Geopolitics and Impacts for International Security
192 pages
7 hours of reading
The book examines NATO's expansion into post-Soviet territories following the Cold War, offering an in-depth analysis of relevant literature and official documents. It explores the geopolitical and geostrategic implications of this expansion and evaluates its effects on international security dynamics in Europe. Through the insights of key decision-makers, it provides a comprehensive understanding of how NATO's growth has shaped contemporary security relations on the continent.
The book offers a novel analysis of NATO's enlargement, referred to as "expansion by invitation," challenging traditional views. It explores the complex and varied consequences of this geopolitical shift, revealing outcomes that extend beyond the initial hopeful expectations.
Focusing on radical Jihad terrorism in contemporary France, this book explores the cyclical nature of violence driven by reciprocity. It employs a methodology rooted in Pierre Bourdieu's theoretical framework, analyzing the interplay of actors, dynamics, and effects that contribute to this vicious circle. Through this lens, it offers a deep understanding of the complexities surrounding terrorism and violence in modern French society.
Studie se věnuje válečným konfliktům po skončení studené války do současnosti a problému mezinárodního terorismu.
Nové vydání knihy rozšířené o hodnocení nových válek, které proběhly v letech 2008 a 2009, což konkrétně znamená válku mezi Gruzií a Ruskou federací, k níž došlo v létě 2008, a tzv. třítýdenní válku, kterou spustil Izrael proti Palestincům na území Gazy na přelomu let 2008 a 2009. Dále je toto vydání obohaceno o hodnocení dalšího vývoje válek v Africe, v Kolumbii či na Srí Lance. A v neposlední řadě postihuje změny, jež se odehrály ve dvou významných islámských zemích, které se staly místem vojenské intervence a posléze i několikaleté okupace uskutečněné vojsky USA a jejich nejbližších spojenců. V případě Afghánistánu přibylo zejména hodnocení mise ISAF, v případě Iráku pak jde o změny přístupu USA. Poslední výraznější změnou ve srovnání s prvním vydáním je závěrečné několikastránkové zamyšlení nad otázkou, zda je na počátku 21. století možné vyhnout se válce jako nejvážnější hrozbě v životě každého státu, společnosti i jednotlivce, nebo zda válka i nadále zůstává nástrojem k dosahování politických cílů.
Vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum. Kresba map Kateřina Řezáčová.
2. doplněné vydání
Publikace je vydána ke kulatému výročí sta let od vypuknutí první světové války. Přináší texty ze semináře Institutu Václava Klause z 16. června 2014, zajímavé doplňkové texty a důležité historické přílohy jako je rakousko-uherské ultimátum Srbsku z 23. července 1914, provolání Františka Josefa I. „Mým národům“ z 28. července 1914 a Manifest českých spisovatelů ze 17. května 1917.
Monografie Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století sleduje na základě teorie Raymonda Arona a Johana Galtunga události první poloviny minulého století, především válečné konflikty a politická vyjednávání s nimi spojená.
Autor se věnuje rozboru hlavních příčin válek a analýze vývoje mezinárodních vztahů s důrazem na problematiku míru a války. Analýza tohoto období zahrnuje přehled jednotlivých teoretických škol zabývajících se mezinárodní politikou a komplexní pojednání o proměňujícím se politickém ovzduší počátku 20. století a jeho dopadech na strategické uvažování čelních představitelů světové politiky.
Klíčovou roli v této analýze sehrálo Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru – autor vymezuje válku a mír jako dvě základní podoby mezinárodního uspořádání.
Monografie Od Hirošimy po Bělehrad. Válka a mír v druhé polovině 20. století se věnuje válečným a diplomatickým událostem druhé poloviny minulého století, autor jednotlivé události analyzuje na základě teorií R. Arona a J. Galtunga.
Ústředním námětem publikace je vývoj míru a války, teoretické proudy (realismus, idealismus, konstruktivismus a kritické teorie) a jejich význam pro hodnocení dějin 20. století. Klíčovou roli v analýze období studené války i tzv. globalizace sehrálo Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru – autor vymezuje válku a mír jako dvě základní podoby mezinárodního uspořádání.
Kniha bezprostředně navazuje na monografii Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století, která se podrobně zaměřila na světové války a meziválečné období.
Jan Eichler se řadí k našim předním bezpečnostním analytikům. Tématem jeho knihy je rozšiřování NATO směrem na východ a jeho dopady na bezpečnostní situaci v celé Evropě. Veřejnosti předkládá osobitý a fundovaný pokus o aplikaci neorealistické teorie na reflexi vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem v postsovětském prostoru po skončení studené války
Zmapovat bezpečnostní vývoj v Afghánistánu – to je cíl knihy Konflikt a obnova v Afghánistánu: kontext, prostředí a zájmy. Pozornost je věnována pěti konstitutivním událostem: britsko-afghánským válkám v rámci tzv. Velké hry; vstupu sovětských vojsk do země na počátku poslední dekády studené války; občanské válce v devadesátých letech 20. století končící konsolidací moci Tálibánem; bezprostřednímu dopadu odvetné akce za teroristické útoky z 11. září 2001 pod vedením USA; současné mnohonárodnostní snaze o systematickou rekonstrukci země.
Zvláštní důraz je kladen na roli České republiky, a to včetně domácích a mezinárodních politických motivů k účasti.
