Blanka Soukupová Books

Dieser Sammelband von tschechischen, slowakischen und österreichischen Experten für Minderheitenidentitäten und -rechte sowie Judaismus präsentiert neue Einblicke in das vielschichtige Phänomen des Antijudaismus und Antisemitismus. Der Band befasst sich sowohl mit der vormodernen Phase der judenfeindlichen Propaganda zur Verbreitung von Stereotypen über Juden - Wucherer; Juden, die Hostien entweihen; Juden, die Brunnen vergiften - und mit dem Aberglauben über den Ritualmord als auch mit dem modernen Antisemitismus im 19. und 20. Jahrhundert mit Fokus auf Mitteleuropa und zuletzt auch mit der Gegenwart.

Sborník věnovaný charakteristice židovské menšiny a jejímu postavení v rámci společenských struktur první československé republiky.

Monografie analyzuje mýty středoevropských metropolí (Praha, Bratislava, Vídeň, Varšava, Krakov) a jednoho českého maloměsta (Písek) v období druhé světové války. Tyto mýty srovnává s historickou „realitou“, především si však klade otázku jejich významu při budování a udržování národní, kolaborantské a plánované nové říšskoněmecké identity měst. Monografie představuje originální pohled na život středoevropských měst v jednom z nejsložitějších období druhé světové války.

Monografie Bílá místa ve výzkumu holokaustu je výsledkem desetileté přednáškové činnosti Spolku akademiků Židů a jeho tříleté spolupráce s Fakultou humanitních studií UK. V knize nejde jen o hlubší pochopení historických událostí z období vlády nacistů nad Evropou, ale také o studium důsledků holokaustu na poválečnou existenci přeživších a jejich potomků. Jednotlivé kapitoly demonstrují šíři témat, jímž se v současnosti domácí badatelé věnují. Hlavním posláním monografie je podpořit zájem o výzkum holokaustu nejen u mladé generace historiků,ale především badatelů dalších oborů.

Sté výročí vzniku Československa inspirovalo historiky různých generací k sepsání kritických úvah, které se nesnaží zmenšovat národní sebevědomí ani se podbízet nacionalistickým oslavám. Cílem není zastínit analýzu problému množstvím „událostních faktů“, ale zvažovat hodnotu vzniku samostatného národního státu z pohledu tehdejších aktérů a současných badatelů. Některé studie se zaměřují na cenu zaplacenou za nezávislost, včetně hmotných a nehmotných aspektů. Často se diskutuje o tom, zda byla republika nezralým projektem a zda obyvatelstvo bylo připraveno na státnost. Kritizovaná „nevyzrálost“ byla však běžnou charakteristikou mnoha národních států, které vznikly v Evropě ve dvacátém století. Konsenzus panuje v tom, že Československo mělo hodnoty demokratického a prosperujícího státu. Otázky se týkají dlouhodobého úsilí o národní stát, jeho počátků, hodnoty „svobody národa“ a vztahu k nadnárodním institucím. Jak se měnilo postavení židovské menšiny a s čím se identifikovali? Jaké perspektivy má národní stát v globalizaci? Je smysluplné hledat alternativy ke vzniku národního státu? Autorský tým zahrnuje několik renomovaných historiků.

Kniha představuje syntetický pohled na antisemitismus v českých zemích v období první Československé republiky, která je dodnes pokládána za vzorový demokratický stát. Autorka se věnuje jak antisemitismu v agrární a národně demokratické straně, tak antisemitismu v malých stranách a politických skupinách v počátcích republiky a antisemitismu v protofašistickém a fašistickém hnutím. Vedle toho sleduje projevy pouličního antisemitismu i strukturované židovské reakce na tento fenomén. Cílem knihy je však zasadit antisemitismus v českých zemích do (středo)evropského kontextu a určit obecné faktory, jež vedou k zesílení či zeslabení protižidovské nenávisti. První republika pochopitelně neměla, na rozdíl od některých evropských států, státní antisemitismus, přesto i mnozí odborníci budou pravděpodobně překvapeni razancí antisemitismu zejména v počátcích státu.

Monografie etnoložky a historičky a etnologa z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni představuje originální pohled na protektorát Čechy a Morava prizmatem propagandy. Ta sehrávala dvojí roli: obyvatelům vnuceného státního útvaru předkládala v celostní a srozumitelné podobě svůj zcela závazný světonázor a současně sloužila k pacifikaci společnosti. Kniha analyzuje osy této propagandy: vztah k Evropě a evropanství, poměr k českým dějinám a likvidační reflexi Židů. Pozornost je přitom věnována jak propagandistickému dějepisectví a pseudohistoriografii, tak politickému národopisu, který v jistých ohledech navazoval na starorakouskou a meziválečnou sudetoněmeckou tradici. V obecné rovině jde pak o text, jenž ukazuje postupy při likvidaci liberálních narativů ve společnosti.

Kolektivní monografie představuje směrování současné středoevropské urbánní antropologie. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny na historii subdisciplíny a na nejdůležitější oblasti výzkumu (město a národní identita, městská krajina). Kniha je opatřena résumé v angličtině.

Kniha se pokouší tematizovat evropanství (ve významu duchovního společenství) v české, slovenské, ale i polské a rakouské společnosti v moderní a postmoderní době a zároveň se pokouší navázat o evropanství mezioborový dialog mezi antropologií, historií, právem, politologií, dějinami umění, lingvistikou, etnomuzikologií, sociologií a filosofií. Přitom klade důraz na to, že Evropa není jen společenství národů, ale také pestré společenství nejrůznějších menšin, které definuje jako skupiny mocenskopoliticky a psychicky handicapované.

