Anglicky psaná kolektivní monografie obsahuje příspěvky k dějinám antické a středověké astronomie od odborníků z několika evropských zemí. Interdisciplinární kniha propojuje odborné perspektivy historie, geometrie, kodikologie, dějin umění apod. Seznamuje s díly učenců, jako byli Eratosthenes, Manilius, Aratus, Germanicus, al-Sufi, Ptolemaios či učenci doby Karla Velikého.
Latinský Traktát o sféře světa anglického astronoma 13. století Iohanna de Sacrobosco, působícího na univerzitě v Paříži, se stal základní učebnicí astronomie, která byla čtena a studována až do 17. století. Jeho neobyčejný vliv je dokumentován mnoha stovkami dochovaných rukopisů i exemplářů inkunábulí a starých tisků. Naše kniha přináší edici latinského znění práce a její první český překlad, provázený řadou vysvětlujících dodatků. Sacroboskova Sféra byla v minulosti často komentována: jeden z komentářů napsal na sklonku 15. století český astronom Václav Faber z Budějovic, známý svými kalendáři a pranostikami, které vydával v Německu. Jeho komentář Sféry přinášíme v edici i překladu také, stejně jako předmluvu známého reformátora Filipa Melanchthona, připojenou k vydání Sféry v roce 1531 ve Wittenbergu. Cílem edice je zprostředkovat českému čtenáři jedno ze základních děl, která se podílela na vývoji evropského myšlení a vzdělanosti. Vydání komentované Sacroboskovy Sféry navazuje na předchozí práce autorů, v nichž zpřístupnili vybrané spisy z dějin exaktních věd od antiky po raný novověk (Gaius Iulius Hyginus, Křišťan z Prachatic, Johannes de Gmunden, Jan Ondřejův zvaný Šindel, Pavel Žídek, Tycho Brahe, Galileo Galilei, Johannes Kepler).
Na jaře roku 1610 vydal Galileo Galilei nevelký spisek Hvězdný posel, věnovaný florentskému vévodovi Cosimovi II. Medicejskému, v němž jako první popsal pozorování oblohy pomocí dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíců. Jeden výtisk poslal rovněž Johannesu Keplerovi, který záhy Galileovi zaslal obsáhlý dopis, v němž jeho objevy ocenil, a tuto svoji recenzi také pod názvem Rozprava s Hvězdným poslem zveřejnil tiskem. Oba tyto útlé svazky, které výrazně vstoupily do dobové diskuse o kosmologickém uspořádání světa a které jsou i skvělou ukázkou renesanční stylistiky, patří mezi nejdůležitější astronomické práce všech dob. Kniha přináší jejich překlad spolu se zasvěceným komentářem, který osvětluje podstatu Galileových objevů, stejně jako jejich dobové souvislosti. Z latinských originálů Siderus nuncius a Dissertatio cum Nuncio sidereo přeložila Alena Hadravová za odborné spolupráce Petra Hadravy.
Poslední ze čtyř původních, tematicky spjatých publikací přináší edici a překlad as-Súfího Katalogu hvězd a všestranný rozbor tzv. přemyslovského nebeského glóbu.
První vědecky důkladné vydání tzv. metafysických "Dialogů" v češtině obsahuje nejvýznamnější tři dialogy velkého bojovníka za materialistický světový názor: Večeře na Popeleční středu, O příčině, principu a jednom, O nekonečnu, universu a světech. Text je doprovozen poznámkami, znichž část vypracoval J.B. Kozák a část byla převzata ze sovětského překladu. Příloha obsahuje překlad italských a latinských dokumentů o výsleších G. Bruna před benátskou inkvisicí, o jeho odsouzení generálními inkvisitory a upálení.
Evropská jižní observatoř (ESO) je v současnosti nejvýkonnější pozemní astronomickou observatoří na světě, která byla vybudována z příspěvků dnes již dvanácti zúčastněných evropských zemí. Česká republika usiluje o vstupu do ESO již od roku 2004 a jednání by měla vyvrcholit na letošním Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze. Publikace Petra Hadravy mapuje dynamickou historii ESO a její důležité role coby prostředníka návratu evropské astronomie na scénu současného vysoce konkurenčního prostředí vědeckého světa. Druhá a neméně důležitá linie knihy se zaměřuje na komplexní vývoj astronomie v českých zemích a jeho zařazení do kontextu světové vědy.
Ondřejovská hvězdárna - Sborník o české a moravské astronomii uspořádaný ke 100. výročí Ondřejovské hvězdárny. V knize jsou představeny cesty astronomie v Čechách a na Moravě od středověku až po dnešek, historie Ondřejovské hvězdárny a její perspektivy do století příštího, vývoj jednotlivých oborů astronomie i některých projektů a jsou shrnuty základní směry studované v AÚ AV ČR v současnosti..
