Martin Veselý Books

Letecká válka nad severozápadními Čechami (1944-1945) Monografie mapuje průběh letecké války nad severozápadní částí odtrženého československého pohraničí v posledních dvanácti měsících 2. světové války. Existence Sudetenlandische Treibstoffwerke v Záluží u Mostu (dnešní Chemopetrol Litvínov) byla příčinou toho, že tento region postihla letecká válka od května 1944 s plnou intenzitou. Autor v jednotlivých kapitolách přibližuje na podkladě archivních a dalších materiálů aktivitu Spojenců, rezistenci luftwaffe , osudy letců obou stran a vývoj letecké války nad danou oblastí.

Přehled všech vojenských bitev a akcí v okrese Ústí nad Labem v letech 1044-2002. S četnými fotografiemi, plány a kresbami v textu.

Naši předci byli v minulém století vystaveni těžkým dějinným zkouškám. Doba jim nepřála, do jejich životů zasáhly dva totalitní režimy, které zásadním způsobem proměnily českou společnost. Osudy lidí byly bohaté, rušné a plné zvratů. Jak vypadala situace v Protektorátu Čechy a Morava z pohledu nacistických bezpečnostních složek? Jakou roli sehráli vojenští duchovní v československé zahraniční armádě? Jak unesli břímě zodpovědnosti v těžkých časech starostové města Klatov? Jak se promítly československé reálie do karikatury, satiry a publicistiky vysídlených Němců? Čím si prošli lidé v komunistických kriminálech? Jak se utíkalo z vězení v éře stalinského Československa? Jak se Volyňští Češi zapojili do odboje proti komunistickému režimu v ČSR? Jaký vliv měla Československá televize v šedesátých letech na liberalizaci společnosti? Jak vypadal pokus o reformu bezpečnostního aparátu za pražského jara? Používala komunistická tajná policie toxikomanii jako zástupný důvod při stíhání stoupenců undergroundu? Činoherní studio v Ústí nad Labem jako „ostrov pozitivní deviace“ za husákovské normalizace? To jsou témata kolektivní monografie převážně z pera nejmladší generace historiků z ústecké univerzity.

Tématem práce je otázka připravenosti tehdejší severozápadní části ústeckého vládního kraje, která byla potencionálně nejohroženější oblastí sudetské župy, na leteckou válku.V souvislosti s tím se zabývá výstavbou, funkcí a strukturou protiletecké ochrany v nacistickém Německu a jejím zaváděním a činností ve sledované oblasti v letech 1939-1945. Přibližuje jednotlivé součásti systému protiletecké ochrany včetně výstavby protileteckých krytů nebo zapojení obyvatel a postoje k ní. Současně v kontextu událostí letecké války nastiňuje její vliv a dopad na sledovanou oblast, potažmo sudetskou župu v letech 1943-1945. (protiletecká ochrana v severozápadní části sudetské župy (1939-1945))

Monografie se věnuje otázkám vlivu a dopadu bombardovací ofenzivy britského a později amerického letectva proti nacistickému Německu na dění v sudetské župě. Přestože k prvnímu vážnému náletu na sudetskou župu došlo až na jaře 1944, zprostředkovaně se zde letecká válka projevila již na konci roku 1940. Tehdy župa přijala první tisíce říšských dětí z ohrožených oblastí "staré Říše". Byl to první krok k tomu, aby se župa stala tzv. přijímací župou, kam se v letech 1942-1945 přemístily stovky zbrojních závodů a přijížděly sem desetitisíce vybombardovaných nebo evakuovaných říšských Němců. Autor knihy nahlíží na historii Říšské župy Sudety z jiného pohledu, než doposud publikované práce.

Příspěvky jsou nejen v češtině, ale také ve slovenštině. Jednotlivé příspěvky mají anglická abstrakta.

Monografie ve 14 tematických kapitolách přibližuje zájemcům o historii i poučeným čtenářům to nejpodstatnější z vývoje let 1938-1946 na území dnešního Ústeckého kraje s důrazem na oblast, která byla součástí Říšské župy Sudety. Mimo vzniku a charakteristiky sudetské župy se autorvěnuje otázkám každodennosti, životu na hranici mezi župou, resp. nacistickým Německem a Protektorátem Čechy a Morava, válečným zajatcům, problematice odporu a odboje, nebo vzniku a existenci pobočných koncentračních táborů. Důraz klade na poslední válečný rok, kdy se župa stala terčem spojeneckých náletů a prožila exodus statisíců uprchlíků z východních částí hroutící se Říše, ale přesto deklarovala odhodlání bojovat až do samotného konce. Závěrečné kapitoly jsou věnovány osvobození, následnému období tzv. „divokého odsunu“ a záležitostem organizovaného odsunu sudetských Němců a osidlování pohraničí. Autor ke svému záměru podat ucelený obraz tohoto nelehkého a dynamického období využil více jak 300 dobových fotografií a archivních dokumentů, z nichž mnohé byly publikovány vůbec poprvé.

