Střípky vzpomínek na starý Písek je kniha autorky Jaroslavy Pixové, ve které popisuje, jak vypadal život kulturní, společenský i obchodní od dob monarchie až do 80. let 20. století. Pamětníci tu vzpomínají na slavné podniky restaurační i cukrárenské, na korza, oblíbené obchody i tehdejší módu. Jsou to vzpomínky na běžný všední i sváteční den převážně v centru města, které bylo středem pozornosti všeho dění.
Publikace věnovaná tvrzím a drobným zámkům, které se nacházejí na Prachaticku a Strakonicku. Popisuje jejich historii i současnost, kdy se o tyto památky starají noví i staronoví majitelé.
Kniha navazuje na předchozí publikace autorky a čtenářům přibližuje další část řeky Otavy - tentokrát jde o dvacetikilometrový úsek od Smetiprachu na Zvíkov k soutoku Otavy s Vltavou. Vyprávění se zastavuje u sedmi mlýnů, několika samot, hospůdek a rekreačních objektů. Historické skutečnosti jsou tradičně doplněny vzpomínkami pamětníků a bohatou obrazovou přílohou.
Kniha pojednává o devíti historických objektech na Písecku: Drhovli, Brlohu, Čížové, Kožlí u Čížové, Vráži, Červeném Újezdci, Horosedlech, Sochovicích a Zalužanech od jejich nejstarší historie až po současnost.
Autorka se ve své knize opět zaměřuje na historii mlýnů, tentokrát prostřednictvím příběhů jednotlivých zajímavých mlýnů rozesetých po Strakonicku, Prachaticku, Písecku a Petrovicku u Sedlčan. Vyprávění začíná u unikátního středověkého mlýna v Hoslovicích a pokračuje do Čestic u Volyně, kde navštívíme Trojanův mlýn a sousední puchr na zpracování kamene, oba s fascinujícími životními příběhy. Cesta nás zavede k šumavským hvozdům a starobylé Dobrši, kde se nacházejí Strnadův a Pravdův mlýn, spojené s legendami o knížeti Oldřichovi a generálu Rudolfu Gajdovi. Pokračujeme na Šumavu do Kovářova mlýna ve Stachách, kde se setkáme s mnoha osobnostmi, a opustíme Prachaticko u Bělečského mlýna, který v minulosti nabízel hostinské služby. Dále se obracíme k severu, kde navštívíme Kabelíkův mlýn se sgrafity u Sedlice, pohádkový mlýn v Srlíně, renesanční kachlový mlýn v Prachově u Veselíčka, zpívající mlýn v Dolních Nerestcích a muzeum mlynářství v Božeticích. Pokračujeme do romantické krajiny Petrovicka, kde objevíme unikáty jako Křížkův mlýn, barokní Radášův mlýn u Týnčan a mlýn sekerníka Františka Mikyšky v Kojetíně. Celkem je jich šestnáct, a jejich jedinečné osudy činí tuto knihu opravdu výjimečnou.
Publikace pojednává o osudech devíti historických objektů – zámků v Česticích, Dobrši, Dubu u Prachatic, Tažovicích a tvrzích v Doubravici, Drslavicích, Kalenicích, Ohrazenicích a unikátního souboru tvrzí i zámku v Kestřanech. Jak již název napovídá, nejedná se o osudy pouze dávno minulé, ale především jde o 20. a 21. století. Všechny tyto objekty vlastní soukromí majitelé, kteří se je snaží znovu opravit a oživit a potýkají se s nemalými problémy. Autorka se snažíla blíže popsat poslední majitele před rokem 1948 a také srovnat jejich život na zámcích a tvrzích s tím současným.
Vzpomínky Jaroslava Knotka, narozeného v roce 1901 v Táboře, později vyučeného mlynáře, jenž zbytek života strávil ve čtyřech píseckých mlýnech. Prostřednictvím jeho autentických vzpomínek čtenářům před očima vyvstane starý Tábor i s jeho uličkami, život chudé rodiny, klukovské hrátky, pestré učitelské nátury i tvrdá léta v učení. Jeho zážitky ze čtyř píseckých mlýnů jsou pak neméně zajímavé.
