Jan Paulas Books

Známý duchovní autor, karmelitán P. Vojtěch Kodet v obsáhlém knižním rozhovoru líčí svůj životní příběh. Postupně poznáváme jeho předky, dědečka, který prošel ruským zajetím, otce, bývalého politického vězně, a další členy rodiny. P. Kodet vzpomíná na dětství na venkově, hledání životní cesty, poměry v litoměřickém semináři, kněžské štace i sledování ze strany StB, na obnovu kláštera v Kostelním Vydří nebo svou službu exorcisty. V otevřeném dialogu líčí i nelehká období života a otevírá témata, která jsou pro něj důležitá: víra jako osobní vztah, odpuštění, uzdravení, umění rozlišování nebo život s Božím slovem.

Rozhovory s želivským opatem Bohumilem Vítem Tajovským vznikaly od dubna 1998 do srpna 1999 při návštěvách Aleše Palána a Jana Paulase na Želivě. Autoři nahráli zhruba šedesát hodin zvukového záznamu, který pak přepsali, upravili a strukturovali. Závěrečné znění rozhovoru B. V. Tajovský autorizoval; prvního vydání knihy se však už nedočkal. Název titulu je převzat z básně Jana Zábrany, která vyšla ve výboru Jistota nejhoršího. Předmluvu k prvnímu (i nynějšímu druhému) vydání namluvil Tajovského přítel Anastáz Opasek týden před svou smrtí; autorizovat ji však už nestačil.

v rozhovoru s Janem Paulasem. Stovky odborných článků, desítky zasvěcených publikací - tak vypadá literární dílo kardinála Tomáše Špidlíka. Teprve nyní se ale otec Špidlík rozhodl mluvit také o svém osobním životě. V knize rozhovorů Duše poutníka mu byl partnerem v diskusi zástupce šéfredaktora Katolického týdeníku Jan Paulas. Kniha nás provádí Špidlíkovým životem od dětství v Boskovicích, přes studia v Holandsku, léta v Římě až po jeho jmenování kardinálem. Chybět nemůže pochopitelně ani ohlédnutí za inspirativním teologickým dílem otce kardinála, zaměřeným zejména na východní křesťanství.

Knižní rozhovor s literárním historikem Jaroslavem Medem mapuje nejen jeho životní příběh, ale zejména setkání s jeho osudovou láskou literaturou. Krok za krokem můžeme sledovat, jak blízké soužití se slovem provází Jaroslava Meda od dětství až do dnešní doby. Medovy vzpomínky jsou cenným svědectvím o osobnostech, s nimiž se v životě setkal. V uhrančivém autorově vyprávění před námi vystupují Jakub Deml, Ivan Diviš, Bedřich Fučík, Ladislav Fuks, Josef Istler, Jiří Kolář, Ludvík Kundera, Ludmila Macešková, František Daniel Merth, Věroslav Mertl, Ladislav Novák, Suzanne Renaudová, Václav Renč, Bohuslav Reynek, Ivan Slavík, Josef Suchý, Jaroslav Šerých a další. Knihu lze chápat jako doplnění Medových literárních esejů na rozdíl od odborných prací zde může popustit uzdu pocitům, dojmům, sympatiím či odlehčeným historkám. V neposlední řadě jsou jeho vzpomínky také svědectvím o pohnuté době čtyřicetiletého komunistického panství, v němž byla právě jeho osudová láska tak často znásilňována, falšována a umlčována.

Kdo udával a kdo má na rukou krev? Dramatický příběh jedné rodiny a jejich továrny na malém městečku se osudově změní jedné dubnové noci. Tehdy skončí bezstarostné dětství malé Věrky. Ta je spolu s maminkou hlavní hrdinkou této knížky, jejíž děj se odehrává během dvou totalitních režimů. Kam až lidi dožene strach, pomsta a špatné svědomí, a naopak, jak lze neztratit víru v člověka, spravedlnost i životní naději – i o tom vypráví příběh inspirovaný skutečnými událostmi na českomoravské Vysočině.

