V záznamech Neuwirthova deníku se mísí výpisky z četby, úryvky dopisů, reflexe nad různými životními zážitky, popisy snů, literárněkritické postřehy i teologické úvahy. Označení deníku jako apokalyptického plyne z Neuwirthova pojetí dnešního světa (deník prvně vydal v exilu roku 1976, kam odešel po nespravedlivém věznění). Současné světové dění vidí jako apokalyptické, dobu úzkosti, ale zároveň i dobu Božích zjevení, kdy "otřásáním se dostávají dějiny na kolej Božího plánu".
Vladimír Neuwirth Books
August 12, 1921 – May 22, 1998
Věnováno památce Alberta Vyskočila a Josefa Vašici. K Neuwirthově studii je připojena přednáška Huberta Madlmayera K naši náboženské situaci z roku 1930.
Vydání deníkového svazku z let 1975–1989 (rozšířené o záznamy nalezené v autorově pozůstalosti z let 1980–1997) chronologicky navazuje na knihu Apokalyptický deník. V Neuwirthově uvažování o paměti, dějinách a tradici, které tvoří základ deníkového svazku Vcházení do Evropy, najdeme mnoho společných rysů se soudobými texty křesťanských myslitelů a církevními dokumenty. Čím je však Neuwirthův přínos mimořádně cenný, je osobní, svědecká účast na tomto dění, zvýrazněná touha zaslechnout Boží hlas ve světě, jehož tradiční hodnoty se rozpadají, potřeba reagovat autenticky, tj. pravdivě, na tyto skutečnosti. Součástí Neuwirthovy svědecké role je zřetel k „dění nad dějinami“, upozaďující jevovou stránku aktuálních událostí, avšak nerezignující na jejich prožívání.