Explore the latest books of this year!
Bookbot

Jiří Večerník

    March 22, 1941
    Jiří Večerník
    Sociální struktura a střední třída v České republice a stredni Evrope
    Sociologické texty. Sociological Papers
    Ten years of rebuilding capitalism: Czech society after 1989
    Czech society in the 2000s: A report on socio-economic policies and structures
    Individuals and Households in the Czech Republic and CEE Countries
    Sociologické studie
    • he study aims to analytically interlink the optics of individuals and households and focus on their demographic and socio-economic behaviour since 1989 in the Czech Republic, and compare these observations with other EU countries, primarily those of Central Eastern Europe (CEE). The fields covered are family formation and life trajectories, earnings disparities and income inequality, the situation of self-employed and family businesses, and religion affiliation of individuals and households. Vladimir Benacek, Eva Michalikova, Martina Mysikova, Olga Nesporova, Zdenek R. Nespor, Jiri Vecernik

      Individuals and Households in the Czech Republic and CEE Countries
    • Examines developments between 1989 and 2008 in the areas of employment, social policies, earnings, income inequalities and social structure, with a focus on the situation of the middle class, pensioners and the poor. Comments on new socio-economic values relating to work and consumption.

      Czech society in the 2000s: A report on socio-economic policies and structures
    • V návaznosti na studii autorů „Chudoba v České republice. Kritický pohled na evropské ukazatele“ tato studie přináší souhrnný pohled na výdělky osob, příjmy domácností, přerozdělovací toky, majetkové rozdíly a hospodaření rodin, a to jednak ve vývoji v ČR a jednak ve srovnání s evropskými zeměmi. Zabývá se rovněž vnímánímnerovnosti a středostavovskou identitou. K tomu využívá široké palety statistických a sociologických dat, zčásti pocházejících z evropských a světových databází a zčásti z vlastních výpočtů na základě individuálních dat komparativních výzkumů. Data jsou prezentována hlavně v grafech ukazujících pozici ČR na evropských žebříčcích. Výsledky zpochybňují obecné názory o výjimečné rovnosti v naší zemi a specificky českém rovnostářství. Česká společnost není už „nejrovnější“ ani ve výdělcích, ani v situaci domácností. Není ani výjimečně rovnostářskou v různých postojích týkajících se nerovnosti.

      Jací jsme rovnostáři?
    • Deset rodin po 10 letech: 1989-1999

      • 134 pages
      • 5 hours of reading

      Předmluva Jiří Večerník. Zpráva o životě deseti rodin vybraných z rozsáhlého souboru 740 rodin. Soubor obsahuje paritní zastoupení rodin městského a venkovského obyvatelstva; reprezentativní zastoupení každého okresu. Uvádí zaměstnání hlavy domácnosti, počty dětí, důchodců a invalidů. Členové deseti rodin vyprávějí v knize o svém životě před rokem 1989 a po něm. Z hlediska výpovědí lze vyvodit, které rodiny se chopily výzvy nového systému a nalezly nové příležitosti k uplatnění a které ne.

      Deset rodin po 10 letech: 1989-1999
    • Studie konfrontuje Marxovu a Weberovu koncepci sociální struktury a ukazuje protikladnost marxistického a buržoazního pojetí. Zabývá se problémy mobility a sociálních nerovností, podrobuje kritice pojetí dělnické třídy v buržoazní sociologii a dokazuje převahu marxisticko -leninské sociologiejak v teoretické, tak i v metodologické a empirické rovině.

      Třídy a vrstvy v buržoazní sociologii
    • Souborná práce představuje českou společnost v její mnohotvárnosti a pohybu, naznačuje trendy a popisuje uskutečněné změny. První část společné práce sociologů, ekonomů, politologů a demografů je věnována lidským zdrojům - vzdělání, podnikání, rodině. Druhá část se zabývá ekonomickou transformací, sociální strukturou a vztahem mezi trhem a státem. Tematice vztahů sociální a politické struktury je věnován závěr. Vybaveno řadou grafů a výsledků výzkumů.

      Zpráva o vývoji české společnosti 1989-1998
    • Publikace hledá odpovědi na některé závažné otázky týkající se českého trhu práce z hlediska vlivu vzdělání, dovedností, sociálního původu a sociopsychologických charakteristik na příjem a socioekonomický status zaměstnání jedinců. Práce autorského týmu se zaměřila i na objasnění mzdových rozdílů mezi muži a ženami s různým stupněm dosaženého vzdělání, na změny v postavení pracovníků po ekonomické krizi v době oživení trhu práce, na míru pracovní autonomie v jejich zaměstnání a na vliv kvalifikačního nesouladu na pracovní mobilitu zaměstnanců. V neposlední řadě ukázala současnou míru spokojenosti jedinců s prací a životem obecně. Pokusila se argumentovat souvislost mezi těmito hodnoceními a vyvodit, jaké aspekty práce a zaměstnání Češi preferují a jsou pro ně žádoucí, a které z nich už se v jejich současném zaměstnání naplňují. Průvodní přílohy nabízejí k tématu bohatý dokladový materiál v podobě tabulek, grafů a jiných výstupů ze statistických výzkumů i mezinárodních srovnání.

      Vzdělání, dovednosti a mobilita: Zaměstnání a trh práce v České republice a Evropských zemích