Kniha „Narodili se se smyčcem v ruce“ je prvním z titulů zásadní edice „Nejvýznamnější romští hudebníci v Československu“, kterou pro všechny milovníky romské hudby a kultury všeobecně připravuje Muzeum romského národního obrození. Autor zde vzdává hold 25 skvělým interpretům romské lidové hudby, zejména tedy cimbálovým kapelám a jejich primášům, kteří oplývali nejen jedinečnou výjimečnou houslovou technikou, ale především nasazením, energií a obrovským srdcem. Jedinou výjimkou je legendární horňácký primáš Jožka Kubík z Hrubé Vrbky, interpret moravské horňácké hudby, jehož sochu v životní velikosti můžete vidět v Uherském Hradišti. Předmluvu k této knize obstarali dva širokou veřejností respektovaní housloví virtuosové, Jaroslav Svěcený a Pavel Šporcl. Oba se během své kariéry setkali a spolupracovali s romskými hudebníky, oba vyjadřují k jejich schopnostem a interpretaci velký obdiv. V knize samotné najdete u každého hudebníka, respektive hudebního uskupení všechny potřebné biografické informace, největší úspěchy, účasti na festivalech, nahrané hudební nosiče a další zajímavosti. Všechny hudebníky pak potěší i notové záznamy oblíbených lidových písní těchto kapel. Kniha dále obsahuje seznam 170 romských písní. U každé z nich se dozvíme, zda jde o lidovou píseň nebo píseň zlidovělou, jejího případného autora, interpreta písně a rok vzniku skladby. Tento seznam je nedocenitelný pro všechny hudebníky, hudební kritiky i hudební vědce, kteří se chtějí s veškerou vážností věnovat romské lidové muzice.
Emil Ščuka Books





Cikánský baron jsem já
- 396 pages
- 14 hours of reading
Trojdílná kniha vzpomínek Dr. Emila Ščuky, klíčové postavy v emancipaci romské menšiny v České republice, reflektuje jeho roli v mezinárodním kontextu po pádu komunismu v roce 1989. V prvním díle Ščuka vypráví o svém dětství, školním vzdělání a zkušenostech jako romský prokurátor v posledním desetiletí komunistické diktatury. Druhý díl se zaměřuje na vznik romského politického hnutí v Československu po Sametové revoluci a na zkušenosti jeho vůdců v obnovené české demokracii. Třetí díl popisuje Ščukovo úsilí na mezinárodní scéně, kde se neřešila pouze romská otázka v rámci Československa a jeho nástupnických států, ale i širší problémy. Klíčovým tématem přechodu z „krátkého“ 20. století do 21. století je existence romského národa jako svébytného celku, který, ač bez vlastního území, usiluje o rovnocenné postavení mezi evropskými národy. V kontextu evropské integrace se snaží realizovat dlouhodobé cíle svého „národního obrození“.
Kniha „Narodili se se smyčcem v ruce“ je prvním z titulů zásadní edice „Nejvýznamnější romští hudebníci v Československu“, kterou pro všechny milovníky romské hudby a kultury všeobecně připravuje Muzeum romského národního obrození. Autor zde vzdává hold 25 skvělým interpretům romské lidové hudby, zejména tedy cimbálovým kapelám a jejich primášům, kteří oplývali nejen jedinečnou výjimečnou houslovou technikou, ale především nasazením, energií a obrovským srdcem. Jedinou výjimkou je legendární horňácký primáš Jožka Kubík z Hrubé Vrbky, interpret moravské horňácké hudby, jehož sochu v životní velikosti můžete vidět v Uherském Hradišti. Předmluvu k této knize obstarali dva širokou veřejností respektovaní housloví virtuosové, Jaroslav Svěcený a Pavel Šporcl. Oba se během své kariéry setkali a spolupracovali s romskými hudebníky, oba vyjadřují k jejich schopnostem a interpretaci velký obdiv. V knize samotné najdete u každého hudebníka, respektive hudebního uskupení všechny potřebné biografické informace, největší úspěchy, účasti na festivalech, nahrané hudební nosiče a další zajímavosti. Všechny hudebníky pak potěší i notové záznamy oblíbených lidových písní těchto kapel. Kniha dále obsahuje seznam 170 romských písní. U každé z nich se dozvíme, zda jde o lidovou píseň nebo píseň zlidovělou, jejího případného autora, interpreta písně a rok vzniku skladby. Tento seznam je nedocenitelný pro všechny hudebníky, hudební kritiky i hudební vědce, kteří se chtějí s veškerou vážností věnovat romské lidové muzice.