Martin Schulze Wessel Book order

Fundovaná práce předního německého historika si klade za cíl osvětlit z historického hlediska současnou ruskou agresivní válku a protizápadní postoje s jejich dějinnými kořeny. Sleduje dynamiku budování ruského impéria za posledních zhruba tři sta let, tj. od doby Petra I. Centrem jejího zájmu jsou rusko-ukrajinsko-polské vztahy, respektive konfrontace ukrajinské a polské státnosti s ruskou expanzí na západ. Nejde však o studii nějakých lokálních konfliktů – autor je zasazuje do širších evropských souvislostí a souhry, spolupráce či konkurence hlavních mocností; zvláštní pozornost přitom věnuje dlouhodobé kooperaci Ruska a Německa, jejíž neblahé důsledky byly patrné až donedávna. Snaha budovat ruskou identitu na základě imperiální myšlenky, v případě Ukrajiny coby vnitřního impéria a Polska jako součásti impéria vnějšího, vedla vždy k zásadním konfliktům, které zpětně impérium oslabovaly a směřovaly k jeho dezintegraci – to Schulze Wessel nazývá „prokletím impéria“. Vedle mocenskopolitických aspektů analyzuje též náboženské a ideologické souvislosti, především pak ruský, ukrajinský i polský nacionalismus, přičemž obzvlášť působivé jsou portréty jeho tří představitelů – Puškina, Ševčenka a Mickiewicze.

Russlands imperiale Vergangenheit ist entscheidend für das Verständnis von Putins Überfall auf die Ukraine und seiner antiwestlichen Haltung. Historiker Martin Schulze Wessel beleuchtet den Krieg im Kontext der russischen Expansion nach Westen seit dem 18. Jahrhundert, die einen „Fluch des Imperiums“ begründete, der bis heute nachwirkt. Er zeigt, wie eine fatale Ideenwelt entstand, die die Moskauer Führung auch im 21. Jahrhundert prägt. Während Deutschland sich nach 1945 von seinem imperialen Erbe befreite und sich nach Westen öffnete, steht Russland vor einem ähnlichen Weg. Vor dem 24. Februar 2022 schien Putins Regime vor allem an Machterhalt und persönlicher Bereicherung interessiert. Doch die Brutalität des Ukrainekriegs und die aggressive Propaganda in den Staatsmedien lassen sich nicht allein damit erklären. Putins Reden sind durch irritierende historische Narrative geprägt. Um seine Motivation zu verstehen, muss man auch Russlands ungelöstes Identitätsproblem betrachten, das aus seiner imperialen Vergangenheit resultiert. Das Buch erzählt die eng verflochtene Geschichte Russlands, Polens und der Ukraine seit Peter dem Großen im Kontext internationaler Politik und beleuchtet die strukturellen Erben imperialer Herrschaftsansprüche sowie den ideologisch aufgeladenen Ost-West-Konflikt, der im 19. Jahrhundert begann.

Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20. srpna 1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. Pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze. Předkládaná kniha, kterou připravil jeho syn René a doplnil ji úvodním slovem a svými autentickými fotografiemi, představuje především Böllovy deníkové zápisky z oněch několika dní strávených v Praze, dále jeho dva esejistické texty reflektující srpnové události a několik rozhovorů pro tisk. Máme tak jedinečnou možnost dozvědět se, jak vnímal Pražské jaro, jeho násilné potlačení a pozdější vývoj v ČSSR význačný západoněmecký spisovatel, pro nějž byla svoboda nedělitelná.

Retrospectively, the Prague Spring appears to have been a coherent but unsuccessful experiment in finding a synthesis of Western democracy and socialism. However, this perspective ignores that different groups and individuals participated in these developments and shaped the Prague Spring in Czechoslovakia with their completely varying professional, generational, national, and gender-specific experiences. What appears retrospectively as a goal-oriented reform movement or as an “interrupted revolution” looked in the eyes of the protagonists rather like the situation in a laboratory, where they worked on new syntheses with uncertain results. The volume focuses on the protagonists’ ideas of politics, society, and their reform plans. Of particular interest is the question which new thoughts about the interrelation of politics, science, economics, and arts were developed in Czechoslovakia.