Putimská autorka se ve své další populárně-naučné knize tentokrát věnuje Václavskému předměstí, patrně nejstarší části historického města Písek. V obsáhlé topografické části eviduje jednotlivá čísla popisná a jejich historii, a to včetně již zaniklých objektů - mlýnu a papírny. Další části jsou věnovány kostelu, veřejné plovárně, převoznictví, restauračním zařízením, živnostenským provozovnám, lesnické škole a sportovnímu hřišti. Jako vždy je kniha protkána množstvím poutavých příběhů a vyprávění pamětníků a doplněna desítkami dobových fotografií.
Po úspěšné trilogii o historii mlýnů na řece Blanici se autorka Jaroslava Pixová vypravila ke břehům Zlatého potoka – nejdelšího přítoku Blanice. Na jeho toku dlouhém 35,5 kilometru objevila patnáct mlýnů. A tak vznikla kniha s názvem Mlýny na Zlatém potoce, v níž se mohou čtenáři dozvědět osudy a příběhy jednotlivých mlynářských rodin od nejstarší historie až do dnešních dnů. Jsou tu popisovány i vesničky, kterými Zlatý potok protéká, jejich zajímavosti, ale také události poválečných let v pohraničí. Autorka si odskočila i do Netolic do Kulišova mlýna, kde v 50. letech 20. století našlo práci i několik mlynářů od Zlatého potoka. Jaroslava Pixová čerpala z archivních materiálů, ale hlavně z vypravování pamětníků. Kniha je doplněna mnoha dobovými fotografiemi a na konci barevnou přílohou se snímky mlýnů ze současnosti a památkami lidové architektury v jednotlivých vesnicích.
Další kniha věnovaná mlýnům v jižních Čechách, tentokrát zaměřená na oblast řeky Otavy pod Vojníkovem a Vrcovicemi zvanou Cajska a také levý břeh pod Topělcem a Borečnicí. V publikaci je popsána historie pěti mlýnů, které tu stály: Panského, Herinkova, Topinkova, Tlučkova a Smetiprachu, samoty Kavkovny na pravém břehu, Hesounova přívozu a restaurace a přívozu Vrbů pod Borečnicí na protějším levém břehu. Kromě toho se kniha věnuje také rušnému životu chatařů, trempů, vodáků i Sokolů, kteří jezdívali do své ubytovny, ale také návštěvám letních hostů, z nichž mnozí bývali z řad umělců – herců, hudebníků i režisérů. Autorka čerpala především ze vzpomínek pamětníků, kniha je doplněna mnoha dobovými fotografiemi.
Kniha pojednává o Staré Portyči - zaniklé části města Písku, která byla demolována v souvislosti s regulací řeky Otavy ve městě. Naučné kapitoly jsou doplněny bohatou obrazovou přílohou a vzpomínkami pamětníků.
Kniha se věnuje 28 km dlouhému úseku středního toku řeky Otavy. Putování začíná ve Strakonicích, pokračuje vesnicemi Slaník, Štěkeň, Přeborovice, Sudoměř, Kestřany, Lhota u Kestřan, Zátaví a končí v královském městě Písku. Autoři popisují nejstarší osídlení kolem řeky, rýžování zlata, provoz voroplavby, ale také brody, přívozy a mosty. Dále jsou zde odhaleny osudy sedmnácti mlýnů, z nichž devět už zaniklo. Publikace tématicky navazuje na knihu Jiřího Fröhlicha Stará Otava mezi Pískem a Zvíkovem.
Poslední díl trilogie o toku řeky Blanice zachycuje nejdelší úsek až k šumavskému prameni. Kniha se opět zaměřuje především na mlýny a mlynáře, je doplněna bohatou obrazovou přílohou a vzpomínkami pamětníků.
Pokračování historického vyprávění o toku řeky Blanice, tentokrát v okolí města Vodňany. Naučné texty doplňuje bohatá obrazová příloha a vzpomínky pamětníků. Větší prostor je opět věnován mlýnům, mlynářům a regulaci řeky Blanice v uvedené lokalitě.
Kniha mapuje historii dolního toku řeky Blanice - od soutoku s Otavou proti proudu až po obec Milenovice. Naučné texty doplňuje bohatá obrazová příloha a vzpomínky pamtěníků. Větší prostor je věnován mlýnům a regulaci řeky Blanice.