Sborník příspěvků z konference konané v dnech 20.-21. dubna 2006 ve Velkém Březně. Příspěvky ve sborníku jsou rozčleněny do tří okruhů. První se týká historie pivovaru Velké Březno a osudů Victora Cibicha. Další část je exkurzem do historie pivovarnictví. A třetí část nahlíží na tzv: "pivní každodennost".

Monografie přibližuje v kontextu vývoje Říšské župy Sudety příběh hraniční obce Holýšov, kde v roce 1939 vznikla jedna z největších zbrojovek na území odtrženého pohraničí. Založení muniční továrny Metallwerke Holleischen ovlivnilo veškeré dění v obci, která se z ospalé bezvýznamnosti probudila do nových časů. Počet jejích obyvatel vzrostl v průběhu šesti let čtyřnásobně, muniční továrna stahovala pracovní síly z celé Evropy, v obci se objevily tábory pro válečné zajatce a totálně nasazené a v posledním roce války i pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Kvůli nutnosti zajistit bydlení pro další zaměstnance MWH vyrostlo v Holýšově druhé největší sídliště v sudetské župě, které je dodnes pozoruhodným dědictvím válečných let. Mimo těchto záležitostí autor sleduje všední život obyvatel obce, jejich náladu, zásobovací situaci, ale třeba i protileteckou ochranu, neboť Holýšov se na konci války stal cílem leteckých útoků. Dochází k závěru, že vývoj Holýšova na malém prostoru až překvapivě odráží vývoj celé sudetské župy. Kniha obsahuje více než tři stovky fotografií, faksimilií dokumentů, vyobrazení a map.

Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk. To, co se nejdřív zdálo nemožné, se rychle proměnilo v jeden z nejnapínavějších a nejsilnějších příběhů, jaké kdy komunistická ČSR zažila. Ze staré pevnosti, postavené kdysi na obranu proti Turkům, uprchla šestice politických vězňů – pět Čechů a jeden americký Slovák –, z nichž hned pět zde mělo strávit zbytek života. První ze tří svazků se zaměřuje na osudy hlavních aktérů, kteří prokázali nevšední odvahu. Jednotlivé kapitoly zachycují odbojovou činnost aktérů, pokud nějaká byla, širokou škálu spolupracovníků, zatčení, pobyt ve vazbě a výslechy, soudní procesy, v nichž byli odsouzeni k trestům smrti, které byly posléze změněny na doživotí. Popisuje jejich vězeňskou anabázi až po pobyt v Leopoldově, nejstřeženější věznici v zemi, kam doputovali jako nejtěžší zločinci. Druhý svazek pojednává o samotném útěku z Leopoldova. Ve dvaapadesátém roce se z odvážných mladých mužů, politických vězňů, stali prchající štvanci. Každý chybný krok znamenal nebezpečí zatčení. Jejich anabáze na útěku vypovídají o stavu tehdejší české a slovenské společnosti mnohé – jestliže se za války vědělo, komu se dá věřit a před kým se mít na pozoru, nyní nebylo často zřejmé, na čí straně kdo stojí, jak se kdo zachová. Třetí svazek líčí poměry ve staré pevnosti, kde trpkost a každodenní tíhu existence v padesátých letech pociťovali muži různého přesvědčení, vyznání, povolání a věku. V tíživé době, kdy se uplatňovalo „třídní“ pojetí trestu a náčelníci věznice s dozorci byli instruováni, že s odsouzenými nemají mít žádné slitování, si zde prožili své. Jednotlivé kapitoly popisují, kdo se jak za mřížemi choval, jak proběhla vzpoura v Leopoldově v srpnu 1955 a jaký vzkaz vyslali vězni na Západ. Závěrená kapitola je truchlivou bilancí – kteří muži už branou vězení neprošli a zemřeli za mřížemi naplňujíce tak dobové tvrzení, že do Leopoldova se vchází a z Leopoldova vynáší.