Exploring the evolution of human language amidst globalization, Jan Blommaert examines how cultural and social dynamics influence communication. He delves into the impact of technology, migration, and the interconnectedness of societies, highlighting the shifting linguistic landscape and its implications for identity and interaction in a rapidly changing world.
The authors draw on their experiences in explaining the complexities of ethnographic fieldwork as a knowledge trajectory. They do so in an accessible way that makes these complexities easier to understand and to handle. The 2nd edition of this bestselling book updates the 1st edition and includes a new postscript on ethnography in an online world.
Organized thematically, this introduction outlines the basic principles and moves on to examine the methods and theory of CDA (critical discourse analysis). Topics covered include text and context, language and inequality, choice and determination, history and process, ideology and identity. Jan Blommaert focuses on how language can offer a crucial understanding of wider aspects of power relations, arguing that CDA should specifically analyze the effects of power.
Řada míst na světě dnes díky zvýšené fluktuaci osob a rozvoji telekomunikace prochází zásadními proměnami, které výrazně diverzifikují tyto lokality co do přítomnosti různých jazyků a kultur. Kniha Jana Blommaerta, jednoho z nejinspirativnějších sociolingvistů současnosti, prezentuje teorii sociolingvistiky globalizace v nápaditém propojení s koncepty sémiotiky, analýzy diskurzu, migračních studií a etnografie. Zejména etnografie, charakteristická snahou adekvátně postihnout sociální a kulturní komplexitu zkoumaných lokalit v jejich historické hloubce, není pro výzkum jazyka a komunikace u nás zatím příliš rozvinuta. Totéž platí o využití poznatků o nápisech a znacích ve fyzickém prostoru neboli jazykové krajině k identifikaci společenských a kulturních změn. Etnografický přístup k jazykové krajině, názorně aplikovaný v analýze jedné antverpské čtvrti, zaujme také ty, kdo přemýšlejí o aktuálních proměnách městského veřejného prostoru. Vzhledem ke své interdisciplinaritě kniha osloví badatelky a badatele z oblasti lingvistiky, etnologie, antropologie, sémiotiky, sociologie, sociální geografie i urbánních studií.