Učební text seznamuje čtenáře s hlavními termíny teorie mezinárodní bezpečnosti. Představuje základní charakteristiky studené války, hodnotí proces globalizace po roce 1990 a jeho dopad na bezpečnost v mezinárodním kontextu, podrobně se zastavuje u válek, které vypukly v posledních dvaceti letech v Africe, v Latinské Americe a v Asii. Zvláštní pozornost autor věnuje tzv. velkým válkám pod vedením USA a otázkám mezinárodního terorismu. V závěru knihy se čtenář seznámí s bezpečnostní strategií hlavních politických aktérů a mezinárodních organizací dnešního světa.
Kniha je určena studentům mezinárodních vztahů a příbuzných oborů a zájemcům o politologickou literaturu.
Monografie se zaměřuje na vymezení pojmů bezpečnostní a strategická kultura, pod jejichž úhlem jsou zkoumány hlavní bezpečnostní hrozby a rizika, jimž čelí Evropa 25 let po skončení studené války. Konkrétně charakterizuje bezpečnostní a strategickou kulturu EU a vybraných zemí (Francie, Německa), USA a Ruska. Analyzuje, jak se tito aktéři vypořádali s dvěma významnými současnými hrozbami v evropském prostoru i globálně – fenoménem Islámského státu a krizí na Ukrajině.
Publikace se zaměřuje na fenomén terorismu a jeho vztah k moderním regionálním válkám. Skládá se ze šesti kapitol. První kapitola hodnotí odkaz studené války a rysy globalizace od roku 1990 do současnosti. Druhá kapitola se věnuje válkám v historickém světě, konkrétně v Africe, Latinské Americe a jihovýchodní Asii. Třetí kapitola analyzuje dvě významné války vedené USA: Pouštní bouři v roce 1991 a Spojeneckou sílu v roce 1999. Ve čtvrté kapitole autor hodnotí globální terorismus, jehož význam vzrostl po 11. září 2001, a vysvětluje jeho příčiny, rysy a strategické cíle, včetně různých přístupů k jeho hrozbě. Pátá kapitola se zaměřuje na vojenské operace v Afghánistánu a Iráku, které zahájila Bushova administrativa v rámci globální války proti terorismu. Závěrečná část charakterizuje společné a specifické rysy válek v období globalizace, zdůrazňuje asymetrickou povahu těchto konfliktů a varuje před vážnými hrozbami, kterým čelí vojáci NATO. Autor apeluje na důležitost pečlivého zvažování všech aspektů před zahájením válek, které by měly být poslední možností po vyčerpání jiných řešení.
Publikace obsahuje texty ze semináře Centra pro ekonomiku a politiku z 8. září 2011 a další zajímavé doplňkové texty. "Válka proti terorismu by neměla být zneužívána k omezování individuálních svobod, pokud to není nezbytně nutné.
Autoři: Jakl Ladislav; Eichler Jan; Joch Roman; Bureš Oldřich; Robejšek Petr; Kuras Benjamin; Kohout Pavel; Bernau Patrick; Loužek Marek; Vilímek Petr; Mareš Miroslav; Duřpektová Eva; Lavička Václav; Heger Lubomír; Stroukal Dominik
Sborník zkoumá vojenskopolitické souvislosti, které pro Českou republiku vyplývají z madridského rozhodnutí NATO.Jednotlivé příspěvky nezaměřují svoji pozornost na různorodé "možnosti" zajištění bezpečnosti ČR, neboť madridské rozhodnutí o přizvání středoevropských zemí chápou jako nejvyšší bezpečnostní záruku. Rozšíření Severoatlantické aliance dává totiž možnost vzniku nové Evropy na základě míru v euroatlantické oblasti. Maďarsko, Polsko a Česká republika mají za předpokladu vlastní zodpovědnosti velkou naději na "lepší budoucnost".
Komparace z pohledu bezpečnostní a strategické kultury. onografie je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola vysvětluje základní pojmy, na kterých je postavena celá komparace bezpečnostní a strategické kultury USA a Ruska. Druhá kapitola se zaměřuje na podrobné hodnocení vývoje bezpečnostní a strategické kultury USA po skončení studené války. třetí kapitola se soustřeďuje na vývoj bezpečnostní a strategické kultury Ruska v období po rozpadu Sovětského svazu až do roku 2012. Poslední kapitola, věnovaná komparaci americké a ruské bezpečnostní a strategické kultury.
Seznámení s problematikou mezinárodních bezpečnostních vztahů ve vysokoškolské učebnici. Časově zachycuje období od 2. pol. 20. století až po současnost.
V celém světě panuje shoda, že nejvyšší hodnotou v životě každého člověka, národa, státu či mezinárodní organizace je bezpečnost. Všeobecně se uznává, že pokud je zpochybněna či dokonce ohrožena bezpečnost, ztrácejí na svém významu všechny ostatní hodnoty, včetně bohatství, životní úrovně a všech dalších do té doby dosažených úspěchů. Proto se v rámci oboru mezinárodní vztahy stále dynamičtěji rozvíjí podobor bezpečnostních studií, který se z nejrůznějších úhlů pohledu zabývá všemi stránkami, činiteli a kritérii pojmu bezpečnost. V posledních letech se v rámci bezpečnostních studií velká pozornost soustřeďuje na pojmy bezpečnostní a strategická kultura. Stále rozsáhleji se diskutuje o tom, co všechno tyto pojmy zahrnují, jak v jejich světle hodnotit postup jednotlivých států či mezinárodních organizací.
Tato publikace je prvním českým knižním příspěvkem na poli výzkumu bezpečnostní a strategické kultury nejvýznamnějších aktérů dnešního světa. Při jejím psaní se ukázalo, že není možné p
