Dagmar Hájková Books

Neue Sichtweisen auf Kriegsgefangenschaft im Ersten Weltkrieg Wie ist es den Kriegsgefangenen des Ersten Weltkriegs im Habsburgerreich tatsächlich ergangen? Wie wurde und wird das Schicksal der Gefangenen in der Geschichtsschreibung beleuchtet? Der Band bündelt hierzu neue Forschungsergebnisse und setzte sich mit zentralen Fragen zur Thematik auseinander.Das Schicksal der Soldaten, die im Zuge des Ersten Weltkriegs von der k.u.k. Armee gefangengenommen wurden, spiegelt die Dramatik der letzten Lebensjahre des Habsburgerreichs auf vielfältige Art und Weise wider. Unterschiedliche Zuständigkeiten im Kriegsgefangenenwesen der Donaumonarchie führten zu einem Ringen um die Einhaltung völkerrechtlicher Verpflichtungen gegenüber den Feindsoldaten ebenso wie zu deren gnadenloser Ausbeutung. Zehntausende starben, Hunderttausende waren bis Kriegsende Teil eines verästelten Systems organisierter Zwangsarbeit. Bis heute wird das Los der Gefangenen in ihren Herkunftsländern oft wenig beachtet oder in nationale Narrative vom Ersten Weltkrieg eingepasst. Der Band beschäftigt sich mit den jeweiligen länderspezifischen Historiographien und untersucht darüber hinaus die Frage, welchen Prioritäten das Habsburgerreich in der Kriegsgefangenenbehandlung folgte. Aktuelle Untersuchungen verbinden sich vor diesem Hintergrund mit einer Neupositionierung der Thematik in der internationalen Kriegsgefangenenforschung.

Druhý svazek edice korespondence T. G. Masaryka s lidmi z Velké Británie zachycuje pouhý jeden rok (1916) v Masarykově životě, který trávil převážně v londýnském exilu. Jedná se o neobvyklou sondu do jeho života, která na základě soukromých dopisů zprostředkovává analýzu jeho politických, mediálních, akademických i osobních vazeb. V editovaném souboru lze sledovat mnoho rovin: prosazování programu rozpadu Rakouska-Uherska, postavení v krajanské komunitě, vztah k ostatním národnostním hnutím zasazujícím se o státní nezávislost, kooperaci s feministickými organizacemi aj. Dokumenty v neposlední řadě umožňují rekonstrukci Masarykova životního stylu i politických strategií. Jedná se o vzácně ucelený celek shromážděný z domácích a zahraničních archivů.

Podtitul: Češi v Americe za první světové války. Za první světové války se stal běžnou součástí slovníku krajanských komunit pojem naše česká věc. Zjednodušeně se tak nazýval program československého zahraničního odboje, jehož cílem byl rozpad Rakousko-Uherska a vznik nezávislého československého státu. Boj za českou věc se stal součástí diskursu českých krajanů o jejich vztahu k bývalé vlasti i o postavení v nové zemi a válečné konflagrace jim poskytla inspiratívní rámec pro řešení otázky vlastní identity.

Kniha První dámy představuje celkem dvanáct žen, výjimečných osobností české politiky, kultury, ekonomiky. V řadě případů zde poprvé otevřeně a upřímně hovoří o sobě, svých láskách, trápeních, strastech a radostech.

Přestože bylo první republice vyměřeno pouhých dvacet let života, je dnes vnímána jako významná etapa našich dějin, jako jakýsi jejich uzlový bod. Při mnoha příležitostech se na ni odkazuje jako na vzor. Jak ji však doopravdy známe? Reprezentativní publikace nabízí členěný pohled na meziválečné Československo, mapuje strukturu jeho společnosti, životní rytmy i proměny krajiny. Přitom ukazuje na místa a fenomény, o kterých stále víme velmi málo. Jaká tedy byla politika a společnost republiky, jež je označována za ostrov demokracie v moři autoritativních států? Kniha, na které se podílel mezinárodní kolektiv více než šedesáti autorů, ukazuje Republiku československou v její komplikované rozmanitosti.

Edice z velké části dosud nepublikovaných dopisů osvětluje vztahy filozofa a politika T. G. Masaryka se světem britského impéria. Anglosaská kultura a věda ho zajímaly už jako studenta. Postupně si v této oblasti vytvářel síť, především akademických a žurnalistických kontaktů. Zapojením do jihoslovanských afér let 1908–1910 si získal mezinárodní renomé a seznámil se s anglickým novinářem H. W. Steedem a skotským historikem R. W. Setonem-Watsonem. Právě oni posléze napomohli uskutečnění programu rozbití Rakouska-Uherska a ulehčili Masarykovi život za první světové války v londýnském exilu. Z korespondence se dále například dozvídáme, jak došlo k Masarykovu univerzitnímu angažmá na King’s College, o potížích s policií kvůli srbskému pasu či o poměrech v české krajanské komunitě.

: Korespondence Alice a Charlotty Masarykových 1915-1916 Korespondence matky a dcery z let 1915–1916, kdy byla Alice vězněna ve Vídni. K poprvé publikovanému souboru připojeny vzpomínky A. Masarykové Kriminál. Bohatá obrazová příloha, poznámkový aparát, jmenný rejstřík.

První světová válka na dlouhá léta rozdělila manžele Hanu a Edvarda Benešovy. Edvard Beneš po boku T. G. Masaryka a M. R. Štefánika se pozvolna dostával do vedení československého zahraničního odboje v Paříži a trpělivě získával pozice v akademickém, žurnalistickém, diplomatickém a politickém světě. Jeho žena Hana zůstala v Praze a byla zatčena v tzv. knoflíkové aféře na podzim 1915. Až do ledna 1917 byla vězněna ve Vídni a po svém propuštění žila převážně na českém venkově každodenní starostí o obživu. O svém životě za války sepsala krátké, ale zajímavé svědectví, které je kontrastním pandánem k poznámkám jejího manžela.

Autor přibližuje čtenáři životní osudy a umělecké úspěchy tří desítek známých herců, hereček a zpěváků. 1. vydání.

První republika přes své poměrně krátké trvání zanechala výraznou stopu v českém i slovenském prostředí mimo jiné i díky propracovanému systému slavení. Kniha popisuje vznik a fungování československého „státního kalendáře“ a jeho recepci v mnohonárodnostním státu. Reprezentovaly ho pravidelné oslavy narozenin prezidenta, Prvního máje, bitvy u Zborova, Jana Husa, svatých Cyrila a Metoděje, svatého Václava, a především den nezávislosti 28. října. Autoři se věnovali i menšinovým svátkům — německému 4. březnu, maďarskému 15. březnu a svátku svatého Štěpána. Kniha prostřednictvím studia svátkové praxe přináší specifický pohled do života v meziválečném Československu.