Eagle Glassheim Books

Česká šlechta, přesněji šlechta vlastnící majetek na území Koruny české, řešila národnostní otázku v první polovině 20. století dvakrát krátce po sobě. Poprvé v roce 1918, kdy byla postavena před nově vzniklou situaci související se vznikem Československé republiky a její novou politikou vůči šlechtě a podruhé ve třicátých letech v souvislosti s německou, pro šlechtu velmi lákavou, vizí panevropské unie a později s nástupem národního socialismu a nacismu v Německu. Kniha profesora na British Columbia University studuje dramatické změny, s nimiž se musely vypořádat jak tradiční rody usedlé na území Koruny české již po staletí, tak nové příchozí šlechta vlastnící majetek, ale ne již těsný vztah k zemi.

Oblast Sudet v Československu před 2. světovou válkou obývala početná německy mluvící menšina. Tito lidé tam žili stovky let a různě se mísili s českými obyvateli. Soužití nebylo vždy jednoduché, přesto se obě skupiny propojily složitými vazbami lokálních identit. Poválečný vývoj v Československu znamenal pro národnostní menšiny jediné – musely opustit Československo, které si kladlo za cíl vybudovat národní stát bez příslušníků jiných národů. Českoslovenští představitelé pro odsuny získali souhlas Spojenců a němečtí obyvatelé se museli nuceně odstěhovat. Jak odsuny probíhaly a jaké byly osudy vysídlených Němců? Jaký osud čekal uprázdněné oblasti v pohraničí, v bývalých Sudetech, a to nejen z hlediska osídlení, ale také jako průmyslové a hornické oblasti? Jaké vlastně byly důvody odsunů, jaká byla historie soužití různých národů na území meziválečného Československa? Jak se dokázalo Československo vypořádat s ekologickými problémy v severních Čechách od války až po současnost a jak se projevily přesuny obyvatel na kulturní krajině? Dá se paměť krajiny ještě zachránit? Na všechny tyto otázky hledá odpovědi americký historik Eagle Glassheim.