Velké dějiny zpoza pultu malé drogerie. Od autora knižní předlohy seriálu Volha. Co přežije všechny režimy? Švábi a byrokracie. A taky Ludvík Souček, majitel drogerie v pražské Veletržní ulici. Jenže když za pultem strávíte půl století, zjistíte, že si k vám zákazníci chodí pro víc než jen pro barvy a čistidla. Obchodem mu prošly tisíce zákazníků: někdo emigroval, jiného zavřeli, někdo skončil v koncentračním táboře, jiný jako předseda uličního výboru. A Ludvík? Ani hrdina, ani přisluhovač. Jen pozorovatel, co ví, že svět je jako jeho drogerie – výloha se mění, ale obsah zůstává stejný.
60. léta jsou považována za fascinující období moderní historie, kdy se začalo létat do vesmíru, sukně se zkracovaly a za odlišný názor se už nepopravovalo, alespoň ve střední Evropě. V této době probíhala sexuální revoluce, AIDS ještě nebyl znám a směřovalo se k kontrarevoluci, jak ji nazvali sovětští soudruzi. Objevily se vymoženosti jako Tuzex, výjezdní doložka a devizový příslib. Kultura zažívala rozkvět, filmy získávaly Oscary a čeští fotbalisté předstírali pracovní život, přesto byli druzí na světě. Železná opona začínala rezivět, ale život na jejích stranách byl stále odlišný. Zatímco čeští studenti snili o kapitalismu, jejich západní kolegové bojovali za ideály Che Guevary a Mao Ce-tunga. V takovém období, pokud člověk nemá vážné problémy, se zdá být život úžasný.
Kvantitativní analýza je detektivní příběh, který začíná setkáním bývalých spolužáků z VŠCHT. Hlavní postava, televizní dokumentarista Vašek Zbořil, se při vzpomínkách na studentská léta dostává k záhadě sebevraždy neznámého spolužáka. Jeho pátrání odhaluje nečekané souvislosti s tragédií z před padesáti let a skandálním zvolením Allena Ginsberga králem Majálesu v roce 1965. Návrat do minulosti přináší nostalgii i odhalení politických tlaků represivního režimu.
Autor pracoval od začátku 70. let takřka 40 let v České televizi jako produkční a tuto zkušenost s televizním prostředím zúročuje ve svém románu Volha. Z drobných vyprávění hlavního vypravěče – řidiče volhy, „panského kočího“ Standy Pekárka zde postupně vyvstává zvláštní svět tohoto podniku, stojícího jakožto nástroj ideologického působení v popředí zájmu každého režimu. Zajímavý a zábavný román, napsaný neobyčejně bizardním, přesně odposlechnutým jazykem, je však především portrétem hlavního hrdiny, člověka, zajímajícího se pouze o ženské a fotbal, omezeného egocentrika, který vyniká ve vymýšlení drobných podvodů a triků, jak si nakrást benzín, vykázat větší množství ujetých kilometrů, podvést manželku a jenž se nevyhnutelně se stává rovněž spolupracovníkem StB. Hynie sleduje ovšem jeho osudy i po sametové revoluci a shledává, že se Pekárkova přizpůsobivá a sobecká povaha dobře uplatní vlastně kdykoliv.
