Dobrušští měšťané kontra opočenská vrchnost za třicetileté války.
Kniha zprostředkovává mikrohistorický pohled na život poddanského města Dobrušky v přelomových časech vleklého válečného konfliktu, který stavěl před těžké zkoušky jeho elity i prosté obyvatele. Malý dobrušský svět oné doby se musel vyrovnávat jak s dopady událostí velkých dějin, tak s proměnami lokálních podmínek na opočenském panství – změnou vrchnosti a jejích strategií, přenášených na město úředním aparátem. Právě ve vztahu mezi městem a nedalekým zámkem se zrcadlí mnohé z proměn, kterými procházelo České království v pobělohorském období.
Válka a válečné konflikty zpravidla těžce dopadají na všechny vrstvy společnosti. Jejich ničivé důsledky gradují s nástupem střetů masových armád. Těžiště problému bývá podmíněno dobově, regionálně, sociokulturně i jinak. Vždy však platí, že ve válce je promarněno množství lidských životů, které s modernizací technik a technologií ničení dramaticky narůstá. Potoky krve provázejí potoky slz a nezměrné hoře převážně obyčejných lidí nesoucích hlavní tíhu války, resp. jejích důsledků.
Publikace Venkov, rolník a válka v českých zemích a na Slovensku v moderní době je původní vědecké dílo přispívající do diskurzu jednoho z velkých témat moderních agrárních dějin, tj. postavení venkova a venkovana v období válek, počínaje válkou třicetiletou a konče válkou studenou. Spojení „rolníka“ a „války“ v prostředí českých zemí a Slovenska je v dosavadní historiografii nové. Ne všechny, ale v zásadě téměř všechny dlouhodobé války zásadním způsobem ovlivnily příští vývojové linie společnosti. Podmínky, v nichž se odvíjely, poskytovaly podněty směřující k opravě důsledků války, zlepšení situace trpícího venkova a jeho obyvatelstva a snažily se hledat obranné mechanismy proti důsledkům válek příštích. Publikace naznačený diskurz obohacuje o běžící odborné diskuze, upozorňuje na nové aspekty, nabízí podstatné teze i drobnohledné úvahy, jež mají za cíl inspirovat k dalšímu vědeckému bádání.
V televizní anketě Kniha mého srdce se v roce 2009 umístila na druhém místě Babička od Boženy Němcové, kterou obdivovaly generace čtenářů. Mnozí literární historici podlehli kouzlu jejího textu, nerozlišovali mezi fikcí a realitou. Historik J. Šůla, který zkoumá prameny Babičky, ve své nové knize představuje osudy klíčové postavy. Konfrontuje text s archivními prameny a dochází k překvapivým závěrům. Skutečná "babička" se narodila v Křovicích u Dobrušky, její manžel Jiří Novotný se nechal naverbovat do pruské armády, ale nezemřel v bitvě 1794, nýbrž v Kladsku na souchotiny v roce 1805. Manželům se narodilo devět dětí, nikoli tři. "Babička" se po letech v Kladsku vrátila do Čech a žila v Ratibořicích, kde nezemřela, a "paní kněžna" ji nevyprovázela na poslední cestě. Odešla do Vídně, kde vychovávala děti své nejmladší dcery a zemřela v chudobě v roce 1841. Autor zasazuje život protagonistky do historie regionu Opočenska a Kladska a vidí v ní typ hrdinné české ženy žijící v těžkých letech konce 18. a první poloviny 19. století. Kniha obsahuje poznámkový aparát a soupis historické, literárně historické a regionální literatury.
Publikace líčí dějiny dnešního města Rokytnice v Orlických horách do počátků třicetileté války. Je založena na studiu dostupné literatury české i starší a novější německé literatury, včetně literatury kladské, historické i filologické, ale hlavně na nezpochybnitelných archivních pramenech. Text je oproštěn ideologických schémat, která se v nedávné době vyskytla v líčení dějin regionu, ať nacionalistických či stranických. Rokytnice se objevuje v písemných pramenech jako farní ves roku 1318. Tehdy ležela na výchozím místě k osídlování pralesu Orlických hor. Historie lokality z písemných pramenů XIV. století prozrazuje, že se zde neuplatnila předhusitská německá kolonizace, poněvadž území nebylo pro tuto kolonizaci zajímavé. Místní jméno i jména okloních sídel jednoznačně svědčí o českém pronikání do dosud neosídleného regionu. Autor současně odmítá různé mnohem pozdější fabulace, prameny nepotvrzené, o událostech XV. století spojených s Rokytnicí. Publikace je doplněna fotografiemi a třemi přílohami důležitých dokumentů ze XVI. století v českém jazyce.
Knížka rozšiřuje a prohlubuje informace, které zájemci o tvorbu Boženy Němcové budou nejspíše znát ze spisů českoskalických badatelů manželů Mühlsteinových. V samostatných kapitolkách se věnuje všem aktérům Babičky, i epizodním, a to tak, že je nejprve připomenuta charakteristická pasáž v Babičce a poté následuje vysvětlující text, líčící život reálných prototypů těchto aktérů. Jednotlivé kapitoly jsou provázeny reprodukcemi ilustrací či dokumentů, případně fotografiemi, některé z těchto obrazových materiálů jsou tiskem zveřejněny vůbec poprvé. Textovou část doplňují poznámky a soupis literatury k tématu.
Kniha pojednávající o přípravách, okolnostech, průběhu a následcích třetí měnové reformy z roku 1953.
Peněžní reforma v roce 1953 je svým způsobem záležitostí výjimečnou. Především došlo k rozsáhlému ožebračení československých občanů. Z hlediska následného hospodářského vývoje nebylo dosaženo předpokládaného ekonomického efektu. Došlo k neuvěřitelnému rozpadu terciální sféry, což bylo dalším impulsem k rozjezdu stínové ekonomiky, jejíhož temného vlivu jsme se nezbavili dodnes. Z dnešního pohledu tehdejší heslo "Dohnat a předehnat kapitalistický svět" se nejeví jinak než jako dokonalá groteska.
Odborná recenze prom. historik Jiří Novotný, CSc.
1. české vydání.
Netradiční pohled na válku roku 1866, jak již druhá část titulu napovídá: „Výbor z obecních, farních a školních kronik regionu“. Čtenáři se dostává svědectví současníků, která je před propast času velmi živé. Pohled prostých lidí na počátek války, její průběh na Královéhradecku a hlavně dnes obecně neznámé jevy po bitvě, jako je „úklid“ bojiště, zničené vesnice, tisíce mrtvých v polích a lesích, tisíce raněných ve stodolách a několik vln epidemických nemocí se značnými ztrátami na civilním obyvatelstvu.
