Petr A. Bílek Books

Velká ojedinělá antologie se pokouší zmapovat moderní českou poezii a její vývoj během posledních padesáti let. Prezentuje při tom tvorbu téměř šesti desítek básníků, jejichž biografické portréty spolu s vybranou bibliografií nalezne čtenář na konci. Kniha je doplněna také stručným kalendáriem významných událostí literárních i politických.

Okolnosti vzniku sbírek poezie zůstávají obvykle zahaleny záhadou, jen málokterý básník se svěřuje s tím, v jakou minutu a svou inspirace našel a v jaké situaci ji složil na papír či na strukturované magnetické pole svého harddisku. V případě kolekce textů “Vyšívaný vlnama” však víme přesně, kdy a jak básně vznikly. A dokonce i kde: pod statusem číslo 10153693349165147 na sociální síti Facebook, v němž rodící se básník Tomáš Baldýnský odkazoval na pozoruhodné vystoupení literárního kritika P. A. Bílka v pořadu České televize z cyklu Náš venkov – Nutrie jako životní krédo. Během diskuse, která se z počátku týkala hlavně zjevu a způsobu argumentace P. A. Bílka, si TB povšiml, že textová podoba celého pořadu, zachycená v titulcích pro hluchoněmé v transkripci Jaroslava Švagra má emocionálně nesmírně silná místa a nepopiratelnou poetickou kvalitu. A že není nutno je NIJAK upravovat, editovat. Jen najít – a nazvat. V záchvatu inspirace vzniklo první české dílo – slovy překladatele Ladislava Nagye – „bleskové poezie“. Během necelých tří hodin byla kniha nejen napsána, ale též graficky upravena předním českým grafikem Martinem T. Pecinou a v redakci Petra Onufera publikována. Jako e-knihu ve formátu PDF si ji můžete stáhnout na těchto stránkách.

Americký pragmatismus, spojený se jmény W. Jamese, Ch. S. Peirce a J. Deweyho, částečně ovlivnil českou filozofii a estetiku prvních desetiletí 20. století, literární vědy se však příliš nedotkl. Jeho renesance pod nálepkou neopragmatismu, o níž se od sedmdesátých let zasloužili Richard Rorty, Hilary Putnam či Richard Shusterman, nabízí literární vědě, estetice či kulturálním studiím ještě mnohem zřetelnější podněty; ani ty ale zatím v českém prostředí příliš nerezonovaly. Kniha Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře je pokusem podněty neopragmatismu nejen zmapovat a zprostředkovat, ale také domyslet a provázat na místní tradici, k níž mají někdy až překvapivě blízko. Tak jako se už na konci sedmdesátých let pragmatické myšlení potkalo – navenek okázalou srážkou – s recepční estetikou Wolfganga Isera, nabízí se položit si otázku, nakolik se pragmatický zřetel k funkčnosti kryje s pojetím funkce, jež stojí na piedestalu pražského strukturalismu. Kniha se snaží ukázat, že neopragmatické myšlení je schopno oživit a zproduktivnit naše debaty o interpretaci nebo o způsobech psaní literárních dějin, ale dokáže také nabídnout nové pohledy na pociťovanou krizi literární teorie, ale i na otázku, kam patří populární kultura.

Monografie zkoumá mechanismy transferů a transponování v moderní populární kultuře, které oživují a adaptují díla, čímž ovlivňují popkulturní dění. V posledních desetiletích se profesionální sport stal vzorem pro rozšiřování fanouškovské recepce a propracovaný systém přestupů, kde aktéři mění dresy pod mediální pozorností. Podobně populární kultura vytváří různé mechanismy, které oživují a nově rámují kulturní produkty. Kniha se zaměřuje na případové studie, které zkoumají specifické mechanismy transferů, aniž by se snažila formulovat univerzální vzorce. Tyto mechanismy se projevují na mikroúrovni různých žánrů, období a médií, a neodhalují globální kulturní strategie. Místo toho analyzují taktická manévrování, která jsou lokalizována v českém kulturním kontextu. Čtenáři mají možnost volby: mohou se zaměřit na konkrétní materiál jednotlivých studií nebo se zabývat širšími otázkami, které tyto studie implikují. Kniha tak nabízí jak tradiční lineární čtení, tak i čtení výběrové.