Kolektivní monografie podává dějiny tzv. reálného socialismu prostřednictvím netradičně pojaté historie vybraných metropolí střední Evropy jak státního, tak národního významu (Praha, Varšava, Bratislava, Krakov, malé české město Písek), v komparaci s kapitalistickou Vídní, metropolí Rakouska. Analyzuje vysoce zajímavá dramata měst i jejich lidí, dramata, která se odehrávala pod příkrovem uniformní šedi a řízené unifikace. Budovatelské nadšení, ale i represe nového režimu vůči „nepřátelům“ jsou analyzovány na indikátoru národní a národně městské mytologie, jež vytvořily unikátní směsici s internacionální mytologií. (zdroj FHS UK)

Společná monografie českých, slovenských a polských antropologů, historiků, sociologů je věnována funkci paměti v procesu formování národní (národnostní) identity. Současně otevírá problém marginalizace druhého a dopadů této marginalizace na identitu (národní, národnostní). Částečně souběžný anglický text, částečně polský a slovenský text.

Kniha statí ze stejnojmenné konference konané v muzeu Kroměřížska 12. 11. 2014

Na konci roku 2004 vyšel sborník z cyklu přednášek ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze, nazvaný Židovská menšina v Československu ve třicátých letech, který chronologicky navazuje na předchozí sborník o židovské menšině v ČSR v letech dvacátých. Na uspořádání cyklu se podílela PhDr. Blanka Soukupová, CSc. z Fakulty humanitních studií UK, která se ve sborníku věnuje českožidovskému hnutí, projevům antisemitismu a vzájemnému vztahu židů/Židů k T. G. Masarykovi a naopak. Další přednášející (Kateřina Čapková, Radka Čermáková, Hedvika Novotná, Peter Salner a Marie Zahradníková) se zabývali sionistickým hnutím, vztahem českých židů k Palestině, situací na Slovensku či rozebírali vzpomínky pamětníků. Sborník je doplněn fotografickou přílohou.

Kolektivní monografie jedenácti českých, polských a slovenských odborníků se snaží o analýzu dvou „velkých“ válečných konfliktů v minulém století. Předmětem jejich zájmu je především válka jako impuls k historické změně ve společnosti, ale i „předtucha“ války ve světě umění, téma válka a víra, paměť na válku a válka v paměťových institucích (muzea).

Výstup z vědeckého semináře pořádaného katedrou historie a Centrem pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd České republiky v Praze ve dnech 6. a 7. listopadu 2008 v prostorách auly Ostravské univerzity. Vědecký seminář se programově spíše než dějinami jednotlivých měst chtěl zabývat „dějinami ve městech“, tj. celospolečenskými procesy a obecnými vývojovými trendy dokumentovanými na konkrétních příkladech. Vše pod zorným úhlem tzv. strukturálních dějin. Příspěvky se týkají tří okruhů: I. Prameny a metodika; II. Společensko-ekonomické procesy; III. Konkrétní problémy městské samosprávy.

Výstup z úkolu GA ČR. Autorský kolektiv předkládá analýzu funkce mýtů při budování nové národní a státní identity ve vybraných středoevropských a severských metropolích. Snaží se uplatňovat důsledně komparativní hledisko. Částečně německý, polský a slovenský text, anglická resumé.

Závěrečná syntetizující kolektivní monografie českých, slovenských, polských a rakouských autorů je věnována mýtům a „realitě“ vybraných středoevropských metropolí (Praha, Bratislava, Varšava, Krakov a Vídeň) v letech 1918-2016. Kniha analyzuje funkci mýtů při formování národních a nadnárodních identit ve čtyřech transparentních obdobích: v období meziválečném, v období druhé světové války, v období poválečném a v období po roce 1989 (pochopitelně s jistými časovými přesahy a s jistými národními zvláštnostmi historické periodizace). Kniha vychází v národních jazycích řešitelů grantu GA ČR (v češtině, slovenštině, polštině, němčině) a v zestručněné německé mutaci.

První syntéza věnovaná identitě Židů v českých zemích po šoa. Identita je chápána jako způsob sebeukotvení menšiny ve čtyřech časových obdobích: 1945 –­ 1948, 1948 –­ 1956, ve „zlatých šedesátých“ letech a v období „normalizace“ (1969 ­– 1989). Zvláštní pozornost je pak věnována židovské paměti (hřbitovům a synagogám, vzpomínce na šoa a legendární osobnosti rabína Richarda Federa, strážce menšinové paměti). Kniha volně navazuje na monografii Velké a malé českožidovské příběhy z doby intenzivní naděje (Bratislava 2005), analýzu strukturované židovské identity v masarykovské první republice.

Kolektivní monografie je jedním z výsledků spolupráce mezi Fakultou humanitních studií a Polskou akademií věd. Obsahuje čtrnáct kapitol akademických pracovníků z České, Polské a Slovenské republiky a doktorandů FHS. Jejím ústředním tématem jsou svátky, chápané nejen jako vybočení z každodennosti, ale i jako politikum par exelence. Většina kapitol je věnována svátkům zemským, národním i „národním“, menšinovým (národnostním a náboženským) a pouze jedna z kapitol rozvíjí téma svátku rodinného.

Sborník ze stejnojmenného semináře konaného dne 23.10.2000 v Brně.

Kniha věnovaná identitě strukturované židovské menšiny v českých zemích v první Československé republice vytváří celek s monografií Židé v českých zemích po šoa - Identita poraněné paměti (Marenčin PT 2016). Jejími hlavními tématy jsou společensko-politická východiska minority po vzniku státu, v jeho "zlatém" období a v době sílícího ohrožení…