Karel Rýdl Book order (chronological)

Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávaní a získávaní prvních pracovních zkušenosti až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války i v míru. První velkorysé shrnutí ukazuje, jak se do tématu dětství promítají nejen poznatky o vývoji školství či práva, o dobové stravě, o bydleni, odívaní či řemeslném zpracovaní hraček, ale také psychologické výzkumy traumat nebo badání o vzniku a vývoji pediatrie jako samostatného lékařského oboru. Dětství má však i svůj „velký dějinný příběh“. Ať už se jedna o dětské sňatky ve středověkých panovnických domech, osvícenské reformy a postupné prosazení právní ochrany dítěte, o oslavu dětství jako naděje lidstva v rané fázi komunistického režimu, nebo naopak obavu z podvratného potenciálu mládí za normalizace, dítě je vždy také téma politické. A ačkoli jde v mnoha těchto případech spíše o jeho zneužití, díky civilizačním posunům od středověku dodnes v dětství přece jen přibývá radostných chvil. ISBN 978-80-7432-000-2

Prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc., patří mezi několik nejvýznamnějších českých historiků počátku 21. století. Je zakladatelkou a první děkankou (2001-2007) Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Ve svém výzkumu se zaměřuje na dějiny česko-francouzských vztahů a na problematiku Gender History. Je autorkou řady vědeckých publikací, které se dočkaly široké čtenářské pozornosti i ocenění. Tato kniha vznikla u příležitosti životního jubilea Mileny Lenderové jako společné dílo některých jejích přátel a žáků. Jednotlivé tematicky zaměřené kapitoly jsou věnovány dílčím problémům historického výzkumu v kontextu genderové problematiky a česko - francouzských vztahů od 16. do druhé poloviny 20. století.

První kniha, která chce českému čtenáři přiblížit svět dítěte v období novověku. Chce ukázat, v čem je toto období významné v otázce chápání osobnosti dítěte, co všechno předcházelo 20. století - století kultu dítěte, kde hledat onen zlom, kdy dítě přestalo být nehotovým dospělým a stalo se osobností a kdy začalo být chápáno jako specifická, první, základní a rozhodující fáze vývoje člověka.

Montessoriovská škola je mateřská nebo základní škola založená na zásadách italské lékařky a pedagožky Marie Montessori. Ta byla první ženou v Itálii, která studovala medicínu, a po otevření prvního Dětského domu pro děti z chudých rodin v roce 1907 si uvědomila, jak děti přirozeně absorbují znalosti z okolí a učí se od sebe navzájem. Její přístup k výchově vychází z potřeb malého dítěte a chápe ji jako realizaci jeho svobody, čímž podporuje spontánní rozvoj. Hodnocení probíhá bez známek a tempo výuky se přizpůsobuje individuálním možnostem dítěte. Učitel by měl respektovat dítě a jednat s ním jako s rovnocenným partnerem, nebránit mu ve zkušenostech a zaměřovat se na pozitivní vlastnosti. Dítě si určuje tempo výuky a učitel mu poskytuje volnost, ale také pomoc a radu v případě nerozhodnosti. Maximální svobodu udílí dítěti, když je schopno převzít zodpovědnost, a zasahuje, pokud se nudí nebo porušuje pravidla. Tento přístup postupně utváří v dítěti vlastní zodpovědnost.

Publikace podává obsahovou charakteristiku jedné z významných pedagogických škol a mapuje osudy jejího praktického uplatnění od dob Petersenových až po současnost. Autor hledá odpověď na otázku, proč je v mnoha evropských zemích věnována stále větší pozornost jenskému plánu a proč je tento pedagogický směr tak inspirující a motivující z hlediska hledání možných řešení současných problémů v oblasti výchovy a vzdělávání osobnosti a demokracie. Součástí textu jsou přílohy, které obsahují jak překlad původního jenského plánu, uveřejněného Peterem Petersenem, tak informace a kontakty, kde nalézt školy, jež podle tohoto plánu pracují.

Der tschechische Pädagoge Eduard Štorch (1878-1956) ist in Deutschland weitgehend unbekannt, trotzdem gehört er ohne Zweifel zu den bekanntesten Personen der tschechischen Bildungsreform in der Zwischenkriegszeit. Seine wohl bedeutendste pädagogische Tat ist die von ihm gegründete und lange Jahre geleitete und finanzierte Naturschule „Kinderfarm“, in der er bereits ab 1926 z. B. den Stundenplan zugunsten der Projektmethode abschaffte.

Vydané bez ISBN. Obsahuje literaturu za jednotlivými statěmi.

Publikace řeší otázku problematiky autonomie škol i učitelů v kontextu evropského vzdělávacího systému.