Doprovodná publikace ke stejnojmenné trvalé expozici v Husově domě v německé Kostnici. Publikace přináší katalogový přehled exponátů stejnojmenné stálé výstavy v Husově domě v německé Kostnici, která byla instalována k 600. výročí upálení Jana Husa, a v textové části se v rozšířené podobě věnuje tématům souvisejícím s vystavenými předměty. Texty jsou uspořádány do dvou tematických okruhů: Husův život a dílo a Husův odkaz a tradice. Knihu uzavírá krátká antologie teologických textů a dopisů Jana Husa.
Výběr nejslavnějších evropských rytířských legend je orámován a spojen vyprávěním o putování malého Karla IV. z Čech na francouzský královský dvůr.
Sedmiletý Václav, následník českého trůnu, vyráží na otcův příkaz do Paříže spolku s početnou suitou průvodců. Ti se ho již během cesty snaží vzdělávat a seznamovat s důležitými vlastnostmi a cnostmi, jaké by měl mít budoucí vladař. Jako dobrý vzor takových ctností jim poslouží slavné rytířské legendy. A tak si můžeme přečíst barvitá vyprávění o Artušovi, Beowulfovi, Siegfriedovi a Kriemhildě, o svatém Jiřím, patronu rytířů, svatém Martinovi, o Karlu Velikém a rytíři Rolandovi a samozřejmě i o patronu české země, svatém Václavu a jeho věrném rytíři Podivenovi.
Trešlovy vzpomínky na první světovou válku se od jiných legionářských pamětí odlišují uceleností příběhu a nevšední dramatičností jeho líčení. Autor přetvořil původní deníkové záznamy do podoby strhujícího vyprávění.
Text je doplněn vysvětlivkami zaměřenými na historické reálie a komentáři, které objasňují v širším kontextu a v souvislostech autorem prožívané události. Ve snaze přiblížit Trešlovy vzpomínky současnému publiku spojil historik Zdeněk Vybíral své síly s grafikem a ilustrátorem Václavem Šlajchem a kniha dostala i výtvarný doprovod v podobě podmanivých ilustrací, jež chtějí ještě zesílit působivost čtenářského zážitku.
Publikace obsahuje text, který je rozdělen do dvou hlavních částí: první přibližuje život a dílo Jana Husa a též místa, která hrála v jeho životě významnou roli; druhá část se nezabývá Husovým „druhým“ životem, nýbrž představuje jeho dochovaná vypodobnění od středověku až do 20. století. Velkým kladem publikace je její čtivost, text je psán srozumitelně, i když jsou přibližovány dobové filozofické koncepce a nejdůležitější teologické otázky.
Na samém rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny leží město s výrazně nečeským názvem Tábor. Další svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách tohoto jihočeského sídla, které je nejčastěji historiky spojováno s obdobím husitských válek, ale také například s úspěchy mladé Československé republiky ve druhém desetiletí 20. století. Tábor tak zůstává živým městem ale i svědkem staré i novější historie Čech. Průvodní text historika Zdeňka Vybírala doprovází téměř sto padesát unikátních fotografií ze sbírek Muzea Šechtl a Voseček.
Podtitul : krvavá porážka uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského v boji s Osmany 29. srpna 1526.
Bitva u Moháče má pro naše maďarské sousedy podobný význam jako v českém historickém povědomí Bílá hora. Moháč se však bezprostředně dotýká i našich dějin. Krvavá porážka armády českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského, kterou jí uštědřily síly osmanského sultána Süleymana I., uvolnila český trůn pro habsburskou dynastii. Zároveň předznamenala rozklad uherského státu a jeho rozdělení mezi Habsburky, Osmanskou říši a sedmihradská knížata. Do jaké míry je dnes možné rekonstruovat průběh moháčské bitvy? Proč Ludvíkovi velitelé riskovali útok proti početní převaze Osmanů? Musel král na útěku z bitevního pole zahynout? Jednoznačně odpovědět na tyto a četné další otázky i s použitím výsledků současné historické vědy a velkého množství dobových pramenů není snadné. Kniha je proto spíše pokusem vylíčit příběh moháčské tragédie, jak může být viděn z dnešního pohledu. I když se snad ještě objeví nová fakta či zapomenutá svědectví, Moháč zůstane připomínkou lidského utrpení, ale i nepěkným dokladem sobectví, závisti a chamtivosti. Naštěstí zbylo v tomto příběhu místo také pro hrdinství, lásku a obětavost.
