V pořadí již pátý svazek ediční řady Rukopisy z Nag Hammádí přináší překlad dalších koptských gnostických spisů, které byly nalezeny koncem 40. let minulého století v zapečetěném džbánu nedaleko vesnice Nag Hammádí v Horním Egyptě. Nalezneme zde komentovaný překlad spisů: Tajná kniha Janova (synoptický překlad několika verzí), Evangelium Egypťanů a Poučení Silvanova. Knihu opět uvozuje zasvěcená studie z pera egyptologa a koptologa Wolfa B. Oertera, která se kromě příslušných kodexů z Nag Hammádí zaobírá i slavným Berlínským gnostickým kodexem.
Čtvrtý svazek ediční řady přináší dalších pět do češtiny dosud nepřeložených spisů: Authentikos logos („Věrohodné slovo“), Petrův list Filipovi, Druhý traktát velkého Séta, Tři Sétovy stély a Protennoia ve třech tvarech. Z koptských originálů je přeložili a úvodem a komentáři opatřili Zuzana Vítková, Václav Ondráček a Pavel Ryneš. Knihu doplňuje obsáhlý úvod egyptologa Wolfa B. Oertera.
Druhý a závěrečný díl monografie mapující cesty československých vědců 1. poloviny 20. století na Blízký Východ a jejich reflexi Orientu na základě jejich vlastních textů (vzpomínky, korespondence, beletrie). Jedná se o orientalistu-popularizátora Václava Zelenku, egyptologa Theodora Hopfnera, biology Jiřího Bauma a Jaroslava Petrboka, ale také sochaře Františka V. Foita. Po edicích následují doprovodné studie, které shrnují látkou obou svazků z různých pohledů (jednotlivé vědní obory, konstrukce orientální alterity, ženská reflexe Orientu). Svazek obsahuje též bibliografii a jmenný rejstřík k oběma dílům. Kniha je doporovozena barevnou obrazovou přílohou. Vydána ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze.
Kniha přináší v českém komentovaném překladu další tři spisy z nálezu rukopisů
z Nag Hammádí: Požehnaný Eugnóstos, Moudrost Ježíše Krista a Zjevení Adamovo.
V úvodu k celému svazku se W. B. Oerter zabývá historií nálezu a vydání,
fyzickým vzhledem, jazykem a písmem kodexů, z nichž byly texty vybrány,
nalezneme tu ale též zajímavé úvahy o tom, jak byly jednotlivé kodexy
komponovány jako celek.
České překlady spisů, které byly objeveny poblíž egyptského Nag Hammádí. Příznivé klimatické podmínky Egypta umožnily dochování rukopisů různého obsahu a rozličných literárních žánrů. Jedinečné svědectví o tom podává soubor koptsky psaných textů, který je znám pod názvem Kodexy z Nag Hammádí (sestaveny v 4./5. stol.). První svazek našeho výboru textů z Nag Hammádí přináší spisy z druhého kodexu, které jsou tak různorodé jako celý soubor sám. Ve druhém kodexu se dochovalo mj. tzv. Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), jakási sbírka Ježíšových výroků navazující na některé proudy staré křesťanské tradice o Ježíšovi, částečně poznamenaná i předgnostickým platonizujícím myšlením; dále Filipovo evangelium, které je ovlivněno valentinskou gnózí (2. stol.) a vyjadřuje mj. zajímavé gnostické pojetí smrti. Patří sem i spis zvaný Podstata archontů (2. pol. 3. stol.), kde se čtenář dozvídá něco o vzniku, povaze a působení nižších božských bytostí, které stvořily tento svět a snaží se v něm svévolně uplatňovat svoji moc. Další spis O původu světa (konec 3. / začátek 4. stol.) pojednává o celé historii světa, přičemž vykládá první kapitoly knihy Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši představuje pokus interpretovat řecký mýtus o pádu duše svébytným a tvůrčím způsobem za použití biblických citátů, ale i citátů z Homéra. A konečně Tomášova kniha, text stylizovaný jako dialog se vzkříšeným Kristem, je výzva k duchovnímu zdokonalení, v níž jsou prvky platónské etiky spojeny s vypjatým asketismem.