Editoři Sylva Fischerová a Petr A. Bílek sestavili tuto "pražskou říční antologii" z vybraných textů třinácti českých autorů, které byly doplněny verši dvou amerických básníků. Šestnáctým "účastníkem" je pak autorka pocházející z Ukrajiny, ale žijící nyní v Praze. U zrodu tohoto projektu stálo pořádání literáních večerů na pražské náplavce, konaných na lodi, jež vzhledem ke svému věku již není schopna provozu, nyní však představuje neformální uměleckou galerii, kde se pořádají i autorská čtení. Mnozí z nich tady vystoupili s básněmi, ovlivněnými Vltavou, a právě z nich vyšel tento bilingvní almanach, inspirovaný nejen samotnou řekou, ale i atmosférou míst v její těsné blízkosti.

Články literárního teoretika Petra A. Bílka, pravidelně uveřejňované v kulturním časopise A2, jsou břitkou reflexí dění na naší kulturní, mediální a akademické scéně i vztahu současné společnosti k literatuře a vzdělanosti. Připomenou některé zásadní „případy“, které hýbaly českými médii, kritice neujdou ani média samotná. Lze je číst jako pouhé ironické časové glosy, mohou však být i zprávou o neutěšeném stavu naší kulturní každodennosti. Inflací slov se stírají hranice mezi banálním a podstatným, mezi privátním a veřejným; názory odborníků se ztrácejí v infotainmentu a celebrity vědí všechno. Veřejný prostor je zaplavován haraburdím, které nikdo neodklízí a na které si pomalu zvykáme.

Společná kniha dvou literárních vědců z předních bohemistických pracovišť nabízí sérii esejisticky psaných studií, jejichž tématem jsou různorodé projevy reprezentací v moderní literatuře a kultuře. Zatímco v původním kontextu anglo-amerického nového historismu byly reprezentace zkoumány především z hlediska jejich fungování v jednotlivých literárních dílech, zde se od konkrétních děl směřuje k širším teoretickým problémům, které jsou zase zpětně osvětlovány a domýšleny na ilustrativních konkrétních textech. Autoři reflektují soudobý stav uvažování o literatuře, v němž se vytratila víra ve sjednocující systémy a hodnotové hierarchie. Hlásí se k inspiraci pragmatickým uvažováním, jež je vlastní hlavnímu proudu uvažování o literatuře v anglofonních oblastech, stejně jako k potřebě spojit akademické uvažování s pedagogickým zřetelem, tedy s otázkou použitelnosti jednotlivých konceptů a termínů, které soudobá literární a kulturní teorie nabízí. Byť je jádrem jejich uvažování materiál literární, položené otázky i navrhované odpovědi zohledňují i způsoby našeho myšlení a mluvení i o výtvarném umění, popkultuře či masových médiích. Kniha nemá nabízet nové ucelené pojmové systémy, jež by měly nahradit systémy dosavadní; jejím cílem je spíše problematizovat setrvačně přejímané přístupy a vytvářet si řeč o literatuře, která poskytne prostor pro tázání spíše než pro systematizaci správných a exaktních odpovědí.

Básnická sbírka se zamýšlí nad obecně platnými ději, které se odehrávají v duševním světě současného člověka.

Příspěvky z jednodenního odborného kolokvia. Z obsahu: Kánon, kanoničnost a kanonizace jako literárněhistorické konstrukty. O novém literárněhistorickém paradigmatu, dějinách, kánonu a literárních vědcích. Restylizace kánonu. Několik poznámek na obranu kánonu a kontinuity v literární historii. Povaha a způsob existence kánonu národní literatury (na příkladu českého 19. století).

