Fascinated by the past and the people who inhabited it from an early age, this author's lifelong obsession with history began with a childhood curiosity about the unseen. After earning a doctorate in the history of science, medicine, and technology from the University of Oxford, she has dedicated herself to making history accessible and engaging. Through her popular website and YouTube series, she offers a humorous yet insightful look into the more curious aspects of our past. Her debut book delves into the brutal world of Victorian surgery, chronicling a surgeon's quest to revolutionize the field.
A dramatic account of how 19th-century Quaker surgeon Joseph Lister developed an antiseptic method that indelibly changed medicine, describes the practices and risks of early operating theaters as well as the belief systems of Lister's contemporaries.
This poignant story chronicles the visionary surgeon who transformed the lives of First World War heroes through groundbreaking plastic surgery. As the war unleashed devastating new weaponry, countless soldiers suffered severe facial injuries, highlighting the stark gap between military technology and medical care. While many survived their wounds, disfigured soldiers often faced societal rejection instead of the honor they deserved. Award-winning historian Lindsey Fitzharris narrates the remarkable journey of Harold Gillies, a pioneering plastic surgeon who committed himself to restoring the identities of a brutalized generation. After witnessing the horrific injuries on the front lines, Gillies returned to Britain to establish one of the first hospitals dedicated to facial reconstruction in Sidcup. There, he assembled a dedicated team of doctors, nurses, and artists to help recreate what had been lost. In a society that celebrated soldiers with lost limbs as heroes while stigmatizing those with facial disfigurements, Gillies not only restored faces but also revived spirits. Meticulously researched and grippingly told, this account intertwines Gillies's innovative surgical techniques with the poignant stories of the soldiers he helped, showcasing the powerful intersection of medicine and art, and the extraordinary courage and imagination that emerged amidst relentless horror.
Od výstřelu prvního kulometu na západní frontě bylo jasné, že vojenská technologie mnohonásobně překonala možnosti lékařské vědy. Mnozí z vojáků první světové války, kteří průmyslové vraždění přežili, opouštěli armádu se znetvořením a těžko představitelným traumatem. Zatímco ztráta končetiny učiní z veterána hrdinu, člověk bez obličeje se stává monstrem. Ten, kdo mu tvář navrátí, zachrání jeho identitu i duši. Válečná brutalita je živnou půdou lékařského pokroku. Dokladem je i příběh Harolda Gilliese, otce moderní plastické chirurgie. Gilliesovo oddělení v londýnské Královnině nemocnici se stalo laboratoří medicínských vynálezů a inovací a také prostředím, kde se setkávaly dramatické osudy pacientů, kteří se díky lékařově obětavosti a profesnímu umění navracejí zpět do života. Stejně jako ve své předchozí knize Umění řezničiny píše historička vědy Lindsey Fitzharrisová sugestivně a jazykem blízkým beletrii.