Publikace se zaměřuje na vleklé zápolení mezi stavovstvím a monarchismem v české společnosti raného novověku, kde královská dynastie sdílela moc se zástupci stavovských korporací. Obě strany měly odlišné představy o podílu na politické moci, což vedlo k dlouhodobému konfliktu, vyvrcholivšímu ve stavovském povstání proti Habsburkům v roce 1618. Práce se snaží objasnit vnitřní příčiny konfliktu a podmínky jeho vývoje prostřednictvím analýzy komunikace mezi vládcem a poddanými, stejně jako uvnitř stavovské společnosti. Rozděluje se na dvě hlavní části: veřejnou a osobní rovinu politické komunikace. Veřejná rovina zahrnuje klíčové historické okamžiky, jako jsou královské korunovace a konflikty mezi stavy a panovníkem, přičemž zkoumá dlouhodobý vývoj politického myšlení privilegovaných vrstev. Osobní rovina se soustředí na vazby mezi účastníky komunikace, jako jsou příbuzenské, přátelské či klientelské, a ukazuje, jak aristokratické dvory vytvářely složité komunikační sítě. Práce kombinuje různé dobové prameny a zahrnuje seznam pramenů, odborné literatury, ilustrací, cizojazyčné shrnutí a rejstřík osobních jmen a zeměpisných názvů.
Publikace, kterou vydalo město Tábor, přináší kromě poutavého vyprávění o osobnosti Jana Žižky z Trocnova i množství unikátních fotografií z míst spjatých se životem tohoto legendárního bojovníka.
Kniha slouží jako doprovodná publikace k expozici Husité v Husitském muzeu v Táboře. První část, Slovem a obrazem, zahrnuje příspěvky osmi předních českých historiků, kteří se zabývají klíčovými tématy husitství a jejich historickým kontextem. Prameny revoluce osvětlují pozdně středověké poměry v českých zemích v evropském kontextu. Hledání správné cesty se zaměřuje na Husův pokus reformovat církev a na cesty jeho následovníků k jednotnému učení. V kapitole o bitevních polích se čtenář seznamuje s husitským válečnictvím. Tajemství vojevůdce poodhalují okolnosti života Jana Žižky, neporaženého husitského vojevůdce. Kapitola Země a král se věnuje událostem po husitských válkách a hledání mírového uspořádání. V části Ve znamení kalicha se zkoumá vývoj kališnictví a jeho spojení s evropskou reformací. Paměť připomíná život husitství v historické paměti českého národa, zatímco příběh města popisuje vznik a historii husitského města Hradiště na hoře Tábor.
Druhý oddíl Doteky věcí přináší přes třicet kvalitně zpracovaných fotografií zajímavých předmětů z expozice, včetně jejich osudů a původu. Publikace obsahuje desítky barevných ilustrací a je zrcadlově převedena do angličtiny.
Druhý svazek souhrnného zpracování dějin Tábora se věnuje rozsáhlému období od zániku samostatné husitské obce po samý práh moderního věku. Dlouhý časový úsek je rozdělen na tři části – první z nich se věnuje pozdně středověkému období již královského města (1452–1526), druhá představuje počátek novověku až po třicetiletou válku včetně jejího průběhu (1526–1648), třetí zahrnuje dobu absolutní a osvícenské monarchie (1648–1790). Zkušený autorský kolektiv se zaměřil nejen na politické, sociální a hospodářské dějiny Tábora v kontextu českých dějin. Kladl si také otázku, nakolik se proměnilo kolektivní myšlení táborské městské obce během přechodu od středověku do novověku, od renesance do baroka a jak na život města působily osvícenské reformy v závěru předmoderního období. Nebyly opomenuty ani kulturně historické proměny tvářnosti města od pozdní gotiky do vrcholného baroka, včetně urbanistického vývoje.
Esej Nové besedy nabízí hlubší zamyšlení a originální náhled na klíčové otázky, které nese život v současné společnosti. Významní a cenění autoři nahlíží na téma z pohledu různých vědních oborů.
Čemu věřit?
Orientace ve společnosti a každodenním dění a vztahování se ke světu vychází také ze schopnosti a možnosti rozeznat fakta od názorů a od nepravd; vidět jasně obrysy věcí a událostí a kriticky myslet o jejich obsahu. Kromě světa reflektovat i sebe, svojí pozici v něm, a pak činit rozhodnutí. Pojmy jako pravda a pravdivost byly samozřejmě vždy víceznačné. Avšak i když jak historickou, tak aktuální mnohoznačnost takovýchto kritických pojmů budeme brát jako nutné východisko, je současný kontext, v němž se má člověk rozhodovat a konat, znejišťující v tolika oblastech a nabízející tak vrstevnaté a typově různé víceznačnosti, že se stává neustále obtížnějším najít jakési „pevné body“, o které by se jeho každodenní existence, vytváření názorů a praktické jednání mohly opřít.
Co jsou ty oporné body, ostrůvky možností důvěry? Jsou v konkrétních lidech, v institucích, v umění, v systémech, inteligenci, určitých poznatcích, postupech či vědách? Nad tématem „Čemu věřit“ se zamýšlí autoři nakladatelství Nová beseda, kteří jsou odbornými autoritami a mysliteli v různých oborech a oblastech poznání.
