňovacích systémů, vývoj vzhledu fortifikací, ale i dějiny archeologického výzkumu hradišť. Text ilustruje na 350 obrázků: plány hradišť, rekonstrukce opevnění, významné nálezy, letecké záběry.
Kolektiv předních archeologů přináší ve velkoformátové knize ucelený přehled pravěkých a raně historických dějin Prahy od starší doby kamenné po vznik českého státu v 10. století. Jednotlivé kapitoly popisují osídlení na území dnešní Velké Prahy v základních etapách dávných lidských dějin, zasazují nálezy do souvislostí pravěkého vývoje celých Čech. Zároveň přinášejí i kompletní soupis pražských archeologických nalezišť každého období s lokalizací v dnešní uliční síti a s popisem situací a uvedením nálezů. Úvodní studie se zabývají přírodními podmínkami (Václav Cílek) a dějinami pražské archeologie. Knihu doprovází na 1 200 ilustrací.
Sonda do života a smrti dávných Slovanů Autor poutavým způsobem líčí archeologický průzkum některých slovanských mohyl v jižních Čechách, zejména u Kožlí na Písecku.
Kniha je věnována jednomu z nejbohatších a nejpozoruhodnějších hrobových nálezů české archeologie - hrobu knížete z 9. století, který byl objeven v roce 1864 v cihelně u Kolína. Závěrečná část knihy pojednává o "hrobech králů" - nejslavnějších velmožských hrobech raně středověké Evropy.
Unikátní Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách – kniha shrnující více než pětitisíciletý (!) fenomén hradišť na našem území.
Druhý svazek volné trilogie mapuje léta krize a obnovy přemyslovského státu od dob panování Boleslava II. až po až po sesazení knížete Jaromíra (9721012). Také tentokrát nás autor zasvěceně provede po desítkách historických míst v Čechách, na Moravě, ale i za hranicemi, ať již to budou hradiště, dvorce, kláštery či bojiště spojené s postavami Přemyslovců. Popis lokality je vždy zasazen do poznatků archeologie i historických pramenů, ale i do dnešní podoby místa včetně přístupu po turistických trasách. Text doprovází ilustrační i faktografická obrazová dokumentace.
Monografie se zabývá místy posledního odpočinku českých panovníků a prezidentů; není jen průvodcem po knížecích a královských pohřebištích, zprácovává i téma pohřební výbavy a rituálů panovnických pohřbů. Roli hlavního pohřebiště českých panovnických osobností hrál Pražský hrad s chrámem sv. Víta, v případě habsburské dynastie rodová hrobka při kapucínském klášteře v blízkosti vídeňského Hofburgu. Těmto ústředním místům věnuje publikace zaslouženou pozornost. Tradice pohřbívání panovníků na Pražském hradě však byla v průběhu staletí několikrát přerušena a čtenář se tak může seznámit i s dalšími lokalitami, kde spočinuly ostatky předních mužů a žen českého království (např. Vyšehrad, klášter sv. Anežky, klášter na Zbraslavi). Osudy tělesných pozůstatků českých knížat, králů a prezidentů byly často komplikované (přestavby kostelů a hrobek, snaha o přemístění na důstojnější místo, v novější době archeologické průzkumy); rovněž tyto peripetie publikace sleduje. Dostatek prostoru autoři věnovali i hrobové výbavě, zejména pohřebním insigniím a textiliím. Závěrečná kapitola přibližuje okázalé obřady panovnických pohřbů - zde nechávají autoři promlouvat především historické prameny.
První část knihy vypráví o pramenech archeologického poznání, jejich charakteru, podobě i třídění. Druhý oddíl je komentovanou archeologickou topografií, průvodcem po raně středověkých jižních Čechách s jejich hradišti, mohylovými pohřebišti, ale i dalšími nalezišti. Třetí část tvoří historicko-archeologické vyprávění zasazující jihočeský raný středověk do souvislejších i širších úvah. Na závěr je připojen stručný katalog raně středověkých nalezišť.
Kniha našich dvou předních znalců slovanského období je monumentální archeologickou syntézou celého raně středověkého období od příchodu Slovanů v polovině 6. století až na práh vrcholného středověku. Poprvé v takové šíři jsou představeny především hmotné prameny našich dějin v klíčové etapě jejich vývoje, pozornost je však věnována i některým dalším tématům (společnost, náboženství atd.). Nedílnou součástí knihy je rozsáhlá obrazová dokumentace.
