Katalog výstavy Rudé století, umístěný v parku Kampa od 14. května do 1. srpna 2021, se zaměřil na milníky a klíčové okamžiky historie Komunistické strany Československa, která zásadně ovlivnila život několika generací. KSČ byla založena v květnu 1921 a její existence byla úzce spjata se sovětským vzorem, který často bezmyšlenkovitě následovala. V roce 1948 převzala moc a po dalších čtyřicet let ji udržovala, včetně období po srpnu 1968, kdy se opírala o okupační vojská. Členy strany se stalo přibližně šest milionů osob. Publikace prostřednictvím textu, fotografií a plakátů připomíná okolnosti vzniku KSČ, její bolševizaci, dobu okupace a ilegality, pronikání do státních struktur, uchopení moci, soudní procesy, "socialismus s lidskou tváří", normalizaci a nejistotu spojenou se sovětskou perestrojkou. Také se věnuje nedávné minulosti strany, která se neodstřihla od komunismu a neuznala zodpovědnost za minulost. Zmiňujeme i ty, kteří se postavili proti komunismu, abychom osvětlili kořeny a tragické následky komunistického režimu, které pociťujeme dodnes, a přispěli k porozumění příčinám dlouhotrvající nesvobody.
Jan Kalous Books







Číhošťský případ
- 166 pages
- 6 hours of reading
Cílem publikace není podat vyčerpávající pohled na poslední rok druhé světové války a první československé poválečné roky. S přihlédnutím k tematickému zaměření Ústavu pro studium totalitních režimů je publikace v první „válečné“ části zaměřena na politické směřování válečných událostí konce druhé světové války v Evropě i ve světě, na německou okupační politiku v protektorátu na konci války, domácí i zahraniční odboj, samotný závěr války na území Čech, Moravy a Slezska, na Československo na mezinárodní scéně na sklonku války, pochody smrti na území Čech a Moravy v posledních válečných měsících a na filmovou propagandu v protektorátu. Náplní druhé „poválečné“ části jsou otázky spojené s obnovou československé státnosti po zániku protektorátu a Slovenského státu, budování poválečné ČSR a vytváření československého bezpečnostního aparátu v prvním poválečném roce. 9. květnem 1945 sice skončila druhá světová válka, ale politické a ekonomicko-sociální a společenské změny vyvolané politicko-ekonomickou krizí třicátých let dvacátého století a válečnými událostmi našly své vyústění v poválečném období. Bez vědomí této kontinuity není možné správně pochopit poválečný vývoj nejen v Československu, ale ani v globálním kontextu.
Československý exil 1938-1989 v zahraničních archívech: Sborník dokumentů
- 184 pages
- 7 hours of reading
Sborník příspěvků z vědecké konference konané ve dnech 21.-22. listopadu 2007 na Univerzitě obrany v Brně
Vybrané kapitoly ze soudobých dějin I.
- 218 pages
- 8 hours of reading
Instruktážní skupina StB v lednu a únoru 1950
- 133 pages
- 5 hours of reading
Rekonstrukce událostí v obci Čihošt a činnost instruktážní skupiny Státní bezpečnosti v období ledna a února 1950 v souvislosti číhošťským případem.
Štěpán Plaček (1909-1992) patřil k významným aktérům sféry politického zpravodajství československého ministerstva vnitra po skončení druhé světové války. Monografie se zabývá nejen Plačkovou kariérou na předúnorovém MV (včetně podílu na aférách v období 1945-1948), ale přibližuje také jeho mladá léta, nezlomné komunistické přesvědčení, věznění v 50. letech i život po propuštění až do 90. let. Součástí knihy jsou dosud neznámé dokumenty a fotografie z Plačkovy pozůstalosti.
Securitas Imperii 13
- 216 pages
- 8 hours of reading
Demonstrace v Československu v srpnu 1969 a jejich potlačení
- 336 pages
- 12 hours of reading
Rok po invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa proběhly v ulicích mnoha velkých měst rozsáhlé demonstrace, do kterých se zapojili především mladí lidé. Vyjadřování nesouhlasu s přítomností sovětské armády na našem území se mísilo s projevy nespokojenosti s nastoupenou cestou nového vedení komunistické strany. To pouliční protesty očekávalo a nejspíše i přivítalo, podle něj totiž dokazovaly, že tzv. protisocialistické síly existují. Legitimizovaly tak jeho politiku a daly mu do ruky pádné argumenty k postupu proti zbytku reformistů v čele s Alexandrem Dubčekem. Brutální potlačení nepokojů jednotkami tehdejší bezpečnosti, armády a Lidových milicí, které si vyžádalo oběti na životech, posloužilo rovněž jako varování do budoucna a současně jako důkaz předložený sovětskému vedení, že v osobě Gustáva Husáka byl postaven do čela Československa správný člověk. Naopak pro veřejnost symbolizoval srpen 1969 definitivní konec Pražského jara. Předkládaná publikace se na základě rozsáhlého archivního výzkumu snaží přiblížit události srpna 1969 a zasadit je do kontextu tehdejšího dění.