Renomovaný psychiatr, pedagog, katolický kněz a esperantista se v rozhovoru s Janem Paulasem ohlíží za svou padesátiletou psychiatrickou praxí. Vzpomíná na dobu studií i začátky své profesní dráhy v dobách ateistického marasmu. Mluví o své konverzi, sleduje proměny naší společnosti po pádu komunismu a nabízí svůj neotřelý pohled i na věci budoucí. Kniha je protkána humornými i méně veselými příběhy z autorova života. Dvojí role psychiatra a duchovního zprostředkovává čtenářům jedinečný pohled na svět zdravých i nemocných, kněží i laiků, zpovědníků a psychoterapeutů, církve i společnosti. Max Kašparů s úlevou vzpomíná na primáře, který nové pacienty vítal slovy: „Blázinec je před branou. U nás je klid a pohoda.“ A v tom je i hlavní přínos této knížky: nejen otevřeně poukazovat na problémy naší roztříštěné společnosti, ale také nabídnout radu, jak dobře žít, abychom se nezbláznili.

Sestra mezi divadlem, médii a pasťákem. Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident? Jak hovořit o víře v dnešní době? Jaké to bylo, vstoupit za komunistů do tajné řehole? Může řeholní sestra sledovat MS v hokeji, pít pivo a být aktivní na Facebooku? Nebo dokonce mít v rozhlase svůj pořad a kamarády mezi předními sportovci? Tyto a mnoho další otázky zodpovídá v knižním rozhovoru boromejka Angelika Pintířová. Dotýká se nejen palčivých témat dnešní doby, jako je rozpad rodinných vztahů, dědictví komunismu v nás či výchova delikventní mládeže, ale dává nahlédnout i do svého životního příběhu. Patří do něj šťastné dětství na vesnici, ochotnické divadlo, utajený život řeholnice za komunismu, studium na DAMU, cestování po Sibiři či jízda na koloběžce. Je to příběh řeholnice, které celý život padají z nebe nejrůznější výzvy. A ona je zvedá!

Tento rozhovor vznikl na podnět českého Karmelitánského nakladatelství. Protože byla od samého počátku zamýšlen k publikování v češtině i polštině, byl k rozmlouvání přizván český žurnalista Jan Paulas, redaktor Katolického týdeníku, a z polské strany Cezary Sekalski šéfredaktor katolického měsíčníku pro Obnovu v Duchu svatém List. Přáním nakladatelství i obou novinářů bylo získat rozhovor, který by měl autobiografický charakter, což respondent přijímal na počátku se značným odporem. Nakladatelství se ale na něho obrátilo s touto prosbou právě proto, aby mohlo přiblížit svým čtenářům autora, jehož knihy se na domácím trhu objevují už celou řadu let.

Max Kašparů v rozhovoru s Janem Paulasem; druhé, rozšířené vydání Premonstrátský jáhen, vystudovaný psychiatr a pedagog Max Kašparů vypráví o svém dětství a mládí, o své konverzi, vzpomíná na nesnadné hledání povolání, hovoří o těžké situaci církve v dobách vládnoucího ateismu. Tehdy, za jedné bezesné noci si vybavil dávno zapomenutý verš Františka Halase: „Proti přitažlivosti zemské, do výšky volím pád.“

Vzpomínky na dětství, které neubíhalo. Kniha volně navazuje na titul Hospoda. Autor v první části zachycuje vzpomínky na druhou rodovou větev obchodníků a úředníků na vesnici v době válečné a poválečné. Vyprávění se postupně přesouvá do konce 60. a začátku 70. let, kdy autor v kaleidoskopu úsměvných historek zachycuje své rané dětství za socialismu v jeho šedé každodennosti a rituálech. Nechybí zde ale ani zkušenost dítěte z věřící rodiny a vnímání podivné dvojkolejnosti světa, v němž se jinak mluvilo doma a jinak ve škole či na veřejnosti. Humorné vyprávění má tak i vážné podtóny otázek po naší národní povaze i odvaze. Jak píše autor v úvodu: „V životě snad každého člověka se nacházejí chvíle, kdy jde s otevřeným hledím do životních bitev, velkých i malých, ale i chvíle, kdy svůj život neurčuje a je členem masy. Ale ve své většině jsme aspoň občas na chvíli bojovníci, kdy jsme na sebe hrdí, a jindy jsme zase hněteni a cpáni do formy, která se hodí jiným. Zkrátka jsme chvíli rytíři a chvíli můžeme sloužit i nevědomky jako prejt do něčích jitrnic.“

