Jakub Šedo Books

Utváření nové politologické perspektivy výzkumu prostorově-institucionálních aspektů volebního chování a stranické soutěže ve víceúrovňových uspořádáních, tj. v soustavách s více než jednou úrovní vládnutí a reprezentace, představuje v soudobé politologii výzvu mimořádného významu. Tato kniha představuje originální příspěvek české provenience ke studiu více­úrovňového volebního chování a stranicko-volební soutěže v České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku, a to k takovému druhu studia, jež respektuje prostorovou členitost politických systémů a snaží se brát patřičně v úvahu jak horizontální (vnitroúrovňové), tak vertikální (meziúrovňové) vazby a rysy volebních a stranických fenoménů a procesů. Na rozdíl od tradičního rigidního úhlu pohledu, v jehož rámci nebylo možné představit si víceúrovňové systémy jinak než jako přísně hierarchická, stupňovitá uspořádání, vycházejí autoři z otevřeného pojetí komplexů volebních úrovní, umožňujícího nový pohled na vazby a interakce volebních i stranických procesů a jevů. Klíčovými znaky publikace jsou snaha o inovaci pojmového aparátu a důraz kladený na nepředpojatost a otevřenost uplatňované badatelské perspektivy. Knihu lze chápat jako základní příspěvek k rozsáhlému a dynamicky se rozvíjejícímu tématu.

Kniha podává široký přehled o problematice volebních systémů. Věnuje se jak teoretickým otázkám (klasifikace volebních systémů, historie jejich zkoumání, kvantitativní techniky výzkumu, problematika volebního inženýrství a volebních reforem), tak rovněž analyzuje jednotlivé podtypy volebních systémů (většinové, semiproporční, proporční, smíšené). Na konkrétních příkladech text demonstruje mechaniku fungování jednotlivých volebních systémů i jejich účinky vzhledem k demokratickému prostředí daných zemí. Zvláštní pozornost je věnována vývoji volebního zákonodárství v českých zemích od roku 1848. Součástí knihy je i podrobný encyklopedický přehled volebních systémů do dolních komor různých zemí světa. Cílová skupina: politologové, žurnalisti, studenti politologie a příbuzných oborů.PhDr. R. Chytilek, Ph.D., a Mgr. J. Šedo, Ph.D., působí na Katedře politologie a v Institutu pro srovnávací politologický výzkum při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Druhá přímá volba prezidenta v dějinách České republiky přinesla stejného vítěze jako volba první, byť se od ní v mnohém lišila. První kolo bylo několik měsíců před samotnými volbami jasnou záležitostí s jistým vítězem i kandidátem, který se s ním utká ve druhém kole. Tato očekávání se bez překvapení naplnila. Druhé kolo bylo zase vyrovnanější než v minulé volbě. Kniha přehledně shrnuje nejdůležitější momenty na cestě, která vedla k Zemanovu znovuzvolení. Stručně připomíná silné i slabé momenty jeho prvního prezidentství a komplexně pokrývá vlastní volby. Čtenář se seznámí s jejich průběhem od prezidentských nominací přes volební kampaně, předvolební průzkumy, názorové spektrum kandidátů až k samotným výsledkům voleb a k jejich přehlednému zachycení pomocí volební geografie.

Text je věnován vztahu mezi volebními systémy a stabilitou systémů politických stran v několika oblastech. Základním použitým indikátorem při hodnocení stability stranického systému je výpočet volatility dle Pedersenova indexu. Výzkum je zaměřen na možná řešení kategorie „ostatních“ stran ve výpočtu volatility a na šest témat, v rámci nichž by se mohl projevit vliv volebního systému na stabilitu systémů politických stran, resp. jejich pominutí by mohlo zásadním způsobem ovlivnit zjištěné výsledky. Jedná se o (1.) vztah mezi volatilitou měřenou na úrovni voličů a na úrovni parlamentu. (2.) příslušnost dané země k regionu západní Evropy či k zemím, kde do konce 80. let vládl komunistický režim, (3.) vývoj volatility v čase, (5.) vlastní rozdíly ve volatilitě při různých volebních systémech, (5.) možné propojení volebních reforem a volatility a (6.) vztahu mezi volebním systémem, volatilitou a vládní alternací. Výzkum zahrnuje všechny evropské země s výjimkou Ruska a Běloruska v posledních dvaceti letech. Do výpočtů volatility jsou zahrnuty všechny strany, které získaly alespoň 1 mandát či alespoň 1 % hlasů alespoň v jedněch volbách.

