Další svazek edice Zmizelé Čechy seznamuje čtenáře slovem i obrazem s kouzelným krajem Pošumaví, který leží ve stínu šumavských hor, ale i turistického zájmu. A přitom může mnohé nabídnout. K vidění tu jsou horské oblasti i úrodné nížiny Pootaví. Gotické i barokní kostelíky umně vkomponovala lidská ruka do zvlněné krajiny mezi louky a pole, které obdělává zdejší lid již od středověku. Některé rody jsou na svých statcích usídlené již přes čtyři sta let.
První ucelená syntéza památkového fondu jihozápadočeského města Sušice se snaží podstatně rozšířit více než 100 let starý soupis památek od klatovských badatelů. Práce vychází z metodiky České akademie věd a umění a zaměřuje se na Sušici a připojené osady, což umožňuje podrobnější zpracování. Autorsky se na knize podíleli PhDr. Jan Lhoták, Ing. arch. Jaroslav Pachner a PhDr. Vladislav Razím, kteří se věnovali historii města, urbanismu a městskému opevnění. Úvodní stránky poskytují přehled o historickém vývoji místa a jeho urbanistickém vývoji od gotiky po současnost. Čtenáři se dozvědí, jak různé stavební slohy ovlivnily Sušici a jak se město měnilo. Hlavní část knihy tvoří katalog památek, začínající městskými domy, následovanými kostely a kaplemi. Každé heslo obsahuje popis a stavební vývoj objektu, stejně jako jeho historický kontext a přehled majitelů. Tento vzor se uplatňuje i v kapitole o moderní architektuře a umění veřejného prostoru. Závěrečná kapitola se zaměřuje na drobnou sakrální architekturu, jako jsou kapličky a křížky. Publikace končí seznamy literatury a pramenů a rejstříkem, který usnadňuje orientaci v textu.
Rozsáhlá biografie Josefa Ambrože Gabriela (1820–1880), dnes již méně známého regionálního politika, literáta a účastníka českého národního hnutí 19. století. V mládí se účastnil v Praze revolučního dění roku 1848, v letech 1861–1867 byl purkmistrem v Sušici, zároveň se stal i poslancem zemského sněmu. Byl též prvním starostou sušického samosprávného okresu. Projevoval se jako podporovatel umělců (vydával např. dílo Václava Klimenta Klicpery). V 70. letech se stal notářem v Bechyni. Ekonomické potíže a psychické problémy jej nakonec dohnaly k sebevraždě (1880). Autor dále sleduje následné osudy rodiny, především jeho tří dcer, jakož i Gabrielův "druhý život". Gabrielova životní dráha je vylíčena na pozadí bouřlivé doby i jeho sociální vrstvy. Kniha je bohatě ilustrována a doprovozena jmenným rejstříkem.
Dějiny městečka a panství pod Svatoborem do poloviny 19. století
„Sušická pamětnice připravená k edici Janem Lhotákem je svědectvím o zajímavém období v dějinách města a může být i důležitým pramenem pro poznání vývoje českých královských měst obecně či v komparaci. Pamětní knihy jsou totiž jedním z nejvýznamnějších zdrojů informací, které lze k období, jež Zikmund Winter nazval „zlatou dobou českých měst“, pro výzkum využít. Význam detailní analýzy této městské písemnosti pro samotnou Sušici pak podtrhuje i fakt, že s ohledem na její oddělení od původního archivního fondu dlouhou dobu unikala pozornosti badatelů.“ (z předmluvy doc. Michaely Hrubé).
Rozsáhlá publikace je příspěvkem k problematice hospodářského vývoje českých zeměpanských měst v pobělohorské době, konkrétně k vzniku, rozsahu a významu jejich vrchnostenských aktivit. Tento fenomén je zasazen do obecného vývoje, ale především je zkoumán na příkladu konkrétního města – Sušice v jihozápadních Čechách. Růst sušického městského velkostatku začal s husitskými válkami a územního maxima dosáhl před rokem 1547, kdy Sušice ovládala 28 vsí, jejich dílů a dvorů o asi 225 usedlých. Následkem účasti na prvním stavovském odboji přišla konfiskacemi o téměř všechny své poddanské vesnice a jen pozvolna je získávala nazpět, takže do Bílé hory se město spokojovalo jen s pasivním hospodářským využitím, intenzivnější formy začalo zavádět až po třicetileté válce, kdy na sušickém panství postupně vyrostlo sedm poplužních dvorů a vrchnostenský pivovar. Připojená analýza dobového účetního materiálu názorně ukazuje, jak peněžní příjmy právě z těchto provozů zajišťovaly hospodářskou rovnováhu města. O to hůře měšťané přijímali reformy Josefa II., které vrchnostenskou půdu rozdělily poddaným. Ti se bránili převodu svých povinností z hotových peněz na odvody obilí, čímž docházelo mezi nimi a sušickou městskou vrchností k dlouholetému sporu. Kniha je doprovozena tabulkovými i textovými přílohami, barevnou obrazovou přílohou a důkladnými rejstříky. Vychází ve spolupráci s městem Sušice a Západočeskou univerzitou v Plzni.