Kniha vzpomínek, kterou edičně a redakčně připravili publicisté Aleš Palán a Jan Paulas, představuje želivského opata, politického vězně a jednu z nejvýznamnějších postav českého duchovního života 20. století Bohumila Víta Tajovského. Autorům se podařilo nashromáždit řadu svědectví a vzpomínek na jeho osobu. Jsou mezi nimi i lidé již zesnulí jako například Anastáz Opasek, Ivan Medek, či Luboš Hruška; mají zpracovány vzpomínky Jaroslava Meda, Jiřího Reynka, Zdeňka Rotrekla a dalších. V rámci chystané knihy oslovili i mnohé další osobnosti, které měly příležitost se s opatem Tajovským stýkat. Kniha tak bude zahrnovat vskutku reprezentativní výběr lidí, kteří na Vítovu osobnost vzpomínají, a bude doplněna řadou dopisů a jiných dokumentů, které se k osobnosti Víta Tajovského vážou. Text doplňuje řada fotografií, mnohdy dosud nikde nepublikovaných.

Rozhovor s autorem oblíbené knihy Duchovní cesty islámu. Islamolog a afrikanista Luboš Kropáček se již desítky let věnuje putování po neschůdných cestách poznávání dějin a kultury islámského světa. Rozhovor, který s ním vedli dva zkušení novináři, sleduje nejprve životní příběh absolventa arabistiky, anglistiky a afrikanistiky v Praze, který se v roce 1968 účastnil studentské expedice do nemocnice Alberta Schweitzera v Lambaréné. Tato mnohaměsíční cesta předznamenala celoživotní zájem Luboše Kropáčka o Afriku. Až do roku 1974 působil jako odborný asistent na FF UK , poté byl donucen odejít a živil se překlady a tlumočením z arabštiny. Po roce 1989 se na fakultu vrátil, v roce 2001 byl jmenován profesorem. Luboš Kropáček je autorem mnoha úspěšných knih o dějinách, kultuře a duchovnosti islámského světa. Připomeňme asi nejznámější, opakovaně vydávaný přehled Duchovní cesty islámu (Vyšehrad, 5. vydání 2011). Islám, islámský fundamentalismus a život muslimské společnosti proto představují druhé významné téma knihy. Tím třetím je křesťanská víra, pevný základ a opora v mnoha nelehkých životních situacích. I o nich je možné se v knize rozhovorů s jednou z výrazných osobností české vzdělanosti dočíst.

Ze vzpomínek hospodského a hospodáře Františka Douchy.

Anselm Grün v rozhovoru s Janem Paulasem a Jaroslavem Šebkem. "Setkání s Anselmem Grünem nemusí být pro čtenáře jen setkáním se zkušeným mnichem (jakousi ,cestou do hlubin mnišské duše'), ale může se stát také setkáním se sebou samým," píše v úvodu knížky P. Siostrzonek. Kniha rozhovorů s populárním německým autorem duchovní literatury má dvě roviny. Jednak se čtenář může seznámit s životními osudy A. Grüna, jednak s jeho názory - např. na modlitbu, na význam tradice, na postavení církve v dnešním světě, na vztah církve a umění, víry a humoru, víry a psychologie atd.