Podtitul: Popkulturní obrazy normalizace Všední život obyvatel Československa sedmdesátých let 20. století byl na každém kroku poznamenán ideologickou propagandou. Do soukromí všech generací pronikala prostřednictvím popkultury ve filmové a seriálové tvorbě či hudební produkci. Soubor studií Tesilová kavalérie nabízí pohled např. na způsob zobrazování lásky za časů normalizace na televizních obrazovkách, na úlohu dobové módy a vzhledu, na charakteristické znaky kremačních projevů nebo na hodnotu kutilství. Knihu doplňuje kalendárium - přehled nejvýznamnějších událostí z oblasti společenského dění a populární kultury v Československu i ve světě v letech 1970-1989.

Osm příběhů z prostředí pražských klubů, diskoték a barů je variací na téma hledání řádu a zároveň volnosti, opravdovosti a jistoty.

Tato sbírka publicistických prací Petra A. Bílka shrnuje jeho brilantní sloupky, psané s velkým vtipem a nadhledem zejména pro časopisy A2 a Respekt. Jejich společným tématem je úpadek obecného kulturního prostoru, který autor spatřuje v banalizaci veřejného diskurzu, v nekompetentnosti a nezodpovědnost diskutujících a v nahrazení reálných vztahů virtuálním světem sociálních sítí. Bílek v předmluvě ke své knize píše: „Před osmi léty jsem v návalu autorské ješitnosti dal dohromady první soubor své časopisecké publicistiky. Kniha Mikešova aféra a jiné případy nesla podtitul Kapitoly o zaneřáděném kulturním prostoru. Nynější ‚pokračování‘ by mohlo nést podtitul Glosy o zanikání kulturního prostoru. Nedávám jej nicméně do názvu nejen proto, že by mohl zavánět lacinou elegičností, ale taky proto, že nechci laskavému čtenáři vnucovat pocit, že vskutku žijeme v době, v níž můžeme být svědky tak zásadních zániků. Což mi nijak nebrání, abych sám tento pocit v sobě nosil a živil.“

Sborník studií zabývajících se dvěma fenomény mediálních ideologizovaných hrdinů. Kosmopolitní hrdina James Bond a kádrově dokonalý major Zeman - kultovní postavy hrdinů v boji se zlem, každá z jiného prostředí, s jinak fungujícím fikčním světem. Co je spojuje? Skupina mladých literárních badatelů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze nalézá odpovědi nejen na tuto otázku, zamýšlí se nad paralelou mytologického reka a komiksového hrdiny současnosti (Bond), nad konstruováním reality a reinterpretací historie pro ideologické potřeby (Zeman), nad poetikou prostoru a vyprávěcími strategiemi obou proslulých sérií filmů i textů. Jsou to studie svěžího esejistického stylu, podnětné a originální, kterým nechybí rozhled, hloubka ani humor, a přes svou odbornou způsobilost jsou otevřené i širšímu, neakademickému publiku.

Odborná publikace Naratologie přináší souvislý pohled na základní naratologické kategorie, jak se utvářely od druhé poloviny dvacátého století. Z podtitulu Strukturální analýza vyprávění je zřejmé, že autorům jde o nové promýšlení pojmů strukturalistické tradice. Nepožadují návrat k některé z minulých fází vývoje naratologie, ale o přípravu její nové podoby, která bude spočívat v kritické reflexi možností naratologického instrumentáře v kontextu současné literární teorie.

Rozhovor Christiana Salmona s Milanem Kunderou, který původně vyšel v literárním časopise The Paris Review. Je zvláštní, že v tomto rozhovoru Kundera zcela pominul svá raná díla, jako by vůbec neexistovala. Druhou část knihy tvoří studie Petra A. Bílka, která seznamuje s kritickými ohlasy na dílo Milana Kundery v anglofonní jazykové oblasti.

