Jiří Štaif Books

Kniha pojednává o ne zcela tradičně zvolených meznících moderních českých dějin (1848, 1918, 1930, 1945, 1968 a 1989) z hlediska stabilizace, resp. destabilizace sociálního řádu. Autoři analyzují způsoby, jak historičtí aktéři čelili strukturálním změnám a kterak v jejich diskurzu byly tyto změny uchopovány. Spojující otázkou napříč sledovaným obdobím je kategorie lidského štěstí a jeho proměny jako nástroje mobilizace aktérů pro podporu historické změny v daném okamžiku. Zvláštní pozornost je věnována revizi zažitých historických obrazů, ať již jde o rakouský žalář národů, zlatý věk první republiky nebo souboj demokracie a totality po druhé světové válce.

Publikace, která je určena odbornému publiku, nespočívá v prezentaci nových výsledků výzkumu či nových východisek, ale v tom, že nabízí solidní základ pro vstup do očekávané diskuse o revoluční době roku 1848/49.

Česká společnost mezi tradicí a revolucí 1830-1851. Společnost v Čechách měla v letech 1830-1851 velmi rozdílný vývojový rytmus. Změna se v ní navíc odehrávala v době mezi dvěma evropskými revolucemi. Čechy byly též zemí, kde vedle sebe žili po dlouhá staletí Češi, Němci a Židé. Modernizace zde nenarážela jen na meze tradice, neboť se ubírala zároveň i cestou, na níž se vytvářel nacionalismus. Tento zcela nový společenský fenomén přispíval jak ke kulturní, společenské, politické a případně i hospodářské emancipaci, tak k vyostřování problému multietnicity v těchto i dalších sférách společenského života. V dobových společenských změnách sehrála významnou roli i česká národní elita, kterou autor chápe jako obezřetnou zejména proto, že se její příslušníci snažili při prosazování svých cílů klást velký důraz na to, aby se svým jednáním pokud možno vyhnuli vyostřeným konfliktům. Ne vždy se jim to však podařilo.

Publikace obsahuje šestnáct samostatných studií, které se věnují vybraným historiografickým problémům sociálních dějin. V úvodní části jsou nejprve studie metodologické. Následují příspěvky věnované agrárním dějinám a výzkumu sociální struktury. V poslední části jsou studie, které čtenářům představují současný sociálně-historický výzkum.

Modernizace na pokračování je věnována problematice sociálních a politických dějin českých zemí od konce 18. století do vzniku první československé republiky. V úvodních kapitolách autor zkoumá dopady osvícenského myšlení na proměnu městské i venkovské society a postupné společenské změny v době předbřeznové. Ve stěžejních částech knihy klade důraz na rozvoj občanské společnosti, na pozvolné pronikání liberalismu do politicky většinově konzervativního smýšlení. Spolu s tím sleduje rozvoj českého, ale zároveň i německého národního a kulturního povědomí s důrazem na jeho dopady na ekonomické a politické otázky každodenního života. Dotýkají se přitom i témat dělnické otázky či ženské emancipace. Zásadní roli v procesu modernizace společnosti autor spatřuje v činnosti veřejných intelektuálů, kteří určovali společenský diskurz a formulovali nové ambice české society. V poslední kapitole se Štaif věnuje otázce dopadů Velké války na české země, v nichž se hladovění a strádání snoubily s projevy loajality, rezistence i hledání nových vizí národní budoucnosti. Vydání knihy podpořilo Hlavní město Praha.

František Palacký, historik a politik, zakladatel české státnosti v moderním slova smyslu, patří jistě k těm osobnostem naší minulosti k nimž je dobré se stále znovu vracet. Jiří Štaif, profesor katedry hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty v Praze, se k napsání Palackého monografie odhodlal po dvou desetiletích intenzivního badatelského zájmu o klíčovou postavu našeho 19. století a množství odborných prací a studií Palackému věnovaných. Výsledkem je vyvážený životopis, věnující pozornost stejnou měrou životu, dílu a jeho interpretaci i mýtu – proměnám postavení Palackého v jednotlivých obdobích českých dějin počínaje závěrem 19. století až po současnost. S použitím poznatků psychologie a sociologie zařazuje J. Štaif Palackého do kontextu rodící se nové české národní elity, jež přes jistou „obezřetnost“ danou jejím zaměřením i vnější situací dokázala sehrát mimořádně významnou roli v procesu formování české národní identity. Osobnost Františka Palackého vždy byla její důležitou konstitutivní součástí a závěrečná kapitola monografie „Životnost odkazu a rébus mýtu“ do jisté míry přesahuje rámec vlastního životopisu a přináší objevný a hluboký pohled na vývoj i proměny české národní identity.

Historické bádání o moderních elitách se u nás začalo soustavně rozvíjet až po roce 1989. Časem se ukázalo, že bude třeba rozlišit různé typy vůdčích vrstev, mezi nimiž hrají nezastupitelnou roli právě elity podnikatelské. Organizace jejich výzkumu se ujal Ústav hospodářských a sociálních dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, jenž vytvořil k tomuto účelu zvláštní badatelský tým. Sborník Moderní podnikatelské elity metody a perspektivy bádání přináší první výsledky tohoto výzkumu. Metodologicky je postaven na solidní znalosti zahraničních vzorů. Jeho autorky a autoři se domnívají, že podnikatelské elity je možno považovat i ve vícenárodnostním prostředí českých zemí (1848 1948) za malé skupiny lidí, které se ve sféře hospodářských aktivit vyznačují vysoce nadprůměrným výkonem, vůdčími pozicemi v klíčových rozhodovacích procesech a schopností vytvářet exkluzivní, nezřídka i vzájemně rivalizující sítě formálního i neformálního společenského vlivu.

Výstup z vědeckého semináře pořádaného katedrou historie a Centrem pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd České republiky v Praze ve dnech 6. a 7. listopadu 2008 v prostorách auly Ostravské univerzity. Vědecký seminář se programově spíše než dějinami jednotlivých měst chtěl zabývat „dějinami ve městech“, tj. celospolečenskými procesy a obecnými vývojovými trendy dokumentovanými na konkrétních příkladech. Vše pod zorným úhlem tzv. strukturálních dějin. Příspěvky se týkají tří okruhů: I. Prameny a metodika; II. Společensko-ekonomické procesy; III. Konkrétní problémy městské samosprávy.