Jak sochař Otmar Oliva pašoval své kresby z vězení? Jak se nešťastně zamiloval jeden z estébáků, kteří zatýkali faráře Toufara? Kdo byl básník z Jestřábí věže? Jak bohoslovec Vojtěch Kodet odzbrojil člověka se samopalem? Jak může jedna „zbožná“ drbna otrávit celou farnost? Proč je dobré nad nikým nelámat hůl? Jaký byl vztah opata Tajovského a rodiny Bohuslava Reynka? Jak to vypadá, když jdou dva kněží na pivo? Příběh Stanislava Krátkého či útěk spisovatele Jana Čepa přes hranice – to vše a mnohé další přináší nový Cyrilometodějský kalendář, který zároveň přibližuje tvorbu sochaře Otmara Olivy a v rozhovoru i jeho životní příběh. Přední český fotograf Karel Cudlín představuje svých 12 vybraných fotografií. Salesián Zdeněk Jančařík vzpomíná na 12 osobností, které ho v životě oslovily. Ze známých českých autorů v kalendáři nebudou chybět např. Ladislav Heryán, Aleš Palán, Miloš Doležal, Ludmila Klukanová, Marek Vácha, Pavel Kosatík, Tomáš Petráček, Lucie Tučková, Josef Kroutvor či Pavel Hošek.

Katolický týdeník, dříve Katolické noviny, existuje již 60 let. Při této příležitosti vychází publikace, která mapuje vývoj katolického periodika, které bylo založeno v roce 1949.

Karel Fořt v rozhovoru s Janem Paulasem. Jako kluk slýchával od tatínka, který byl četníkem, humorné i napínavé historky. Později sám mnohá dobrodružství zažíval. Už jako skaut se dostal do spárů gestapa, jako bohoslovec byl totálně nasazen do Německa a se štěstím přežil několik bombardování. V roce 1948 byl vysvěcen na kněze a působil na Šumavě, kde se pastoračně staral i o neodsunuté sudetské Němce. Když kolem něj začal komunistický režim stahovat smyčku, na poslední chvíli utekl za hranice a zamířil na misie do Alžírska. Působil na Sahaře a ve městě sv. Augustina, kde zažil i nelítostný národně osvobozenecký boj. Odešel před komunisty do Německa, kde postupně vybudoval celou síť českých center. Sám vedl českou farnost v Mnichově, působil v rádiu Svobodná Evropa (pod pseudonymem Otec Karel) a stal se významnou osobností českého exilu. Na to vše vzpomíná – často s humorným nadhledem – v knize rozhovorů s Janem Paulasem. Mluví i o řadě osobností, s nimiž se setkal. Mimo jiné to byli Pavel Tigrid, Karel Kryl, Jan Čep, Ivan Diviš, Karel Schwarzenberg, Václav Dvořák, Anastáz Opasek, Jaroslav Škarvada, Joseph Ratzinger a další.

Jak se zakládal ve středověku klášter na zelené louce? Jak to bylo s odstoupením papeže Benedikta XVI.? Nestal se obětí spiknutí? Jak mohl budoucí kněz Zdeněk Jančařík utopit tank? Jak žili Reynkovi za války ve Staré Říši? Jakou roli hráli katoličtí kněží v českém národním obrození? Jak vypadal život jezuitského misionáře v dobách objevování Ameriky? Co má společného P. Marek Vácha s písničkářem Wabi Ryvolou? Jaký byl P. Toufar pedagog? Odpověď na tyto otázky přináší nový CM kalendář, ale i spoustu dalšího poutavého čtení. Kalendář představí ukázkami z díla fotografku Dagmar Hochovou a výtvarnici Markétu Kuxovou. Petr Pithart zase vzpomene na 12 lidí, kteří ho v životě oslovili. Inspirativní zamyšlení na každý měsíc napsal P. Ladislav Heryán. A blíže budou představeny osobnosti jako Oto Mádr, Antonín Mandl, Pavel Tigrid, J. F. Kennedy či Břetislav Kafka.

Pátrání po obětech "krvavého léta" 1945 přivádí pražského studenta na Vysočinu. Zapadá ale tragický příběh posledního německého faráře v Jihlavě do jeho diplomové práce? Byl skutečně obětí, či kolaborantem? Mohou ještě žít ti, co tenkrát stříleli? Co se odehrálo na kostelní věži? A jaké tajemství skrývá jedna fotografie? Studijní výlet se nečekaně mění v detektivní pátrání po docela jiné události a vede k poznání, jak naše minulost ovlivňuje naši přítomnost.