Václav Hájek Book order

Kniha se zabývá velmi konkrétními, dílčími motivy, které vypadají jako samozřejmosti, jimž není potřeba věnovat žádnou zvláštní pozornost, natožpak teoretickou reflexi. Proč se zaměstnávat tím, jakou roli hraje ve vizuální kultuře kouř, guma nebo židle? Ukazuje se, že i z rozboru zdánlivé nicotnosti lze vyvodit obecné a principiální závěry (a za toto povznášející a zábavné poznání autor děkuje hlavně Erasmu Rotterdamskému a jeho Chvále bláznivosti). Knížka chce naznačit, že si jednotlivostí, samozřejmostí a "banalit" v (nejen) vizuální kultuře příliš málo všímáme, i když jsme jimi zcela obklopeni jako Jonáš velrybou. Eseje se zaobírají různými aspekty masové vizuální kultury v jejím překrývání a křížení s tradicemi výtvarné tvorby a s dalšími diskurzy myšlení, komunikace a reprezentace. Každá esej tvoří křižovatku, rozcestí, na němž se scházejí nesourodí účastníci setkání, aby zde rokovali a ze svých úhlů pohledu analyzovali dílčí jednotlivosti. Tyto konkrétní jevy jsou vždy určitým "pars pro toto", vyloupnutým z těkavého proudu digitálních, pouličních a masmediálních zkušeností. Fenomény každodenní, "nedůležité" vizuální zkušenosti hlavně není potřeba podrobovat kritickému hodnocení, ale především si jich musíme vůbec všímat jakožto "světa, v němž žijeme" (jak by řekl Jindřich Chalupecký).

Až milovati budeš ji a ona Tebe právě tak, jen v lásce s ní budeš chtít žít a nikdy, nikdy naopak, neb poznals, co láska dává těm, již milují se navzájem.

SPECTRUM velká kniha o současnosti mladé malby v ČR. O její pestrosti, energii a výpovědních hodnotách. Unikátní kurátorský výběr pětačtyřiceti autorek a autorů narozených v 70. a 80. letech v Československu. SPECTRUM je nezávislý knižní projekt, který vznikal v průběhu několika let. Svým názvem odkazuje na samotné malířské médium i směrem k názorové pluralitě a rozmanitosti naší současné malířské scény. Jednotlivá díla pocházejí z různých soukromých a státních sbírek i z osobního vlastnictví vybraných umělců. Jejich výběr na základě hlasování kurátoři Petr Vaňous, Barbora Ropková a Jan Kudrna. 
V knize jsou zastoupeny tyto umělkyně a umělci: Tomáš Absolon / Josef Achrer / Tomáš Bárta / Ondřej Basjuk / Josef Bolf / Jonáš Czesaný / Dalibor David / Petr Dub / Václav Girsa / David Hanvald / Daniel Hanzlík / Veronika Holcová / Jakub Hošek / Vladimír Houdek / Markéta Jáchimová / Jakub Janovský / Tomáš Jetela / Lukáš Karbus / Martin Krajc / Denisa Krausová / David Krňanský / Viktorie Langer / Martin Lukáč / Pavla Malinová / Marek Meduna / Josef Mladějovský / Alice Nikitinová / Jaromír Novotný / David Pešat / Daniel Pitín / Miroslav Polách / Jan Poupě / Tomáš Predka / Dana Sahánková / Zbyněk Sedlecký / Adéla Součková / Robert Šalanda / Evžen Šimera / Jakub Špaňhel / Adam Štech / Jakub Tomáš / Lubomír Typlt / Vladimír Véla / Michaela Vélová Maupicová / Monika Žáková

Na Friedrichových obrazech „Mnich na mořském pobřeží“ a „Opatství v dubovém lese“ vidíme dualitu horizontu a fragmentu, vzdáleného a blízkého, nekonečna a časovosti. Ke „vznešenému“ nekonečnu se romantický divák vztahoval s nenaplnitelnou touhou, jejíž relikty představují fragmenty, ruiny, které romantici chápali jako metafory lidského zlomkovitého poznání a vnímání. Na Friedrichově malbě pohlíží „faustovská“ postava mnicha do neprostupné temnoty a mlhy, jež zahalují výhled k horizontu. Friedrich chápe mlhu a temnotu jako otevřený prostor pro divákovu imaginaci a evokování představ „vznešena“. Malby Caspara Davida Friedricha reflektují a spoluvytváří romantický úzus myšlení, v němž se výrazně uplatňují pojmy a představy horizontu, fragmentu, temnoty, hieroglyfu či prázdna.

Co když Íkaros a Faetón přežili svůj střemhlavý pád? Co když procitli na pobřeží budoucnosti se ztrátou paměti, nevědouc kým jsou, leč ponechávajíc si svůj aviatický instinkt? Co když se v ústraní stihli oženit a vtiskli svou podobu generacím svých potomků? Čtveřice autorů této knížky, každý po svém inspirován dílem německého historika umění Abyho M. Warburga, se po stopách těchto ratolestí vydává a v trojici vzájemně provázaných esejů podává svědectví jak o podivuhodných osudech legendárních aviatiků, tak o živé provázanosti současnosti s tradicí: od íkarovské vzletnosti renesančních emblémů přes heroický humanismus meziválečného letectví až po daidalovskou skepsi českého umění za železnou oponou.

Neony ozářily noční tvář města a vnesly do jeho ulic tajemství a moderní životní styl. Vábily k návštěvě do obchodních domů. Sváděly ke vstupu do restaurací. Dotvářely mámivou atmosféru filmů z dvacátých a třicátých let, kdy se jejich sláva šířila Evropou a Amerikou. Staly se symbolem tužeb moderního člověka. V českých zemích jim vtiskli avantgardní estetiku slavní tvůrci, jako byli Ladislav Sutnar nebo František Zelenka, a povýšili tak světelnou reklamu o umělecký výraz. Po druhé světové válce se neon stal i nástrojem propagandy, ale to už jeho sláva postupně upadala až k dnešnímu zapomnění. Archivní fotografie, film a časopisecky publikované návrhy z doby zlaté éry neonu jsou pramenem knižního zpracování tématu v dalším svazku edice Zmizelá Praha.