Kniha si klade za cíl zaplnit mezeru v české společensko-vědné produkci, která spočívá v absenci textu věnovaného vývoji pol. systému v českých zemích od konstitučních experimentů v letech 1848-1849 až do pádu reálně socialistického režimu v roce 1989.

Jak zajistit vládní stabilitu? Proč jsou politické strany dnes jiné než v minulosti? Co je videodemokracie? Jak soudci ovlivňují současnou politiku? Upadá význam parlamentů? Co je víceúrovňové vládnutí? K čemu může vést určitý volební systém? Jak nahlížet na země, jejichž vůdcové mají plná ústa demokracie, ale férovost voleb v nich nemá místo? Na tyto otázky — a řadu dalších — odpovídá tato kniha. Odpovědi jsou plodem systematické analýzy a vyhodnocování zkušeností, které provází fungování politiky. Kniha zahrnuje komplexní pohled na moderní politické systémy a nejnovější trendy v jejich vývoji. Hlavním předmětem zájmu autorů je Evropa, nicméně pozornost je ve srovnávací perspektivě věnována i mnoha mimoevropským zemím. Zdroj: barrister.cz

V lednu roku 2013 měli občané možnost si poprvé zvolit prezidenta přímou volbou. Naplnil se tím požadavek, který opakovaně zazníval v minulých letech v průzkumech veřejného mínění i programech politických stran. Zároveň bylo také možné učinit první kroky na cestě, na níž česká společnost poznává, zda se splní očekávání příznivců přímé volby, nebo naopak varování jejích odpůrců. A to jak těch, kdo kritizují samotnou myšlenku zavedení tohoto institutu do českého politického systému, tak těch, kdo se omezili na hledání chyb v legislativě, která přímou volbu umožnila.

Třetí přímá volba prezidenta České republiky v roce 2023 se konala v atmosféře plné napětí a očekávání. Tu způsobilo hned několik souběžných faktorů. Jedním z nich byl výkon funkce dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana, dalším napětí ve společnosti vyvolané válkou na Ukrajině a s tím související energetickou krizí. Situaci ovlivňoval i příchod mnoha válečných uprchlíků a hlasité protesty a demonstrace antisystémových aktérů. Ačkoliv se nejedná o dění mající přímý vliv na volbu hlavy státu či problémy, které by prezident měl ve své kompetenci (vy)řešit, všechny tyto faktory se na podobě předvolebního klání i voleb samotných podepsaly. A právě faktorům ovlivňujícím a doprovázejícím volbu prezidenta České republiky je věnována tato kniha. Vedle představení podrobných volebních výsledků nebo podoby volebního klání přibližuje i další procesy a témata, které společně tvořily spletitou síť motivací a impulzů ovlivňujících rozhodování jak na straně politické reprezentace, tak na straně kandidátů nebo voličů. Dnes už víme, že tento mix vyústil v jednoznačné vítězství Petra Pavla. Co vše k tomu vedlo? Jaká byla cesta jednotlivých kandidátů a průběh volebního klání? A jak si kandidáti stáli v jednotlivých regionech České republiky? Na tyto otázky se kniha autorského kolektivu politologů z Masarykovy univerzity snaží odpovědět v pěti semknutých kapitolách.

Kniha si klade za cíl zaplnit mezeru v české společensko-vědné produkci, která spočívá v absenci textu věnovaného vývoji pol. systému v českých zemích od konstitučních experimentů v letech 1848-1849 až do pádu reálně socialistického režimu v roce 1989.

Sborník zachycuje pojetí evropské otázky v okamžiku, který lze přinejmenším pro kandidátské země považovat za zlomový. Představuje také základ pro výzkum dalšího vývoje postojů politických stran, až budou konfrontovány s novými požadavky voličů plynoucími z míry naplnění očekávání, které kandidátské i doposud hraniční země Evropské unie vkládaly do východního rozšíření.