Romance pro křídlovku představuje lyrickoepický vrchol Hrubínovy básnické tvorby.

What is popular culture? How does it differ from mass culture? And what does popular "text" reveal about class, race, and gender dynamics in a society? In this bestselling work, Prof. Fiske takes a new approach to studying cultural artifacts.

Sborník k šedesátým narozeninám Vladimíra Papouška přináší texty jeho bývalých i současných kolegů, spolupracovníků a někdejších studentů. Je uspořádán tematicky a nabízí eseje ze třech hlavních oblastí, jimž se tento významný literární vědec během své dosavadní profesní dráhy věnoval: období literárního modernismu a literatuře první poloviny dvacátého století, tématu exilové literatury a v neposlední řadě i literární teorie. Kniha je vybavena bohatým obrazovým doprovodem ze sbírek Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Tato kolektivní monografie se zaměřuje na jeden z nejvýznamnějších filosofických proudů dvacátého století – pragmatismus. Kniha sleduje jeho recepci v českém prostředí ve dvacátých a třicátých letech, a to v dílech tak různých autorů, jako byli Karel Čapek, Karel Vorovka, Emanuel Rádl, F. X. Šalda či Bedřich Václavek. Autoři se obracejí k pragmatismu jako k myšlenkovému proudu, který svým originálním způsobem tematizoval otázky své doby, se snahou najít paralely či odlišná řešení, jimiž na identické či obdobné otázky odpovídala kontinentální estetika.

Publikace je jedním z klíčových výstupů mezioborového výzkumu na FF UK k tématu „Literatura a umění v mezikulturních souvislostech“, který je zaměřen přednostně na středoevropský region a na anglofonní země, v nichž má tradice mnohokulturního vývoje a její reflexe hluboké kořeny a dlouhou historii. Název knihy Vektory kulturního vývoje poukazuje nejen na základní význam pojmů jako „identita“, „utopie“ nebo „hrdina“, které představují ústřední tematické celky knihy, ale i na jejich vliv na naše chápání a reflexi vývojových tendencí (v literatuře, divadle i filmu, v „mainstreamové“ i populární kultuře, v jednotlivých dílech, žánrech i v kulturních institucích). Jednotlivé tematické bloky knihy ukazují prostřednictvím vybraných případových studií „vektorovou“ povahu uvedených základních pojmů. V případě identity je to její konstrukce, subverze a krize ve vztahu k tělu, jazyku, politice, ideologii, kulturním institucím a státu. Utopie je tu zkoumána nejen jako regulativní ideál, ale i jako pragmatický moment vývoje různých kultur, zejména české a americké. Koncept hrdiny studujeme v jeho různých žánrových podobách, společenských funkcích, kulturních hodnotách i jako sílu utvářející nebo rozkládající kulturní a historickou paměť.

Svorníkem svazku je problém utopie/dystopie, jeho forem a proměn, tak, jak se vyjevovaly v širokém kulturním spektru anglofonní literatury a kultury, v rámci bohemistických literárních souvislostí, frankofonních vazeb, ve vztazích studia dějin uměleckých médií a z hlediska obecnějších historiografických perspektiv.

Texty obsažené v této knize vznikly z podnětu Filozofických fakult Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Západočeské univerzity v Plzni v rámci připomínání stoletého výročí vzniku Československa. Nezaměřují se však pouze na zrod nové republiky, nýbrž z odstupu 21. století sledují řadu faset prvního dvacetiletí Československa, především z pohledu každodenního života, kulturní politiky či školství, a otevírají rovněž otázku národnostních poměrů ve střední Evropě. Prolnutí českých a slovenských pohledů na danou problematiku ukazuje kaleidoskop dobových problémů a zájmů tehdejších aktérů, drobné taktiky i velké strategie lidí ve střetu s realitou konce první světové války a následujících let.