Doprovodná publikace ke stejnojmenné trvalé expozici v Husově domě v německé Kostnici. Publikace přináší katalogový přehled exponátů stejnojmenné stálé výstavy v Husově domě v německé Kostnici, která byla instalována k 600. výročí upálení Jana Husa, a v textové části se v rozšířené podobě věnuje tématům souvisejícím s vystavenými předměty. Texty jsou uspořádány do dvou tematických okruhů: Husův život a dílo a Husův odkaz a tradice. Knihu uzavírá krátká antologie teologických textů a dopisů Jana Husa.
The story of Jews and Ukrainians is presented in an impartial manner through
twelve thematic chapters. Among the themes discussed are geography, history,
economic life, traditional culture, religion, language and publications,
literature and theater, architecture and art, music, the diaspora,... číst
celé
Ukrajinci jako jedni z málo evropských národů prožili tak nešťastné dějiny, plné násilí, útlaku a odnárodňování. Dokonce i v raném středověku měl ukrajinský národ svůj vlastní stát Kyjevskou Rus, tzv., státní útvar všech východních a jihovýchodních Slovanů před vznikem moderního ukrajinského, který si později stejně přisvojili samozvanci z Kremlu.
Pak Ukrajinu čekala mongolsko-ruská pohroma, po ní nadvláda Litvy a pak ještě Polska. V publikaci lze přečíst o zajímavém období Hetmanštiny v rámci expandující Moskevské říši, která byla během 18. století brutálně zlikvidována. Již v roce 1918 došlo k obnově ukrajinské samostatnosti, která však měla díky ruské agresi jen jepičí život (nikoliv v roce 1919 jak mylně uvádí vydavatel ve své nepovedené recenzi). Rusové však Ukrajince za samostatný národ nikdy nepovažovali, v rámci formálně samostatné Ukrajinské sovětské republiky přišly další útrapy jako umělý hlad - Genocida ukrajinského národa, komunistické odnárodňování, Černobyl, Tuzla, ruská válka - doposud. Teprve rozpad Svazu socialistických republik umožnil i Ukrajincům získat novu samostatnost, ale i dnes oni musí nyní znovu bojovat za svůj stát a chránit ukrajinské obyvatelstvo v nerovném bojí s vnitřním a vnějším ruským okupantem.
Sborník obsahuje: Jak Josip Plečnik rozséval mrákotínskou žulu, Stavební proměny mšeckého zámku, Postoupení práva a spravedlností k záduší města Rakovníka, Městečko Senomaty u Rakovníka a selské povstání v roce 1680, Politický okres Rakovník v průběhu generální stávky v prosinci 1920, Archiv města Rakovník
Obsah: Císařský hon na křivoklátském panství v roce 1721, Velkorysé návsi na Rakovníku, Buškovský statek, Jest víska vnově vystavěná nedaleko od města Nového Strašecího, kteráž městu naležijící, kteráž Pecínov se jmenuje, První archivní štace Fridolína Macháčka v Rakovníku, Prázdninový pobyt Jaromíra Čelakovského na Rakovnicku v roce 1914, Rakovník a Rakovnicko za druhé republiky, Klíčava známá i neznámá aneb Aniculus vetitus, říčka zapovězená.
Obsahuje: Onen horlivý v slově Božím rakovnický Chrysostomus, Počátky trampské osady Údolí hříchu, Registra městských hospodářů v Rakovníku, Mezi dvěma vrchnostmi, Rakovnický starosta Čeněk Vaněček a jeho působení ve městě v letech 1923-1938, Studie Rostislava Nového o nejstarších rakovnických městských knihách, Posudek Zikmunda Wintra na Levého Dějiny královského města Rakovníka, Soupis bibliografických záznamů regionální knihovny Státního okresního archivu v Rakovníku.
