Dušan Janák Books

Dej sa odohráva v týždni medzi Vianocami a Novým rokom koncom dvadsiatych rokov 20.storočia v New Yorku, kam Nick Charles príde stráviť sviatky. Náhodou sa stretáva so starými známymi z čias svojej kariéry detektíva a nechtiac sa zapletie do vyšetrovania dvoch záhadných vrážd.

Christiaana Barnarda pozná svetová verejnosť nielen ako znamenitého chirurga, ktorý urobil prvú úspešnú transplantáciu srdca, ale aj ako smelého bojovníka proti rasovej diskriminácii v Juhoafrickej republike. Boj o záchranu ľudského života sa snúbi u tohto muža s bojom o ľudské podmienky preň. Tieto dva ciele sú tematickou osnovou románu, ktorý napísal autor spolu s úspešným novinárom a spisovateľom Siegfriedom Standerom. Dalo sa očakávať, že slávny lekár napíše román z lekárskeho prostredia. A predsa on sám nemá rád, ak spájajú jeho úspech lekára s touto knihou. Chcel by, aby sa tieto skutočnosti rozlišovali. Lenže autor Barnard by zaručene nebol napísal román Nežiadúci, keby nebol mal zároveň skúsenosti lekára Barnarda. Lebo to, čo iní autori s toľkou námahou zbierajú, je pre Barnarda jeho každodennou prácou. Čo chcel svojím románom povedať, to vložil so Siegfriedom Standerom presvedčivo a umelecky účinne do konania románových postáv. Hoci nás autori hneď na začiatku upozorňujú, že udalosti aj hlavné postavy sú vymyslené, ani celkom neskúsený čitateľ nemôže nezbadať, že v románe je veľa autobiografických prvkov. Iste má pravdu recenzent New York Book-Review, keď napísal: „Je to román plný srdca. Bude ho čítať celý svet. " A skutočne, odkedy vyšiel, podnikol víťaznú cestu okolo sveta.

Vědecká publikace o táborech nucené práce, které v Československu existovaly v letech 1948-1954. Jejich nástupci pak byly nechvalně proslulé nápravně pracovní tábory v blízkosti uranových dolů.

Publikace o působení sovětských poradců v ostravsko-karvinském revíru v letech 1951 až 1957.

Kniha zkoumá sociologii ve střední Evropě před druhou světovou válkou z čtyř různých perspektiv: dějin institucí, historické sociologie vědění, dějin idejí a sociologické teorie. Autor rozděluje obsah do čtyř tematických okruhů, přičemž se zaměřuje na institucionalizaci oboru v porovnání se západními a východními zeměmi. Srovnává národní sociologické diskurzy pomocí obsahové analýzy dobových časopisů a porovnává díla klíčových teoretiků. Využívá klasické koncepce k řešení současných teoretických problémů a přináší tak komplexní obraz klasické sociologie v regionu. Kniha se ptá, kdy a jak se sociologie etablovala, zda šlo o dohánění západních trendů, a jaké byly specifika východních zemí. Zkoumá témata jako psaní prvních sociologů v Polsku, Slovensku, Čechách, Maďarsku a Rakousku, rozdíly v národních tradicích, vliv domácích a západních intelektuálních vzorů a vzájemné ovlivňování sociologů. Také se zaměřuje na významné momenty v počátcích sociologie a její vztah k politickým režimům, přičemž zkoumá, jak sociologie přispěla k národní identitě a zda se v regionu zrodil funkcionalismus.

Z tematického hlediska publikace pokrývá problematiku vývoje českého politického systému, odborového hnutí, pracovních podmínek, sociálních konfliktů a životní situace dělnictva v letech 1938 – 1948. Monografie je založena na systematickém výzkumu pramenů, který byl prováděn v českých,moravských a slezských archivech.

Studie k formování sociologie jako vědy v Polsku, českých zemích, na Slovensku a v Maďarsku. Kniha pojednává o počátcích sociologie ve vybraných středoevropských zemích, konkrétně v Polsku, českých zemích, na Slovensku a v Maďarsku. Toto pojetí je objasněno v úvodní kapitole věnované problematice vymezení střední Evropy a středoevropské sociologie obecně. Každé z uvedených zemí je poté věnována jedna kapitola zkoumající a popisující obdobné problémové okruhy. Kniha jako celek tudíž mj. umožňuje paralelní srovnání počátků sociologických studií v uceleném geopolitickém rámci užší střední Evropy. Prvním okruhem je stručné shrnutí sociálního a politického vývoje v době formování sociologie jako vědní disciplíny s přihlédnutím k jejich vlivu na rozvoj vědy obecně i na sociální vědy speciálně. Další čtyři tematické okruhy se vztahují k institucionálnímu zázemí etablující se vědní disciplíny, zvláštní pozornost je věnována oborovým časopisům, učeným společnostem, vysokoškolské výuce a výzkumným institucím. Zaměření na klíčové postavy oboru umožnilo živé, problémové a dynamické postižení vývoje sociologie a proměn jejího diskursu ve zkoumaných zemích. V závěru autoři sumarizují hlavní zjištění jednotlivých kapitol ve srovnávací perspektivě a sledují je ve vztahu k sociologii světové.