Zdeněk Kratochvíl Book order

Kniha zkoumá různé koncepty dějin filosofie jako alternativy určení filosofie, přičemž je provokativní a subverzní, avšak ne v duchu záhadologů. Autor odmítá pojetí filosofie jako humanitní vědy a preferuje myšlenkový pohyb v trojúhelníku vědy, umění a náboženství. První část se zaměřuje na složité vztahy různých tradic v dějinách filosofie a odhaluje roli iluzí a falz. Odhalování iluzí, které zakrývají myšlenkové konstrukty, má tradici od antiky po moderní dekonstrukci. Dějiny mají smysl, protože je utváříme tak, jak chceme, a přesto existuje mnoho alternativ. Tyto závisí na výběru autora, tématech a interpretacích. Ve druhé části autor nabízí náčrt jedné z mnoha alternativ dějin filosofie, vybírá méně obvyklá témata a diskutuje o možných rozcestích. Zkoumá, jak by skok od iónských předsokratiků k Galileimu, Darwinovi a kvantové fyzice mohl eliminovat metafyzické pseudoproblémy a nadbytečné pojmy. Za klíčový problém považuje dominanci jazyka, která nás svazuje jak tradiční metafyzikou, tak sofistickým myšlením a většinou humanitně orientovaných filosofických inspirací.

The Philosophy of Living Nature je anglickým překladem přepracované verze Kratochvílovy knihy Filosofie živé přírody (1994), dnes již klasické práce zabývající se přirozeným světem a možnostmi jeho poznání. Od filosofického pojmu přírody/přirozenosti postupuje přes jednotlivé přirozenosti k tématům kosmu, prostoru a času, evoluce a živých organismů až k otázce místa člověka v přírodě a jeho zobrazování přirozenosti.

Monografie o Anaxagorovi představuje intelektuální proměnu starší iónské přírodovědy a archaické filosofie v duchu „osvícenství“ řecké raně klasické doby. Ne náhodou se prý v Athénách Anaxagorovi přezdívalo „Rozum“. Nejen že „přinesl filosofii do Athén“, ale také ji proměnil tím, že hledal stálý základ změn všech věcí. Ze starší iónské naučné prózy vytváří žánr, který už silně připomíná pozdější filosofické a vědecké texty. Obsah je ovšem odkazem svobodomyslného intelektuála. Výklad všech zachovaných fragmentů Anaxagorova díla (v novém původním překladu) i testimonií o něm a o jeho nauce se soustředí na objev limitně malých veličin, nový důraz na mysl včetně jakési náboženské reformy či přírodovědné novinky, například pochopení Slunce nebo meteoritů. Anaxagorás tyto novinky představuje v rámci tradiční iónské jednoty světa, který ještě není rozdělen na nebeský a pozemský, materiální a tělesný. Stále si ještě vystačí bez představy účelového uspořádání světa. Účelné jednání je spíše způsobem, kterým lidé (a patrně i ostatní živočichové) alespoň na čas kompenzují svoji konečnost a omezenost, zatímco svět nic takového nemá zapotřebí. Vláda mysli zatím není podřízena účelu, zůstává svobodná.

Při jakémkoli uvažování o evoluční teorii se každému ihned vybaví jméno Charlese Darwina, méně je však známo, že nebyl bez předchůdců. Autoři této knihy studují starší předlohy moderní teorie evoluce a ukazují, že její některé důležité prvky se v zárodku objevují již v antice, i když tam ještě nelze najít její všechny klíčové rysy. Kniha dále představuje dynamické myšlení proměňujícího se světa, typické pro některé nejstarší řecké myslitele, které je základnímu konceptu evoluce přinejmenším otevřeno. Výklad mapuje výskyt evolučních názorů a výkladů, rozsáhle se věnuje raným iónským myslitelům, obzvláště Anaximandrovi a Hérakleitovi, z pozdějších autorů pak Empedokleovi a Lucretiovi. Pozornost je zaměřena i na teleologické myšlení klasické doby, které zabránilo dalšímu vývoji protoevolučního myšlení. Na závěr se autoři pokoušejí najít odpověď na otázku, co stálo v cestě tomu, aby s touto přelomovou teorií přišel někdo jiný mnohem dříve. Vydáno ve spolupráci s Katedrou filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Podtitul: Odkaz iónské archaické vnímavosti Obrat k archaické moudrosti nemá být jenom pokusem o sestup k velice starým a rafinovaně „primitivním“ způsobům vnímání i poznávání. Spíš chce otevřít jakousi stereoskopii různých přístupů, která by nám mohla zprostředkovat různé dimenze skutečnosti. Za uplynulých dva a půl tisíce let otočila precese oblohu o víc než 35 úhlových stupňů, sklon ekliptiky se zmenšil asi o třetinu stupně, linie iónského pobřeží se posunula o 3 až 12 km, na Zemi přibylo lidí a zčásti se změnily jejich starosti; některým přibyly dříve netušené znalosti. Přesto jsem přesvědčený, že pohled na moře nebo na hvězdnou oblohu probouzí podobné škály pocitů (samozřejmě různé u různých lidí a v různých situacích) a přitom pořád nabízí mnoho témat ke zkoumání

Dějiny filosofie od archaického Řecka do konce evropské renesance sledované v kontextu dějin vědy, náboženství a kultury jako celku. Na rozdíl od jiných dějin filosofie je zde kladem důraz na dobový rámec výkladu filosofických nauk, které proto nejsou zařazovány do uměle vytvořených „-ismů“. Kniha je vhodná jako úvod do studia filosofie.

Obsáhlý výklad všech zachovaných zlomků díla Hérakleita z Efesu chce ukázat, že tento myslitel není „Temný“, ale že „ve svém spise se vyjadřuje jasně a srozumitelně, ... stručnost a pádnost výkladu je totiž neporovnatelná“, jak tvrdí pozdně antický doxograf Díogenés Laertios. Výklad si podrobně všímá i zlomků s náboženskou a s astronomickou tematikou, které část novodobých interpretů pomíjí. Hérakleitos v kontextu uchování antických myslitelů otevírá příležitost k novému pochopení toho, o co jde ve filosofii, která je spojena s vědomím, a nikoliv s formální logikou. V přílohách čtenář najde český i řecký text veškeré Hérakleitovy pozůstalosti a rejstříky.

Nadsazené filozofické pojednání o tom jak vznikl „Rozum“ a co se stalo, když byl na světě. Na obhajobu před pochybovači o Rozumu, jako je Pepíček, zasedá Komise Pro Nepohnutou Pravdu, která se shoduje na tom, že ani Achilleus nemůže doběhnout želvu. Svérázný filozofický spisek vypráví s humorem a nadsázkou o Pepíčkových peripetiích při hledání pravdy a přirozenosti, o zlomyslných hrátkách boha Herma a o mnoha jiných zajímavých věcech. Účastníci děje jsou kromě dalších řeckých bohů, bohyní a filozofů např. i Sigmund Freud, dr. Faust a Tomáš Akvinský. Celá kniha vychází z řecké mytologie a filozofie a je jakousi hravou parodií na filozofickou logiku. Kniha je doplněna černobílými fotografiemi a rejstříkem osob, zvířat, míst, věcí a pojmů s poznámkami.

Kniha o životě, dílu, době a následnících řeckého filozofa. Obsahuje tři hlavní texty od tří autorů (Porfyrios: Život Pýthagorův, Iamblich: Život Pýthagorův, Z. Kratochvíl: Pýthagorejství archaické doby), drobné texty Zlomky od Pýthagora a jeho následovníků a doslov od D. Ž. Bora.