Der Prager Fruhling war kein Reformprojekt aus einem Guss, sondern von ganz unterschiedlichen Erwartungen bestimmt. Es ging 1968 gleichermassen darum, die kommunistische Utopie zu erneuern, den Ruckstand gegenuber dem Westen aufzuholen und Lektionen aus der stalinistischen Vergangenheit zu ziehen. Der Prager Fruhling hatte ein Zeit-Problem: Alexander Dubcek und die fuhrenden Politiker in seinem Kreis agierten vom Januar 1968 bis zur Invasion im August unter stetig wachsendem Zeit-Stress. Zugleich war das Reformprogramm des Prager Fruhlings von ganz unterschiedlichen Zeitordnungen gepragt, seine wichtigsten Akteure aus Politik, Wissenschaft und Kultur lebten gewissermassen in Parallelwelten: So ging es dem Kreis um den Philosophen und Soziologen Radovan Richta um eine humanistische Erneuerung der kommunistischen Ideologie, wahrend die Wirtschaftsreformer um den Okonomen Ota sik danach strebten, den Entwicklungsruckstands gegenuber dem Westen einzuholen. Im Bereich der Rechtsreformen stand die Aufarbeitung der Vergangenheit, vor allem der stalinistischen Schauprozesse der funfziger Jahre im Vordergrund, um daraus Lektionen fur die Zukunft zu ziehen. Aus diesen verschiedenen und zum Teil widerspruchlichen Ansatzen bezog der Prager Fruhling sein Programm.

Der Prager Frühling 1968: Aufstand der demokratischen Kräfte gegen ein autoritäres Gewaltsystem und ein Laboratorium für neue Gesellschaftsentwürfe, das in der kollektiven Erinnerung Europas bis heute fortwirkt. Der prominente Osteuropahistoriker Martin Schulze Wessel veranschaulicht die Prager Reformbewegung um Alexander Dubček als ein Zukunftsprojekt, als den Versuch, die Annäherung zwischen sowjetischem System und westlicher Gesellschaftsform in der Mitte Europas zu realisieren. Er zeichnet den Prager Frühling zudem als ein Projekt der Vergangenheitsbewältigung nach, im Zuge dessen die Schauprozesse der fünfziger Jahre, beispielsweise gegen Rudolf Slánský, erstmals öffentlich diskutiert wurden. Die Denkwelten der Reformer des Prager Frühlings, dargelegt anhand neuen Quellenmaterials, sind zeitgebunden und aktuell gleichermaßen. Darin liegt ein Teil ihrer historischen Anziehungskraft, die auch heute noch, nach einem halben Jahrhundert, von ihnen ausgeht.

Rok 1968 je v českých dějinách klíčovým obdobím, představujícím pokus o revizi politické a ekonomické situace a směřování k pluralitní demokracii. Téma se začalo intenzivně zkoumat po listopadu 1989, avšak dosud chybí ucelená interpretace. V jubilejním roce přichází německý bohemista a rusista Martin Schulze Wessel se svou monografií, která zkoumá společenské změny roku 1968 v kontextu tání totalitního režimu. Tento proces byl ovlivněn československými reakcemi na kult osobnosti Stalina a ekonomickou krizí plánované ekonomiky na přelomu 50. a 60. let. Schulze Wessel analyzuje změny v politické, ekonomické a kulturní rovině, přičemž liberalizace kulturního prostředí (noviny, časopisy, divadlo, film) hraje klíčovou roli v revizi socialismu, která se liší od pokusů ve středovýchodní Evropě v roce 1956. Autor zasazuje český rok 1968 do širšího evropského kontextu, zdůrazňuje jak českou jedinečnost, tak vzájemné inspirace se západním hnutím. Jeho vyvážený pohled na české dějiny 60. let a jejich vyústění v prvních devíti měsících roku 1968 končí sovětskou invazí v srpnu 1968, která zastavila obrodný proces a eliminovala demokratizační tendence ve všech oblastech.

Muzeum je i v pozdně moderním věku prominentním médiem historické komemorace a reprezentace. Nikdy v minulosti neexistovalo tolik muzeí jako dnes. Historická muzea moderní doby však neodrážejí bezprostředně státní politiku paměti, nýbrž sama vystupují jako aktér paměťového diskurzu. Politické a společenské zvraty přitom často vedou k přetváření muzeí a muzejních expozicí, ke zřizování nových a zavírání mnoha starých muzeí. Předkládaná publikace se ve středoevropském kontextu věnuje těmto problémům stejně jako vzájemným interakcím, procesům transnacionalizace a srovnávacím analýzám muzejnictví.